11. 10. 2022 – fintechcowboys | Doba čtení: 4 min
Tokenizace je lidem známa už dlouhá staletí: je například typické, že hráči tokenizují své peníze za žetony při hraní pokeru. Nejde tedy o žádný výstřelek moderní doby. Technologie blockchain však přináší revoluci v možnostech, které proces tokenizace nabízí. Digitální tokenizování aktiv na decentralizovanou síť nejenže zvyšuje ochranu zastoupených předmětů, snižuje náklady a bariéry, ale řeší i několik dalších praktických problémů, se kterými se v analogovém světě v různých situacích setkáváme.
Tokenizace je proces, kterým se převádí určité aktivum na takzvaný token. Tokenizovat lze prakticky cokoliv, co lze vlastnit a co má pro někoho hodnotu. Může jít o hmotná aktiva (např. nemovitosti, automobily, umění či zlato) nebo také nehmotná aktiva (např. licence, patenty, firmy, projekty, služby, vlastnická či hlasovací práva).
Token je tak pouhou reprezentací aktiva, které zastupuje. Jako analogii si můžeme představit pokerové žetony: místo reálných bankovek a mincí ve hře používají hráči na stole žetony, které zastupují hodnotu peněz, samy o sobě však platidlem v reálném světě nejsou.
Tokenizace existovala již dávno před existencí blockchainu i internetu. Historicky šlo především o tokenizaci mincí a bankovek, jako v již zmiňovaném příkladu s pokerovými žetony, nebo o metro tokeny zavedené v New Yorku v 50. letech k placení za jízdu metrem či kantýnové tokeny sítě hotelů Holiday Inn využívané jako platidlo za oběd v jídelně. Za tokeny považujeme i poukazy, které lze vyměnit za zboží nebo služby, či tokeny využívané v hrách. I když v těchto případech jde o takzvanou fyzickou tokenizaci, princip (tedy praktická náhrada víceméně bezcenného tokenu za původní, hodnotnou věc či službu) zůstává stejný jako v případě digitální tokenizace, které se budeme věnovat v tomto článku.
Digitální tokenizace, jak ji známe dnes, se začala rozvíjet od 70. let minulého století. Tehdy bylo jejím primárním účelem oddělit citlivá a utajovaná data od ostatních dat v počítačových databázích, takže se tato data tokenizovala, aby nebyla v databázích rozluštitelná. Následně se začátkem 21. století rozšířila i do odvětví platebních karet, kde zajišťuje ochranu osobních údajů jejich držitelů, či do prostředí počítačových her. V současnosti, v kontextu moderní technologie blockchain, se tokenizace čím dál víc využívá na zaznamenávání nejrůznějších aktiv z reálného světa na blockchainovou síť, což přináší mnoho dalších výhod.
Digitální tokeny můžeme dělit na čtyři základní druhy podle dvou kritérií: zaměnitelnosti a obchodovatelnosti. Zaměnitelnost v tomto případě znamená možnost výměny daného tokenu za token stejného druhu, který bude mít stejnou hodnotu. Jedná se tedy o stejnocennost.
Zaměnitelné a obchodovatelné digitální tokeny jsou typicky digitální mince, jako je například bitcoin.
Zaměnitelné, ale neobchodovatelné digitální tokeny jsou reputační tokeny, využívané jako body pro určitý systém digitálních vztahů, který je postavený na reputaci jeho uživatelů.
Nezaměnitelné, ale obchodovatelné digitální tokeny jsou dobře známá NFTs (non-fungible tokens), tedy v překladu nezaměnitelné tokeny obsahující právo k nějakému jedinečnému reálnému či digitálnímu statku, který je možné obchodovat.
A nakonec poslední druh jsou nezaměnitelné a zároveň neobchodovatelné digitální tokeny obsahující například digitální či digitalizované diplomy, identifikace a podobně. Zde je nezaměnitelnost daná tím, že diplom či identifikace jsou vždy jedinečné a spojené s jednou konkrétní osobou a z podstaty věci je není možné obchodovat.
Tokenizace aktiv do digitální podoby má na rozdíl od jiných postupů několik nezanedbatelných výhod, které mohou napomáhat před praním špinavých peněz, úplatkářstvím a korupcí či útoky hackerů. Tyto tokeny vykazují zejména:
Tokenizaci, zejména tu digitální, lze využít v celé řadě odvětví. Níže uvádíme několik oblastí, ve kterých tokenizace nejenže ulehčuje jednání a postupy, zrychluje a činí je bezpečnější, ale řeší i mnohé praktické problémy, s nimiž se setkáváme ve fyzickém světě:
Využití procesu tokenizace umožňuje zajistit velmi vysokou úroveň ochrany informací u bankovních transakcí, rejstříku trestů, lékařských záznamů, obchodů na burze, žádostí o úvěry a dalších záznamů a evidencí.
Jakoukoliv nemovitost nebo i její jednotlivé části lze vyjádřit tokenem, který je možné v případě prodeje jednoduše, rychle a bezpečně převést na někoho jiného.
Ve fyzickém světě čelíme několika výrazným bariérám při obchodování s uměleckými díly, herními a sběratelskými předměty. Tokenizace uměleckých děl odstraňuje transakční náklady a vstupní bariéry a činí obchodování s uměním přístupnější, transparentnější a bezpečnější. Ostatně nárůst popularity NFTs, která se pro umělecká díla často používají, je důkazem toho, že o digitální tokenizaci umění je vážný zájem.
V rámci tokenizace automobilů, kávy, léků a jakéhokoliv dalšího užitkového zboží lze jednoduše ověřit jeho pravost i kvalitu a zároveň sledovat jeho cestu v řetězci dodavatelů.
Díky tokenizaci se už není potřeba obávat falšovaných vstupenek, jelikož bude možné si pravost a dostupnost vstupenky jednoduše digitálně ověřit a jejich prodeje budou moci proběhnout automaticky za splnění předem daných podmínek.
I v oblasti podnikání tokenizace zvyšuje likviditu, snižuje náklady spojené s obchodováním a usnadňuje přístup k aktivům, čímž nabízí větší míru transparentnosti, rychlost i větší bezpečnost.
Ačkoliv je proces tokenizace lidem znám už dlouhá staletí, to, co přinášejí nové technologie, nabízí nevídané možnosti využití v prakticky všech oblastech lidské činnosti. Digitální tokenizování aktiv zajišťuje vysokou míru ochrany, řeší mnohé praktické problémy a bariéry. Stále je však třeba nezapomínat na různá právní úskalí s tokenizací spojená. V dalším článku této série vám je autoři, právníci z inovativní advokátní kanceláře Sparring.io, přiblíží.
Autoři: Vanda Zaklaiová a Dalibor Černý
