Přežijí Češi zimu?

Měli jsme v Česku rekordně studené září a čím dál tím více nás tíží otázka, jaká nás čeká zima a jak ji zvládneme. Finanční skupina Partners v září pořádala každoroční den finanční gramotnosti a letos k této příležitosti vypracovala průzkum na téma „Přežijí Češi zimu?“, ve kterém se zabývala otázkou, nakolik jsou české domácnosti připravené na finanční výzvy, které přinese letošní rok.

Průzkum byl realizován dotazováním prostřednictvím internetu (CAWI) společností MindBridge Consulting pro skupinu Partners v srpnu 2022. Do průzkumu bylo zahrnuto 1000 respondentů ve věku 18–70 let. Do projektu se také zapojil Institut prevence a řešení předlužení. Přinášíme vám krátký souhrn nejzásadnějších zjištění.

Většina Čechů (86 %) vnímá současnou hospodářskou situaci ČR jako horší než před 12 měsíci. Za hlavní příčinu považují hlavně růst cen energií (87 %). Tento názor převládá statisticky významně častěji u lidí s průměrným příjmem (93 %) a u Čechů ve věku 51–60 let (95 %).

A souhlasí s nimi i ekonom finanční skupiny Partners Martin Mašát: „Asi největším rizikem pro hospodářský vývoj České republiky je vývoj cen energií. Můžeme zmínit ceny elektrické energie nebo plynu, které vzrostly v poslední době několikanásobně. Nejenže rostou náklady obyvatel, které negativně ovlivní jejich koupěschopnost, ale podobně jsou zasaženy i firmy. A to musíme počítat s rizikem úplného zastavení dodávek plynu do České republiky, a tedy možností energetického lockdownu.“

Za nejvíce finančně ohroženou skupinu lidé považují samoživitelky či samoživitele (34 %) – tak to vidí hlavně mladší lidé ve věku 25–34 let či lidé s nižším vzděláním. Čtvrtina (25 %) vnímá jako finančně slabou skupinu důchodce, cítí to tak hlavně sami nepracující senioři (48 %) či nejstarší skupina ve věku 61–70 let. Třetí nejčastěji jmenovanou ohroženou skupinou jsou podle názoru respondentů rodiny s malými dětmi, kdy je jeden z rodičů na rodičovské dovolené (24 %).

Pomůže stát nebo Green Deal?

Dále z výzkumu vyplynulo, že až 79 % lidí ve věku 18–70 let požaduje po vládě ČR zajištění dotací na elektřinu a plyn, aby alespoň zčásti vyrovnala jejich zdražení. Pouze 29 % lidí však zároveň věří tomu, že vláda svými kroky brzy skutečně zmírní dopady ekonomické krize. Podobně skeptický (32 %) je postoj Čechů v případná protikrizová opatření Evropské unie. Nicméně jednorázový příspěvek na dítě ve výši 5000 Kč nehodnotí lidé pozitivně – za populistické opatření nebo za výdaj „na dluh“ ho označily celkem tři čtvrtiny dotázaných.

„Vládní pomoc je třeba prioritně zamířit k nejzranitelnějším skupinám obyvatel, zjednodušit přístup k získání příspěvků na bydlení a současně posílit kapacity úřadů práce, případně rozšířit místa, kde lidé mohou o příspěvek žádat, nebo navýšit opět normativy na bydlení, aby reflektovaly aktuální ceny energií,“ doporučuje Gabriela Vondrušová, výkonná ředitelka Institutu prevence a řešení předlužení.

Tři čtvrtiny dotázaných (73 %) jsou navíc přesvědčeny, že Zelená dohoda pro Evropu (tzv. Green Deal), která má docílit v roce 2050 klimaticky neutrální Evropy, by se při současné energetické situaci ve světě měla přinejmenším odložit.

Z hlediska výsledků a vnímání příčin současné krize je zajímavé, že dvě třetiny dotázaných (64 %) nevnímají provázanost krize a války na Ukrajině a nemyslí si, že s případným koncem konfliktu krize skončí. Ukončení samotné války na Ukrajině pak očekává většina Čechů (56 %) do konce příštího roku.

V čem by se Češi uskrovnili a kde už šetří

Už teď začaly domácnosti významně šetřit, a to zejména na energiích (43 %). Uvádějí to častěji senioři 61–70 let (58 %) a lidé s nejnižšími příjmy (52 %). Aktuálně už omezilo chození do restaurací a obecně konzumaci mimo domov 36 % lidí. A stejně velká je i skupina těch, kteří už zredukovali nákupy dražších, luxusních nebo zbytných potravin (36 %).

Tento přístup považuje za rozumný také finanční poradce Partners Jaroslav Gall: „V rodinných financích je třeba zavést větší pořádek, řád a disciplínu. Základem je udělat si podrobnou finanční bilanci, přesně poznat strukturu svých výdajů. A zaměřit se na detaily – například sledovat i výdaje malých položek, které v celkovém souhrnu mohou dělat poměrně velké sumy.“ Pokud se domácnost již dostala do potíží a nemá prostředky na úhradu vyúčtování energií ani na zálohy, měla by se proaktivně obrátit na dodavatele a také využít dostupné nástroje státní podpory, jako například příspěvek na bydlení – radí Institut prevence a řešení předlužení.

Více než polovina domácností (55 %) má samostatné vytápění své domácnosti, 52 % z nich využívá k vytápění plyn a 15 % elektrické přímotopy. Téměř 3 % domácností uvádí, že se rozhodli nebo aspoň zvažují změnu druhu vytápění.

Financování bydlení

Češi stále preferují možnost bydlet ve vlastním. Jako nejvhodnější a nejvýhodnější to vnímá 70 %. Jenže značně vzrostl počet těch, pro které je bydlení ve vlastním nereálné. V roce 2019 vidělo vlastní bydlení jako „utopii“ 27 % dotázaných, v roce 2021 to bylo 34 % a aktuálně je to už 40 %, přičemž mezi Pražany jde o utopii dokonce v polovině případů.

A jak to celé dopadne?

Ve zlepšení své finanční situace lidé spíše nevěří. V meziročním srovnání jsou skeptičtější než v roce 2021, kdy víru ve zlepšení v následujících 12 měsících mělo 26 %, aktuálně je optimisticky naladěno pouze 13 %. Naopak se letos oproti loňsku výrazně navýšil podíl těch, kteří do dalšího roku hledí s obavami, a to z 18 na 50 %.

Přesto mezi lidmi převládá optimismus a přesvědčení, že náročné období domácnosti nakonec zvládnou (78 %), i když s určitými omezeními. V zimě budou muset méně topit (74 %) a příští rok si nebudou moci dovolit dovolenou, na jakou byli zvyklí (58 %).

Zdroj: TZ Partners Financial Services, a.s.