13. 2. 2024 – Barbora Vrátilová | Doba čtení: < 1
Jedna z překvapivých oblastí, na kterou má dopad generativní umělá inteligence, je i přechod bankovních aplikací do cloudu. Alespoň tak hovoří výsledky dvou třetin respondentů lídrů bank po celém světě v průzkumu společnosti NTT Data.
Není překvapivé, že 89 % z 650 šéfů bank se označilo za inovátory, i když 63 % z nich má bankovní systémy založené na mainframech starých desítky let. Shodou okolností také 63 % (ne nutně ti samí 🙂 ) také uvádí, že generativní umělá inteligence umožňuje přechod do cloudu. Nabízí se otázka, jestli to spíš není v současné době nutnost – aby banky mohly využívat genAI, musí začít používat cloudy, a jakmile banka akceptuje použití cloudových řešení, už jí nic nebrání přejít tam i s dalšími systémy. A banka, která by řekla, že genAI nechce používat, může být v konkurenční nevýhodě, čili to nejspíš neřekne žádná. I kdyby třeba reálné případy užití zas tak přelomové nebyly.
91 % lídrů bankovních domů uvádí, že jejich iniciativy v oblasti AI a cloudu jsou schváleny představenstvem, což signalizuje strategickou prioritu. Téměř polovina bank již integruje generativní technologii umělé inteligence do svých aplikací a systémů, zatímco dalších 30 % je v raných fázích jejího zkoumání. Samozřejmě genAI se může používat v celé řadě nestrategických oblastí, jako je generování textů marketingovým oddělením, generování obrázků na platební karty (u nás už takovou banku máme) nebo třeba k sumarizaci textů. To jsou aktivity, které šéfům bank umožní prohlásit, že genAI „používají“, i když se toho v jejich core systémech zase tolik nestalo :).
Kaz Nishihata, ředitel NTT Data, říká: „Posun ke generativní umělé inteligenci v celém bankovním sektoru je důkazem odhodlání tohoto odvětví posunout se za hranice tradičních sálových počítačů. Banky využijí cloudová prostředí k posílení zabezpečení, zvýšení robustnosti a škálovatelnosti. Můžeme se těšit na novou éru inovací.“
