Srovnání největších globálních hrozeb 2022 versus 2018

Světové ekonomické fórum (WEF) každoročně vydává report globálních hrozeb, tak jak je podle průzkumu vidí zástupci celého světa. Výzkum se opírá o odpovědi vládních činitelů, podnikatelů a dalších zástupců 124 zemí světa. Pojďme se podívat na to, jak se za pár let změnilo vnímání aktuálních hrozeb, a jaké to má dopady na startupovou a fintechovou scénu.

Pět největších hrozeb pro příštích 10 let (pohled v roce 2018)

V roce 2018, tedy před Covidem, se největší hrozby daly rozdělit do dvou skupin. V první byly hrozby přírodní či můžeme říct ekologicko-ekonomické a v druhé byly hrozby digitální. Přírodní hrozby je téma především pro insurtechy a pojišťovny, protože adaptace na měnící se pravděpodobnosti je pro ně klíčová. Naopak ta druhá kategorie se už zase mnohem víc týká klasických fintechů, protože digitální bezpečnost je ve světě moderních financí alfa a omega.

1. Extrémní počasí (extrémní vedra, povodně a další).
2. Přírodní pohromy (například zemětřesení, tsunami).
3. Kybernetické útoky (ovládnutí infrastruktury, zablokování webů atd.)
4. Datové fraudy či krádeže (ovládnutí účtu, zneužití digitální identity).
5. Selhání v boji s klimatickými změnami.

Pět největších hrozeb pro příštích 10 let (pohled v roce 2022)

O pár kovidových let později se největší vnímané hrozby významně promíchaly. Udržitelnost nyní dominuje a za ní jsou pak na dalších místech oblasti úzce spjaté se změnami ve společnosti postižené pandemií. Tentokrát už nelze říct, že by nějaká oblast byla vázaná čistě k fintechu. Spíš se teď týká úplně všech a jsou to příležitosti pro nové invence od nových startupů.

Kyberzločin a další digitální či technologické hrozby nyní nepatří do top 5 vnímaných oblastí, ale to samozřejmě neznamená, že se jich nemáme bát. Jenom jsou teď před námi ještě větší a zapeklitější výzvy.

1. Selhání v boji s klimatickými změnami – je aktuálně považováno za největší hrozbu, dá se říct, že tak trochu překrývá ostatní hrozby v oblasti udržitelnosti.
2. Extrémní počasí – na rozdíl od přírodních pohrom se ukazuje, že extrémní počasí hrozí úplně každému a úplně kdekoliv.
3. Ztráta biodiverzity (vymírání zvířat i rostlin, zmenšení jejich počtu a míst výskytu).
4. Ztráta sociální soudržnosti (social erosion cohesion) – je pojem, který se dá charakterizovat zvyšující se nerovností a napětím ve společnosti, jak v lokálním, tak v globálním měřítku. Zejména je to o penězích – chudí versus bohatí, ale projevy mohou být i jinde (dostupnost k očkování).
5. Krize se zajištěním obživy (livelihood crises) – tato hrozba je primárně o migraci. Miliony lidí se snaží překročit hranice, aby si zajistily lepší ekonomické podmínky. Důvodem může být válka, hospodářská krize ale třeba i změny klimatu.

zdroj: carriermanagement.com a weforum.org