Reklama

Komunitní měny, časové banky a udržitelnost

11. 7. 2023 – | Doba čtení: 4 min

Zdroj: midjourney

Komunitní měny a časové banky jsou nové a inovativní přístupy ke sdílení zdrojů a posílení komunit. Tyto alternativní ekonomické systémy se zaměřují na využívání dovedností, času a zdrojů ve prospěch všech členů společnosti. Nabízejí širokou škálu výhod pro jednotlivce i celou komunitu tím, že zvyšují sociální interakci a vzájemnou důvěru mezi lidmi, posilují lokální ekonomiky a přispívají k udržitelnosti.

Komunitní měny jsou nástrojem pro posílení místních ekonomik a vytváření sociální soudržnosti. Tyto měny se často používají v určitých geografických oblastech a umožňují obyvatelům nakupovat a prodávat zboží a služby pouze mezi sebou. Tím se podporuje místní podnikání a vytváří se prostor pro udržitelný ekonomický rozvoj.

Časové banky fungují na základě jednoduchého principu – namísto tradiční měny využívají čas jako měřítko hodnoty. Každý člen může nabídnout své dovednosti a čas ostatním členům komunity a výměnou získává časové kredity. Tyto kredity pak může využít na získání pomoci, služeb nebo výrobků od ostatních členů.

Po globální finanční krizi v roce 2008 se ukázalo, že klasické státní peníze jsou řízeny nedemokraticky a že nejsou určeny k tomu, aby fungovaly v zájmu všech. V rámci současné globalizované kapitalistické ekonomiky roste kritika, že současné finanční a peněžní instituce (i) stojí u kořenů opakujících se hospodářských krizí, (ii) podporují neetické a riskantní ekonomické chování, jako je například spekulace na trzích, (iii) marginalizují celé komunity tím, že omezují jejich přístup k finančním zdrojům, a (iv) prosazují ekologicky destruktivní imperativ hospodářského růstu. To vše výhradně v zájmu akumulace kapitálu.

Komunitní měny

Jednou z reakcí na výše uvedený vývoj je komunitní měna. O co se jedná? Je to speciální místní měna, kterou lze používat pouze v určité lokalitě v obchodech nebo jiných podnicích, které se přihlásily k jejímu přijímání jako alternativě k oficiální národní měně. Cílem je podpořit útratu v místní ekonomice. Tato měna může zahrnovat buď celé město, nebo jako v případě konkrétní komunitní měny – Brixtonské libry – pouze jednu londýnskou čtvrť. Brixtonskou libru, největší britskou komunitní měnu, používá přibližně 500 podniků. Lze ji nakupovat v kurzu odpovídajícímu národní britské libře.

Ačkoli každá komunitní měna odráží reálie své lokality, společným prvkem je vždy podpora místní ekonomiky. Lokální měna, která má hodnotu jen v dané komunitě, obíhá pouze v rámci této komunity, a neodtéká tak pryč za její hranice. Hlavním tématem je udržení místních peněz a tedy místních zdrojů a hodnot. Četné studie prokázaly, že místní nezávislí maloobchodníci vracejí do svých komunit mnohem více peněz než velké obchodní řetězce.

Zatímco některé komunitní měny se musí nakupovat na místních emisních místech za národní měnu, jiné dávají občanům možnost „vydělat“ si na ni aktivitou, jako je například charitativní činnost – což pomáhá vysvětlit, proč tyto měny často vzkvétají v oblastech a v dobách, kdy je mnoho lidí bez práce.

„Existuje silný vztah mezi nezaměstnaností a velikostí doplňkových měn,“ říká německý ekonom Christian Gelleri, který založil komunitní měnu zvanou Chiemgauer, kterou lze používat v německém Bavorsku. „Jedním z úspěšných příkladů v roce 2019 byl Sardex na Sardinii, který má více než 3 000 podniků a obrat téměř 50 milionů eur (54,7 milionu dolarů, 44,4 milionu liber). Míra nezaměstnanosti tam činila 15 %. V měně Chiemgauer jsme měli obrat 6,3 milionu eur, přičemž míra nezaměstnanosti činila 1,9 %.“

Místní nebo komunitní měny nejsou ve finanční historii nijak vzácné a měly mnoho různých podob. K některým z nich patří místní výměnný obchodní systém (LETS), který se skládá ze systému vzájemných úvěrů účtovaných v rámci specifické komunity, a časové banky, v nichž lidé používají k výměně služeb poukázky měřící čas. Jedná se o instituce, které nejsou regulovány tržními nebo státními institucemi, ale sociálními vztahy komunity. Ačkoli je vydávají nestátní občanské subjekty, jako jsou místní neziskové organizace a občanská sdružení, někdy spolupracují též s místními vládami.

Tento fenomén nabývá na významu i v Evropě, například v Amsterdamu, kde sousedskou lokální měnu iniciovali obyvatelé městské části Oost – v roce 2012 založili měnu Makkie. V městské části Noord nedávno spustila svou činnost časová banka Buuro a v části Zuidoost vyvíjejí vlastní digitální měnu využívající technologii blockchainu. Tyto projekty nedávno získaly i oficiální podporu města. V souvislosti s jeho strategickým plánem, vypracovaným pro jednotlivé městské čtvrti, bude kladen větší důraz na budování komunitního bohatství a na práci na vývoji nové digitální měny.

V českém prostředí je pak krásným příkladem projekt Corrency, systém komunitní měny na podporu lokální ekonomiky, který českým radnicím umožňuje nastavit jasná a zároveň jednoduchá pravidla pro efektivní a transparentní využití finančních prostředků určených k podpoře obyvatel nebo vybraných oblastí podnikání.

Lokální komunity si uvědomují, že pokud zdroje a bohatství budou kolovat a nebudou se ztrácet na okolních trzích, bude z takové iniciativy profitovat celý region.

Časové banky

Mnohé komunity, které jsou strukturálně vyloučeny z globální ekonomiky, jako například komunity v odlehlých a venkovských oblastech, uprchlických táborech, městských vesnicích a slumech, mezi sebou směňují místo peněz své nejcennější aktivum – tedy čas. Čas, který je každé lidské bytosti přidělen relativně stejně, může být tokenizován jako komunitní měna, která usnadňuje místní transakce. Ať už se jedná o práci na zahradě, lékařskou péči, dopravu, drobné opravy v domácnosti, pomoc s počítačem, vyzvednutí potravin nebo vaření jídla, tyto výměny lidské kapacity mají stejnou hodnotu. Jejich hodnota se odvíjí pouze od času, který je jim věnován.

Například významné hongkongské nevládní organizace pracují na společném projektu celoměstské časové banky, v rámci které digitalizují a tokenizují časové poukázky a škálují platformu pro výměnu času s podporou cloudových a blockchainových technologií. Během pandemie covidu-19 se do programu zapojilo mnoho lidí, kteří si vyměňovali zboží a služby související s ochranou zdraví.

Dalším příkladem je časová banka Kola Nut Collaborative v Chicagu, která dosud zprostředkovala více než 1 000 transakcí. V USA existuje zhruba 500 časových bank, které do místních výměn zapojují téměř 40 000 členů svých komunit. „Účast v časové bance nebo jiné formě vzájemné pomoci je jedním ze způsobů, jak můžeme uspokojovat naše potřeby bez výměny peněz, čímž se snižuje potřeba vždy se nejprve obracet na vnější trhy,“ vysvětlil její zakladatel.

Vliv na udržitelnost

Komunitní měny a časové banky přispívají k udržitelnosti tím, že podporují místní ekonomickou odolnost a sociální soudržnost. Komunitní měny povzbuzují místní ekonomickou aktivitu a podporují místní podniky, čímž snižují uhlíkovou stopu spojenou s dálkovým obchodem. Časové banky usnadňují výměnu služeb, podporují ekonomiku sdílení a snižují množství odpadu tím, že využívají stávající zdroje a dovednosti v rámci komunity. Tyto iniciativy posilují pocit sounáležitosti, podporují udržitelné postupy a umožňují jednotlivcům aktivně se podílet na budování odolnějších a ekologicky uvědomělejších komunit.

Autor: Dalibor Černý, Sparring.io

Další doporučené články

Spring Labs přináší fintechového (AI) kopilota

Spring Labs přináší fintechového (AI) kopilota

Třetina Američanů si kontroluje denně svůj bankovní zůstatek. V České republice vzhledem k naší náchylnosti k moderním technologiím to může být ještě větší...
12. 7. 2024 – Doba čtení: 2 min

fintechcowboys

Bára, Julia, Martin a Richard. Jsme tým profesionálů, kteří prošli několika nadnárodními korporacemi. Milujeme finance, moderní technologie a sociální sítě.

Další články z redakce