Reklama

AI Superpowers: Proč Američané na poli umělé inteligence ztrácejí na Číňany

31. 12. 2018 – | Doba čtení: 3 min

Posledních několik týdnů před koncem roku se už klasicky neslo v duchu nejrůznějších predikcí pro rok nadcházející. My pro vás dnes žádnou predikci nemáme. Poslední den v roce vám trochu netradičně přinášíme recenzi na jednu ze zajímavých knih, která pojednává o rozvoji umělé inteligence (dále jen AI) a soupeření na tomto poli mezi USA a Čínou.

AI Superpowers

Možná se ptáte proč právě AI. Protože my si myslíme, že tato oblast bude – nejen v oblasti fintechu – jedním z velkých témat pro další měsíce, a je tak naší povinností vás na to připravit. Aneto to berte jen jako inspiraci pro příští rok. 

Knihu AI Superpowers napsal Kai-Fu Lee. Kai-Fu Lee pochází z Tchaj-wanu, studoval a dlouho žil v USA a teprve před pár lety se vrátil do Číny. Pracoval pro Microsoft, Apple, Google a teď pro Sinovation Venture vyhledává nadějné projekty v oblasti AI v Číně.  

Kdybychom tuto knihu měli shrnout jednou větou, je to takový budíček americkým (i těm evropským) podnikatelům. Čína už totiž v oblasti AI dávno není spícím drakem, který pouze kopíruje projekty ze Západu, právě naopak: začíná udávat tempo a tato kniha vám objasní, proč tomu tak je. 

Knihu bychom mohli rozdělit do dvou velkých částí. V té první nás Lee provází světem AI, hlavně tím čínským, a představuje nám novou realitu, jež na poli AI v Číně nastala, anebo pokud chcete, nastává. Druhá část pojednává o ekonomických implikacích využití AI obecně. 

Kai-Fu Lee

Samotný začátek knihy je věnován samo-učícím se (deep learning) algoritmům, jež se dnes v čínských firmách používají v širokém měřítku. Je dobré, že Lee si zachovává chladnou hlavu. Píše o významnosti AI, o pokroku, který jsme ušli, ale zároveň zdůrazňuje, že apokalyptické predikce typu Terminátora nebo Skynet nejsou vůbec na místě. 

Lee v tuto chvíli vidí, že miska vah v oblasti AI se začíná klonit spíše na stranu Číny. A to ze dvou důvodů. Říká, že teď už to není o inovacích, ale o implementaci existujících znalostí: „Budoucnost je tady, potřebujete jen „tak akorát“ počet průměrných inženýrů“. Druhá věc, na niž Lee upozorňuje, je objem dat, který mají Číňané k dispozici. V Evropě máme GDPR (pozn. redakce Obecné nařízení o ochraně osobních údajů), což – řekněme si to na rovinu – nám hodně ztěžuje práci. V Číně podobná regulace není, a vláda dokonce pomáhá firmám shromažďovat a vyhodnocovat data o lidech.

Před několika dny nás zaujal dokument, v němž padla otázka na téma ochrany uživatelských dat v Číně. Otázka pro oslovenou Číňanku, obyvatelku Šanghaje, zněla: „Nebojíte se, že o vás vaše vláda shromažďuje informace?“. A odpověď? „Naše vláda o nás stejně už ví všechno, a na druhou stranu nedělám nic špatného, tak proč bych se měla bát.“ No, jiný kraj, jiný přístup k datovému soukromí. Nicméně z této odpovědi je vidět, jak se průměrný Číňan na otázku soukromí dat dívá, a hlavně ukazuje, proč se v Číně dějí věci pro Evropana nevídané (novinka: Čína plánuje obodovat 1.3 miliardy lidí). Obyvatelé nejlidnatější země světa totiž nevidí nic špatného na tom, že o nich vláda či firmy sbírají informace, no a když nabídnou něco navíc, budou ochotně spolupracovat (anebo jim nic jiného nezbývá?).

Pro Američany z toho plyne jedno velké ponaučení: pokud chtějí udržet tempo s Čínou, nemůžou jít evropskou cestou regulace. Ta je ke kýženému cíli nepřivede, tedy alespoň na poli AI.  

Abychom nezapomněli: v celém závodu je důležitá ještě jedna ingredience, kterou Lee v knize vyzdvihuje. Je jí vláda. V této souvislosti Lee popisuje strategii pobídek a vládních programů distribuovaných po celé zemi. Ty mají přispět k tomu, aby se Čína stala lídrem v oblasti. A tato kapitola je skutečně velice zajímavá. Čína má vypracovaný důmyslný systém a dle predikce Kai-Fu Lee je tady velká šance, že už v roce 2020 se do čela odvětví AI skutečně postaví.

Jak už jsme zmiňovali, kniha je obsahově rozdělena do dvou částí. Ta druhá je z našeho pohledu už dost nezáživná a v mnohých částech hodně diskutabilní. Zaměřuje se totiž na ekonomické implikace nástupu AI a dopad na náš život. Na přetřes tady přicházejí témata jako zbaví nás AI naší práce, kolik pracovních míst bude kvůli AI zrušeno a tak podobně. Bohužel tady je argumentace hodně slabá, až vágní. Lee si „ujíždí“ na socialistických utopiích. Predikuje zánik volného trhu a vidí svět, kde moc bude soustředěna do rukou pár vyvolených. A na ulicích budou armády nezaměstnaných. 

I navzdory této rozporuplné sekci knihu doporučujeme, její první část je totiž skutečně výživná. Boří nejednu bariéru a ukazuje nám Čínu z jiné perspektivy, než jsme ji vnímali doposud. Musíme zapomenout na Čínu jako na někoho, kdo nám vyráběl levné šampóny, musíme zapomenout i na Čínu, která bezhlavě kopírovala všechno, co jí přišlo pod ruku. Čína je totiž někdo, kdo bude v budoucnosti nastolovat trendy, ať se nám to líbí, nebo ne. 

Krásny rok 2019, bez růžových brýlí!

Lucia Tóthová

Lucia Tóthová

Další články autora
Více informací Souhlasím
Naše webové stránky využívají technologie remarketingu umožňující návštěvníkům, kteří projevili zájem o naše produkty, ukázat naše reklamy v externích reklamních systémech. Pokud používáte naše stránky, vyjadřujete tím souhlas s využitím souborů cookies podle vašeho nastavení prohlížeče.