10. 12. 2018 – fintechcowboys | Doba čtení: 4 min
Čína přichází s radikálním plánem, jako ovlivnit chování své 1,3 miliardy občanů: na základě vybraných aspektů jejich životů chce určit, jak dobří (nebo špatní) civilisté jsou. Aktuálně v asi tuctu měst testuje různé verze takzvaného Systému sociálního kreditu a jejím cílem je vytvořit síť, která obsáhne celý národ.
Kritikové říkají, že je to těžkopádný, dotěrný a zlověstný způsob, jímž chce vláda jedné strany kontrolovat svoji populaci. Příznivci naopak tvrdí, že systém přispěje k ohleduplnější, civilizovanější společnosti, jež dodržuje zákony. Vláda varuje: „Ti, kteří poruší právo a ztratí důvěru, zaplatí vysokou cenu.“
Ano. V roce 2014 čínský kabinet zveřejnil radikální plány, jejichž cílem je do roku 2020 spustit Systém společenského kreditu napříč celou zemí. Lokální testování, které pokrývá asi 6 % populace, už odměňuje správné chování a trestá špatné činy a hlavní město země, Peking, se k němu přidá do konce roku 2020. Od roku 2015 se používá národní síť pro shromažďování informací z centrální i místních vlád, která na černou listinu pro účely rezervace letenek a cest vysokorychlostními vlaky zařadila již miliony lidí – nástroj, který by jednoho dne mohl být propojen se Systémem sociálního kreditu. Existují ovšem pochyby o tom, zda Čína bude schopna vyvinout univerzální systém – za který se zasazuje mimo jiné i sám prezident Xi Jinping – , nebo se bude muset spokojit se směsicí menších sítí.
„Udržet si důvěru je skvělé, zklamat důvěru je ostudné.“ To je vedoucí ideologie, která stojí za plánem tak, jak jej nastínil dokument z roku 2014. Čína trpí bující korupcí, finančními podvody a korporátními skandály, jakým bylo v její překotné industrializaci posledních několika desetiletí například nakažené dětské mléko. Systém sociálního kreditu je prezentován jako pokus zvýšit standardy a znovu-nastolit důvěru stejně jako prostředek k prosazení základních práv, kterými je často opovrhováno.
To se liší místo od místa. Ve východočínském městě Hangzhou zahrnují „pro-společenské“ aktivity darování krve a dobrovolnickou činnost, zatímco kreditní skóre jednotlivce snižuje třeba porušování dopravních předpisů. V Zhoushanu, na ostrově nedaleko Šanghaje, se za záporné chování považuje telefonování nebo kouření za volantem, vandalismus, venčení psů bez vodítka a hlasitý poslech hudby na veřejnosti.
V nedalekém Yiwu může být kreditní skóre navýšeno pomocí starším nebo ochranou veřejného majetku a body se naopak ztrácí za neplacení účtů za energie, porušování pravidel Komunistické strany nebo podvodnou činnost. V médiích se objevila také zpráva, že „trestné body“ mohou být uděleny za příliš časté hraní videoher nebo rozšiřování falešných zpráv. Podle Zahraniční politiky (Foreign Policy) si obyvatelé města Rongcheng na severovýchodě země uzpůsobili oficiální systém a přidali si k němu svoje vlastní tresty za nelegální šíření náboženství a hanobení ostatních na internetu.
Lidem mohou být zapovězeny základní služby nebo mohou být odříznuti od peněžních půjček. V Yiwu se občan s nízkým sociálním kreditem nemůže ubytovat v lepších hotelích, kupovat nemovitosti a luxusní auta nebo poslat svoje děti do soukromých škol. Podle vládní směrnice z roku 2016 ti, kteří „zklamou důvěru“, čelí také omezením, co se týče zaměstnání, a to včetně finančnictví.
Podle pravidel města mají občané Yiwu 15 dní na to, aby se odvolali vůči informacím o svém kreditu, vydaným úřady. Příklad, na který upozornila lidsko-právní organizace Human Rights Watch, ale ukázal, že občané ne vždy vědí, že se ocitli na černé listině, a že tak není ani zdaleka snadné případné chyby napravit.
V testovacím schématu v Yiwu jsou cizinci zahrnuti. Špatné kreditní skóre může vést k tomu, že jim budou zamítnuta nebo nebudou obnovena víza a povolení k pobytu, nebo ke „zrušení mezinárodního vyrovnání plateb“. Cizinci s příznivým skóre si naopak budou moci užít benefitů, jako jsou přednostní půjčky nebo více-vstupová víza.
Pokrok v oblasti Velkých dat (Big data) zjednodušil porovnávání ohromných databází. Takzvaná „Platforma sdílení národních kreditních informací“ (National Credit Information Sharing Platform), používaná pro zařazování pasažérů leteckých společností a železnic na černou listinu, dává dohromady informace z ministerstev centrální vlády a místních vlád.
Podle lokálních médií se teď regionální úřady zabývají tím, jak zapojit technologii rozpoznávání obličeje do identifikace neopatrných chodců a cyklistů, jezdících na červenou. Čína už podobnou technologii nasadila v Xinjiangu, místě silně kritizovaného zákroku proti populaci Ujgurů. Systém sociálního kreditu je „pravděpodobně nejnápadnějším vyjádřením“ záměru vlády, co se týče vynucování právních, regulatorních a politických procesů prostřednictvím nasazení informační technologie, napsal Rogier Creemers, expert na čínskou digitální politiku z univerzity v Leidenu.
Skupiny pro lidská práva jej vidí jako zlověstný krok v zemi, kde se stále silněji prosazuje cenzura médií, internetu a umění a kde byly v posledních letech uvězněny tisíce politických a náboženských odpůrců. Vláda prezidenta Xi bude schopna výrazně zvýšit svoje povědomí o tom, co lidé – a dokonce i zahraniční podnikatelé v Číně – dělají a co si myslí, napsala na ChinaFile Mirjam Messner, šéfka ekonomického a technologického programu Mercatorova institutu pro čínská studia. Creemer z univerzity v Leidenu řekl, že systém „zůstává relativně krutým nástrojem“, ale to se může v budoucnu změnit.
Test v Suiningu nedaleko Šanghaje byl zastaven v návaznosti na kritiku oficiálních médií. Velmi silná negativní reakce se objevila také poté, co nic netušící zákazníci Ant Financial byli zataženi do systému kreditního a sociálního skórování známého jako Sesame Credit, pobočky Alibaba Group Holding Ltd.
Podle ankety německého Mercatorova institutu pro čínská studia ale vzdělaní obyvatelé čínských měst zaujímají pozitivnější stanovisko. Studie zjistila, že mnozí z nich systém podporují a vidí jej jako způsob posilování poctivosti ve společnosti a ekonomice, spíše než jako narušování soukromí.
Zdroj: Bloomberg.com
