8. 9. 2022 – fintechcowboys | Doba čtení: 5 min
Nakup teď, zaplať později (aneb BNPL „Buy now, pay later“) je platební metoda, která získává na popularitě nejen v Česku. Stejně jako další technologická odvětví i fintech teď čelí nejistým trhům, přesto však fintechové společnosti neztrácejí chuť inovovat. Jak si v inovacích v BNPL stojí Česko ve srovnání se zbytkem světa? To popisuje Jan Hanzlík, country manager pro Českou republiku ve společnosti Twisto.
Služby typu BNPL si ve světě dobývají své místo již několik let – do Česka je přivedlo v roce 2013 jako první Twisto. Dnes už si zákazníci mohou vybrat ze široké palety fintechových produktů nabízených různými společnostmi. Kromě odložených plateb se objevují virtuální platební karty, chytré způsoby hrazení faktur a populární novinkou je platba na třetiny. Ta zákazníkovi umožňuje bezúročně rozložit úhradu částky do několika měsíčních splátek. Možností, jak si zjednodušit placení, je celá řada. Napříč světem se však podoba BNPL může výrazně lišit.
Regionem s nejširším portfoliem BNPL služeb a jejich poskytovatelů je pravděpodobně Skandinávie. Vzhledem k tamější vysoké konkurenci jsou proto místní poskytovatelé nuceni neustále inovovat. Situace je podobná také ve státech západní Evropy, jako je Španělsko, Německo či Francie, kde běžně narazíte až na čtyři poskytovatele BNPL služeb. Německo je zároveň tím největším trhem pro BNPL v Evropě. Očekává se, že hodnota nákupů placených skrze BNPL tam vzroste na více než 380 miliard dolarů v roce 2028 oproti 37 miliardám dolarů v roce 2021.
Česko je v tomto ohledu podobné – máme zde několik providerů, kteří se vzájemně nutí přinášet na trh inovativní produkty. Oproti zahraničí je však tuzemsko poměrně specifické tím, že tu působí několik stabilně zakořeněných lokálních firem a silní zahraniční hráči teprve nyní zkouší na trh vstoupit. Taková situace je koneckonců v Česku vlastní nejen poskytovatelům odložených plateb, ale například i internetovým vyhledávačům – hojně využívaný Google má i dnes stále velkou konkurenci v českém Seznamu.
V kontrastu s rozvinutým evropským trhem však vidíme i země, ve kterých se BNPL služby omezují pouze na jeden či dva produkty. Dobrým příkladem může být například Austrálie, Spojené království nebo USA. Zde se místní provideři specializují zejména na rozkládání plateb do více částí, např. na čtvrtiny. Naopak odložené platby v těchto zemích vůbec nenajdeme.
Anglosaské země mají oproti nám k odloženým platbám odměřenější postoj. Považují je totiž za příliš velké riziko. Určitě jste někdy někomu půjčili peníze a setkali se s tím, že vám dotyčný částku nevrátil. Společnosti na tuto službu hledí podobnou optikou, neboť se vystavují riziku, že klient svou útratu vůbec nebo částečně neuhradí. Přiklánějí se proto k platbám na třetiny či na čtvrtiny, u kterých je nutné zaplatit první část ihned při nákupu. To značně zvyšuje šanci, že zákazník uhradí i zbývající části, a zároveň to snižuje ztrátu při případném neuhrazení.
Dalším důvodem pro odlišnosti BNPL služeb v těchto zemích je také jiný systém výplat. Na rozdíl od Česka, kde se výplata obvykle posílá jednou za měsíc, dostává běžný Američan výplatu každé dva týdny. S vyšší frekvencí přísunu financí po menších částkách nemají lidé potřebu platby odkládat a je pro ně pohodlnější si platbu rozdělit na více částí. Průběžné výdaje jsou pro ně zkrátka rozumnější řešení než jeden velký. V Česku zároveň odložené platby představují atraktivní alternativu k dobírce, protože člověk za zboží skutečně platí teprve, když mu v pořádku dorazí domů a vyzkouší si ho.
Češi také preferují odložené platby více než jiné BNPL produkty z prostšího důvodu – jsou snadno pochopitelné. Nakoupím, vyzkouším a platím později. Určité procento uživatelů je rovněž může chápat jako jednoduché a rychlé bezúročné půjčky. Záleží také, jak s odloženými platbami pracují e-shopy. Ukazuje se totiž, že pokud e-shopy výhody odložené platby svým zákazníkům dostatečně vysvětlí, zájem o dobírku klesá až o 23 % a v některých případech je odloženou platbou hrazena i každá desátá objednávka.
V zahraničí se obecně klade větší důraz na finanční gramotnost. Američtí studenti možná neznají hlavní město Lotyšska, rozumí však termínu cash-flow a důvodům, proč vysoká inflace snižuje jejich kupní sílu. Dokážou proto s vlastními financemi nakládat výrazně efektivněji. Dle celosvětové studie Standard and Poor’s Ratings Services, mapující finanční gramotnost dospělých, jsou západní státy jako Velká Británie či Německo v tomto ohledu napřed zhruba o 12 %. Vyšší finanční gramotnost je důvod, proč lidé v určitých zemích oproti Čechům méně šetří na vysokou jednorázovou platbu, ale radši si větší sumu rozloží do několika menších částí, které platí postupně. Tím maximalizují užitek ze svých peněz a zlepšují své cash-flow, které je stabilnější a bez výrazných výkyvů.
Extrémním příkladem země, kde se lidé naučili využívat služeb BNPL jako ochranu před inflací, je Turecko. Tam znehodnocení místní měny překonalo letos v červnu enormních 78 %. Lidé tak své úspory co nejrychleji směňují za stabilní západní měny jako eura či dolary a k běžným nákupům využívají peníze poskytovatelů odložených plateb, jelikož vědí, že až budou svou útratu reálně platit, díky rostoucímu rozdílu mezi oběma měnami zaplatí výrazně méně. Kombinací směny měn a odložené platby šetří nemalé peníze.
Rozdíly mezi Českem a zahraničím najdeme i u toho, kolik BNPL služby stojí koncového zákazníka. Ten by totiž měl v zahraničí počítat s menšími poplatky nebo úroky. Například v Austrálii, kde je největším providerem BNPL společnost Zip, je standardní účtovat ke každé splátce 1 dolar jako poplatek. Důvodem pro existenci tohoto „úroku“ je skutečnost, že náklady na službu v zahraničí zpravidla nejsou plně hrazeny obchodníky, kteří platbu nabízí. Například v případě společnosti Zip jsou náklady rovnoměrně rozděleny poměrem 1:1 mezi obchodníka a koncového zákazníka.
Situace v Česku je oproti tomu diametrálně odlišná. Ačkoli například Twisto zpočátku poplatek za transakci svým uživatelům účtovalo, brzy od něj upustilo. Tuzemský zákazník tehdy výhody nových BNPL služeb nedokázal natolik ocenit, aby byl ochoten za ně utrácet. Neochota platit za digitální služby se v Česku projevuje i v jiných oblastech, například v dopravě či donedávna v předplatném za streamovací platformy. Čeští provideři si tuto skutečnost uvědomují a usilují o to, aby byly náklady na BNPL služby plně hrazeny obchodníkem, a služba tak byla pro koncového zákazníka zcela bezplatná a pohodlná.
Obchodníkům BNPL služby přinášejí celou řadu výhod, za které se jim vyplatí platit. V první řadě jim nové platební možnosti zvyšují loajalitu, průměrný objem objednávky a frekvenci nákupů u stávajících zákazníků, ale navíc se stávají akvizičním kanálem přivádějícím obchodníkovi nové zákazníky. Tento přístup je dnes v tuzemském fintechu standard a obchodníci rozumí tomu, že přínos BNPL pro jejich byznys stojí za související poplatky, a nemají tak problém je vzít celé na sebe.
Na závěr je zajímavé se podívat, kam se svět BNPL v současné době a blízké budoucnosti bude ubírat. Jak v zahraničí, tak v Česku ve vztahu k obchodníkům rychle roste trend nazývaný „BNPL as a service“. Ten spočívá v plné integraci BNPL služeb přímo do platebního systému e-shopu nebo do platební brány. Zákazník si díky tomu může například odložit platbu nebo ji rozložit na třetiny přímo v košíku e-shopu, a to zpravidla bez registrace a nutnosti opouštět e-shop. Například u nás v Twistu již dlouho mohou zákazníci přímo v e-shopu na jedno kliknutí odložit platbu až na 30 dní, nově pak začínáme integrovat také rozložení plateb na třetiny.
Můžeme také očekávat, že BNPL služby ovlivní v blízké době legislativní změny v podobě regulací. Český trh, stejně jako většina toho evropského, je v tomto směru kontrolován velice přísně. Omezenější finanční gramotnost v Evropě vede zákonodárce a providery k tomu, aby své zákazníky více kontrolovali, a zabraňovali tak tomu, aby se zneužíváním jejich služeb dostávali do dluhových pastí.
Některé zahraniční trhy, zejména mimo kontinentální Evropu, byly v tomto směru doposud poměrně liberální. Velmi brzy je však pravděpodobně čeká podobný vývoj. Podporu regulacím vyjádřila například britská Financial Conduct Authority (FCA), která letos v únoru rozhodla o úpravě smluvních podmínek společností Clearpay, Klarna, Laybuy a Openpay. Ty byly dle FCA údajně formulovány netransparentně, čímž mohlo dojít k potenciálnímu poškození zákazníků. Společnosti budou také nuceny k důkladnější kontrole svých klientů při zvyšování limitů, aby předcházely případné neschopnosti klientů úvěry splácet.
Regulace zasáhnou i marketingovou stránku BNPL služeb. Jejich poskytovatelé například nebudou moci ve svých reklamních materiálech uvádět, že nabízejí bezrizikové služby nebo že jsou vhodné pro každého. Důslednější regulace lze očekávat i v Austrálii nebo USA. Ve výsledku to znamená bezpečnější služby pro koncové zákazníky a zdravější byznys pro providery. Myslím, že nás může těšit, že jsme v Česku v tomto ohledu na velice dobré úrovni a žádná z uvedených změn u nás vzhledem k fungující legislativě nehrozí. Budoucnost tuzemské scény tak spočívá spíše v inovacích produktů a vstupu nových aktérů.
