Bank of Things – nový trend v oblasti bankovnictví

Trochu ve stínu bankovních trendů jakými jsou open banking, API banking, okamžité platby nebo třeba bankovní identita se začíná stále více mluvit o dalším bankovním trendu. Bank of Things je poměrně přirozené využití technologií zvaných Internet of Things v bankovním prostředí. Pojďme si tento trend blíže představit.

Bank of Things (BoT) je v první řadě infrastruktura – obrovské množství zařízení, mezi kterými probíhá bezdrátová komunikace a která zpravidla posílají data do různých systémů na pozadí. Tato definice se vlastně vztahuje i na klasický Internet of Things (IoT), ale v tomto konkrétním případě se zařízení využívají k (retailovému) bankování z pohledu klienta a k interakci s klientem z pohledu banky.

Základním příkladem, který se v rámci BoT uvádí je placení různými zařízeními. Natankujete benzín a vaše auto udělá platbu. Jak přesně se to udělá, klient nemusí řešit, ale pravděpodobně se nějaké zařízení na tankovacím stojanu spojí s autem a požádá ho o zaplacení správné částky. Nebo u nápojového automatu napípáte číslo svého oblíbeného nápoje a ten hned vyjede ven, protože jste automaticky zaplatili hodinkami nebo nějakým chytrým náramkem. Ale platby jsou jen začátek pro bankéře a product ownery bez fantazie.

Co všechno BoT může nabídnout

Získání cenných informací o klientovi

Chytré telefony a další IoT či BoT zařízení umožní bankám a fintechům získat cenná data, které umožňují zlepšit zákaznickou zkušenost. Lepší data totiž umožní personalizaci nabídek, výběr nejvhodnějších prodejních kanálů, optimálnější uživatelská flow, zlepšení rozhodovacích a rizikových procesů. Potenciálně tak banka i může objevit nové charakteristiky klientů a třeba vytvořit nové výhodnější segmenty.

Interakce v reálném čase

BoT maximalizuje množství získaných informací o klientovi jak z pohledu kvality, tak z pohledu kvantity. Další zásadní vlastnost je ovšem rychlost s jakou tyto informace lze získávat a možnosti, jak na ně reagovat v reálném čase. Může jít o nabízení slev, sjednání úvěru na ulici, založení účtu v cizí měně ve chvíli, kdy klient překročil hranice. Pojištění nově koupeného kola či nábytku ještě dřív, než ho naložíte do auta. Možnosti jsou téměř nekonečné.

Zvýšení bezpečnosti

Ve chvíli, kdy dojde k použití platební karty v Tokiu a přitom nám klientova zařízení budou říkat, že zrovna běhá ve Stromovce, tak budeme vědět, že se děje něco, co se dít nemá. A naopak pokud nám tři klientova BoT zařízení budou říkat, že opravdu v Tokiu je (a navíc máme i zmapovanou jeho cestu z jednoho letiště na druhé), není nutné transakci zablokovat a klientovi volat.

Současně vznikne celá řada nových možností, jak jednoznačně, bezpečně a zcela přirozeně identifikovat klienta. Dále bude výrazně obtížnější pro podvodníky zcizit klientovu identitu.

Ovládání hlasem

Hlasoví asistenti umožní provádět jednoduché operace, jako je kontrola stavu účtu, historie transakcí, zadávání plateb, získávání informací o produktech a službách. Pohodlí těchto hlasových uživatelských rozhraní a rychlý rozvoj hlasových technologií umožní finančním institucím účinně vyhovět klientům – mladí klienti mohou preferovat právě taková rozhraní, handicapovaní klienti pak budou mít konečně bankovní služby snadno přístupné.

Určitě se v příštích letech dočkáme řady více či méně úspěšných pokusů, jak využít BoT a to jsme ještě přeskočili různé možnosti ve světě rozšířené či virtuální reality, spojení s chytrými brýlemi a další. To, co možná před pěti lety mohlo znít jako sci-fi, se už dnes někde testuje a za pár let se bude používat.

Rizika a omezení BoT

Každá revoluce má svá „ale“. Určitě se v oblasti BoT bude hodně řešit správa osobních dat. Pro některé klienty nebude pocit, že je banka sleduje, možná úplně příjemný. Ale budou to ti samí klienti, o kterých dnes Google, Apple či Facebook ví první i poslední. Asi nejzásadnější potenciální potíže však spočívají ve vlastních IoT technologiích, protože ty v sobě nesou značná rizika, se kterými se bude ještě potřeba vypořádat:

• Zařízení IoT se obvykle vyrábějí, prodávají a koncovým uživatelům dostávají s extrémně nízkou úrovní zabezpečení, často včetně obecného přihlašovacího jména a hesla. To je vystavuje útokům hrubou silou, které s extrémní lehkostí získávají přístup k velkým objemům zařízení IoT. Již dnes se můžete setkat se zprávami, jak se snadno někdo napojil na cizí kameru. A teď si představte, že se vám někdo napojí na vozidlo.
• IoT komunikují pomocí bezdrátových sítí a nemusí využívat příliš zabezpečené protokoly pro přenos dat, což představuje vysokou formu zranitelnosti. Lze tak proniknout na jedné straně k samotným chytrým zařízením, senzorům, kamerám, a na druhé straně k dalším zařízením v síti, k infrastruktuře poskytovatele IoT nebo finanční instituce. Podstrčení falešných údajů v rámci takové komunikace může být fatální.
• IoT často fungují na cloudové infrastruktuře a banka nemusí být jediným odběratelem zpracovávaných dat. Většina IoT má nějaký konkrétní účel (sledování polohy, tělesné teploty, jiných zdravotních parametrů atd.) a tato data často spravuje a uchovává i výrobce zařízení, případně poskytovatel software, které zařízení používá. A bude potřeba si rozdělit zodpovědnosti.
• Vždy se obtížněji ochraňuje prvek, který absolutně nemáte pod kontrolou. Klienti budou zařízení ztrácet nebo se jim mohou porouchat a bude třeba řešit nové typy chyb a problémů. Stačí se vrátit k tomu úvodnímu příkladu s autem a představit si situaci, že auto na benzince nezaplatilo, ale klient vesele odjel domů, protože už na to je prostě dva roky zvyklý.

Zdroj: cyberstartupobservatory.com a fintechfutures.com