3. 1. 2020 – Martin Pacholet | Doba čtení: 3 min
Celosvětově asi 33% digitálně aktivních uživatelů využívá fintechové služby. Nejaktivnější, s více než 50% jsou v tomto ohledu Indie a Čína. Je jisté, že tato čísla se v příštích letech rapidně zvednou.
Tradiční kamenné instituce na tento trend samozřejmě reagují a snaží se inovovat vlastními silami, partnerstvím s fintechovými společnostmi nebo zakládáním vlastních start-upů. Stále více služeb lze sjednat plně online a další služby se dají řešit alespoň semi-online.
Pro Českou republiku jsme vytipovali několik trendů, které v roce 2020 budou významně ovlivňovat fintechovou scénu. A pravděpodobně i nefintechovou, protože některé novinky se dotknou úplně každého.
V ČR se chystá sada služeb, které jsou v současnosti známé jako BankID nebo SONIA. Finální název může být klidně i jiný, každopádně půjde o společný projekt významných českých bank, do kterého se mohou zapojit i další bankovní domy. Pokud se aktivita podaří, rapidně to zvýší možnosti v oblastech digitalizace pro všechny české společnosti v online světě. Kdo začne BankID využívat dříve, může získat významnou konkurenční výhodu.
Základem celého projektu je ověřování identity, tak jak to již dnes funguje v některých severoevropských státech. Nicméně typů služeb bude v budoucnosti celá řada – předávání KYC, podepisování dokumentů, provádění platebních příkazů. Později třeba i založení trvalého příkazu mimo front-end internetového bankovnictví např. při online sjednání stavebního spoření. V tuto chvíli se ještě čeká na několik legislativních záležitostí zejména ze strany EU, ale s napětím očekáváme, že se projekt brzy překlopí do realizační fáze.
Ve světě, kde si jsou jednotlivé produkty a služby podobné jako vejce vejci, bude rozhodovat každý detail. Přinášet pozitivní emoce a zážitky se pak může stát jedním z klíčových faktorů, jak získávat nové a udržet si stávající klienty. Před pár lety by nikdo nevěřit, že to lze uskutečnit i v bankovním prostředí , ale přesto se to například Revolutu daří na jedničku. A stačí jim k tomu taková věc, jako je celokovová platební karta. Již dnes bychom i v České republice našli několik ukázek experience designu jako třeba Mutumutu nebo Zonky, ale zatím se jedná spíše o vlaštovky, než o široce rozšířenou disciplínu.
Využívání umělé inteligence je možné ve všech oborech lidské činnosti. V předchozích letech se zejména v bankovnictví hodně mluvilo o chatbotech, které by mohly být řízené umělou inteligencí. Ale nakonec se většina chatbotů, se kterými se dnes běžně setkáváme, chová jako rozhodovací strom.
Umělá inteligence má ovšem potenciál úplně jinde – dokáže nabízet klientům produkty zcela na míru, personalizované opravdu pro každého jednotlivce na základě detailní znalosti jeho chování. AI se dále stále častěji stane významným poradcem CEO jednotlivých společností. Oproštěná od emocí, maximálně objektivní a v real-time čase bude AI budoucnosti řešit jak problémy konkrétních uživatelů, tak navrhovat nové služby a produkty pro celé trhy.
Primárně mluvíme o ovládání hlasem na jedné straně a digitálním rozhraní, které na nás bude mluvit lidskou řečí, na straně druhé. V blízké době se můžeme těšit na expanzi hlasových zařízení do chytrých domácností, ale od chytré domácnosti je jen malý krůček k chytré firmě. Kromě toho se lidský hlas může používat jako další přihlašovací faktor do jednotlivých zařízení či aplikací. Využití hlasu jako běžného pracovního nástroje v online světě povede ke vzniku úplně nových druhů interakce, než na jaké jsme dnes zvyklí prostřednictvím “zastaralých” platforem jako jsou klávesnice nebo dotykové obrazovky našich počítačů či chytrých telefonů.
V posledních letech zažíváme spoustu významných posunů ve způsobu placení. Před ne příliš dlouhou dobou jste u pokladny vytahovali peněženku a přepočítávali drobné. Pak jste vytahovali peněženku a z ní vyndavali platební kartu. Dnes řada z vás platí telefonem a za pár let už třeba na řadě míst ani nebude potřeba platit vůbec, protože se peníze odečtou jen tím, že si dáte zboží do tašky. Samotný převod peněz z jedné banky do druhé se stane záležitostí několika sekund (první banky u nás s tím už začaly v roce 2019 a postupně se přidají další) a tím se výrazně odbourají některé bariéry a problémy, se kterými se zatím běžně setkáváme.
Všem těmto a řadě dalších témat se chceme v roce 2020 věnovat. Ani fintechové scéně se určitě nevyhnou nějaké eko aktivity. Nezapomeneme také na globální téma téma, kterým jsou fintechové závody mezi Asií a zbytkem světa. Budeme pokračovat v článcích, které řeší PSD2, multibanking i openbanking a dále budeme sledovat spolupráci velkých společností s těmi malými.
Zdroj: finances online, bankovni identita
Fotografie od: Loewe Technologies, Franck V. na Unsplash
blockchain, UX, openbanking, BankID a wealth management, to jsou aktivity, kterým se v posledních letech intenzivně věnuje.
