7. 6. 2021 – Martin Pacholet | Doba čtení: 3 min
V oblasti platebních karet už existují nejméně tři možnosti, jak se uživatelé mohou chovat víc udržitelně. Ať už se přímo jedná o materiál, ze kterého jsou karty vyrobené, nebo o navázané funkcionality. Zjišťovali jsme u českých bank, jestli podobné funkcionality nepřipravují, ale zatím jsme bohužel nic konkrétního nezaregistrovali. Několik finančních institucí o těchto tématech intenzivně diskutuje, ale reálně připravovanou službu nám zatím nechtěli jejich zástupci prozradit. Pojďme se tedy podívat, co frčí ve světě.
Jednou z prvních karet vyrobených ze dřeva byla karta od německé digitální banky Tomorrow, což je banka, která se plně hlásí k udržitelnosti jako svému základnímu principu. Tomorrow vydala kartu pod hlavičkou VISA, ale v poslední době jsou již podobné karty vydávány i pod hlavičkou Mastercard – v Německu, Velké Británii nebo třeba Francii.
Převažující materiál pro výrobu dřevěných platebních karet je třešňové dřevo. Společnost TreeCard uvádí, že z jednoho třešňového stromu dokáže vyrobit 300 000 karet.
Karta z recyklovatelného materiálu je hezký počin, ale v podstatě pasivní záležitost. Naproti tomu existuje přístup, který používáním platební karty sbírá peníze na udržitelné účely – sázení stromů. Jeden nově vysazený strom samozřejmě žádnou uhlíkovou stopu příliš nezmění, ale běžný „dospělý“ strom zachytí každý rok kolem 21 kilogramů uhlíku a při délce života 100 let pohltí asi 1000 kilogramů uhlíku, který z velké části ukládá ve dřevě.
Jednu z takových karet vydává startup Helpful, partner společnosti Mastercard. Společnost Helpful uzavřela partnerství s asi 150 obchodníky působícími ve Velké Británii. Tito obchodníci splňují určitá kritéria udržitelnosti. Společnost Helpful se pak zavázala, že za každou platbu provedenou pomocí jejich karty nechá vysadit strom. Uživatelé pak v mobilní aplikaci mohou sledovat, kolik stromů už díky nim bylo vysazeno a jaký to má pozitivní dopad.
Podobných služeb, kde díky placení pomáháte generovat zisk určený k zalesňování, již najdeme v Evropě několik a jejich velká výhoda je, že uživatelé opravdu nemusí nic řešit. Nemohou si sice vybrat, kde bude „jejich“ strom zasazen, ale to je jen drobná nevýhoda.
Společnosti Ecolytiq (partner VISA) nebo Doconomy (partner Mastercard) jsou dva startupy, které pomocí transakcí počítají uhlíkovou stopu majitele karty. Nejnovějším přírůstkem v rodině těchto eko-fintechů je společnost Tred z Velké Británie, která se spojila s globální B2B platební společností Nium. Ve většině těchto produktů jde o zobrazování dopadu jednotlivých plateb na generování skleníkových plynů. Z jednotlivých transakcí se pak dá poskládat celkový vliv člověka tj. jeho měsíční nebo roční uhlíková stopa.
Na rozdíl od prvních dvou eko-produktů počítání uhlíkové stopy v bankovnictví nebo v nějaké samostatné aplikaci vyžaduje od uživatelů aktivnější přístup. Aplikace jim často nabízí alternativnější způsoby utrácení. Radí jim, jak mají upravit svůj životní styl, snaží se je edukovat v oblasti udržitelnosti a samozřejmě jim dává možnost přispět na vybrané projekty s pozitivním vlivem na udržitelnost. To kupodivu nemusí být jen často zmiňované sázení stromů, ale obecně jakýkoliv projekt, který zlepšuje biodiverzitu nebo pomáhá někde uspořit spotřebu energie.
Společností, které se tomuto tématu obecně věnují, je celá řada. Mezi další patří například Emitwise, Creed a Clim8. Tradiční banky pravděpodobně v blízké budoucnosti začnou jejich služby ve velkém využívat, protože je to pro ně mnohdy výhodnější, než si podobné ekosystémy implementovat vlastními silami. V tuto chvíli víme o několika projektech, kdy banka řeší uhlíkovou stopu. Ale zatím to jsou převážně zahraniční aktivity.
Zdroj: finextra.com, fintechfutures.com
blockchain, UX, openbanking, BankID a wealth management, to jsou aktivity, kterým se v posledních letech intenzivně věnuje.
