18. 5. 2023 – fintechcowboys | Doba čtení: 5 min
Ačkoliv je většina regulací zprvu vnímána jako potlačování svobody, kryptosvět se na svou první nadnárodní regulaci vyloženě těší. Evropská unie 20. dubna 2023 představila finální znění nařízení označovaného jako MiCA (Markets in Crypto Assets), které představuje první pokus o formalizování fungování kryptoměnových trhů v EU, k němuž by mělo dojít nejpozději do 18 měsíců od schválení, tedy během roku 2024. Legislativa sjednotí podnikatelské prostředí napříč státy EU a určí pravidla ochrany spotřebitelů, kteří v současné době nemají kde hledat zastání. František Vinopal, šéf řízení rizik v kryptoměnové burze Coinmate a předseda České kryptoměnové asociace, v komentáři vysvětluje, jakou naději v blížící se regulaci spatřuje.
MiCA je nařízení Evropské unie, které transparentně stanovuje pravidla pro chování na kryptoměnových trzích. Výhodou nařízení je jeho přímá aplikace do národních právních řádů. Tím odpadá riziko, že si jednotlivé státy vyloží nařízení po svém, jako to bývá v případě směrnic. Pojďme se podívat na pár nešvarů současného kryptosvěta, které MiCA upravuje.
Investice do kryptoměn jsou v současnosti vnímány jako vysoce rizikové, často s sebou navíc nesou pachuť Ponziho schématu, nouze není ani o čistokrevné podvody. Největším problémem, který MiCA řeší z pohledu spotřebitele a investora, je transparentnost kryptoměnových projektů. Podle regulace bude muset každý nový projekt regulátorovi předložit sadu dokumentů, jež vysvětlí mechanismy fungování nabízených produktů a také způsob řízení rizik. Doložit bude nutné i způsoby zaručující jejich plnění. V případě nedodržení těchto pravidel hrozí subjektu vysoká pokuta.
S novou regulací zmizí tokeny, o kterých nikdo neví, jak vlastně fungují. Stejně tak neregulované ICO, tedy úpisy nových tokenů, u kterých se zcela nepokrytě mluvilo o tom, že úroky z investice jsou investorům vypláceny z vkladů nově příchozích, a jde tak o podvod lidově označovaný jako „letadlo“. Už brzy tu vznikne transparentní prostředí se zárukami, jako je tomu u regulovaných fondů či jiných struktur.
Podobně jako v tradičním finančním světě bude fungovat centrální entita, které se budou jednotlivé společnosti zodpovídat. Stejně jako GDPR ani MiCA není proporcionální a nekompromisně vyžaduje od všech účastníků trhu splnění stejných podmínek bez ohledu na to, zda jde o globální technologickou společnost nebo lokálního kryptopodnikatele. Na rozdíl od GDPR ale MiCA platí tzv. ex-ante, pravidla tedy nejsou kontrolována formou následných kontrol, ale jejich splnění je nutné regulátorovi doložit již před spuštěním projektu.
Hlavní oblasti, které MiCA upravuje, jsou:
Jde o první pokus vymáhat něco, co seriózní hráči na kryptoměnových trzích již dnes dodržují. V Coinmate například prověřujeme kryptoměny, které investorům nabízíme, a transparentně s uživateli sdílíme fungování burzovní platformy. To všechno bez toho, že by nás k tomu zákon zavazoval. Nová pravidla proto bereme jako vítanou pomoc, která ztíží život podvodníkům, zatímco ostatním rozváže ruce a umožní fungovat s klidem, že podnikáme v prostoru vytyčeném legislativou. A zároveň zabrání situacím, jako byl pád třetí největší kryptoburzy FTX, které důvěru v celý trh vracejí o několik let zpátky.
Bohužel ale i nám, kdo se dlouhodobě snažíme o maximální otevřenost vůči investorům a o jejich ochranu, podráží neregulované prostředí nohy. Je například extrémně komplikované najít banku, která by kryptoměnové burze otevřela podnikatelský účet. Důvod žádná banka nedokázala jednoznačně vysvětlit, ale je za tím jen strach z poskytování služeb regulovanou bankou neregulované kryptoměnové burze. Tím, že MiCA dá krypto firmám legislativní rámec, by se situace s nedůvěrou bank mohla zlepšit.
Další velkým pozitivem regulace MiCA je úprava fungování stablecoinů, tedy kryptoměn kurzem pevně svázaných s jiným aktivem, typicky nějakou tradiční měnou. Vysvětlit v tomto případě celou šíři regulace by bylo na delší povídání. Ve zkratce však provozovatelé stablecoinů budou muset zajistit řízení rizik spojených s daným projektem. Pokud by MiCA platila už dnes, například token Terra by nemohl ztratit 99 % své hodnoty za několik málo hodin. Možná by ani nevznikl, protože by musel posílit kapitálovou vybavenost, nastavit účinný systém řízení rizik a zajistit jeho periodické plnění, což by mu nedovolilo podcenit běžná rizika. Jednoduše by ho regulace donutila snížit expozici celého projektu vůči výkyvům na kryptoměnových trzích.
Posledním pozitivním dopadem nové regulace, který bych tu zmínil, je zařazení kryptoměn mezi regulovaná finanční aktiva. Tím se otevřou dveře bankám a dalším regulovaným finančním hráčům k tomu, aby do své licence zařadili kryptoměny a mohli s nimi aktivně obchodovat. To je něco, co v dnešním nastavení není vůbec myslitelné, ale podle mého názoru k tomu svět již nějakou dobu nevyhnutelně směřuje. Některé státy, banky, ale i komerční společnosti do kryptoměn investují již dnes. Nová regulace tak může adopci kryptoměn významně urychlit i v tomto rigidnějším a konzervativnějším prostředí.
MiCA je jen prvním balíčkem, který kryptoměnové trhy v dohledné době čeká. Dalším bude balík pravidel upravující kyberbezpečnost společností nakládajících jak s financemi, tak s kryptoměnami. Balík DORA, jak se pravidlům upravujícím IT bezpečnost zatím říká, by se měl ke slovu dostat během následujících tří let. Spolu s regulací MiCA si dává za cíl podpořit stabilitu celého sektoru. Pomůže například k prevenci před hackerskými útoky, které kryptoměnové společnosti historicky trápily, nebo vzniku nikým nekontrolovaných podvodných projektů.
Není tajemstvím, že regulaci MiCA doprovázely značné porodní bolesti. První myšlenka vznikla v reakci na snahy technologických gigantů uvést do provozu vlastní kryptoměny, kterými by například uživatelé sociálních sítí mohli v digitálním prostředí platit. Nejen v Evropě, ale i například v USA toto oznámení vylekalo státy, které začaly s firmami jednat. Připravily první návrh regulace zaměřený převážně na stablecoiny, tedy kryptoměny kurzově pevně svázané s nějakou tradiční měnou.
Vznikl paskvil, který by ve svém důsledku paralyzoval celé odvětví. Naštěstí se kryptoměnovému sektoru jako celku i nám jako nejstarší české kryptoburze při vytváření evropského nařízení podařilo do finálního znění doplnit celou řadu věcí. Vznikla MiCA v podobě, od které si slibuji narovnání podnikatelského prostředí a širší využití kryptoměn pro celou řadu nových hráčů a odvětví. Přesto bude úspěch regulace velmi záviset na tom, kdo se v českém prostředí zhostí role regulátora a jak striktně se k uplatňování nařízení postaví.
Za Coinmate i Českou kryptoměnovou asociaci se přikláním k tomu, aby se regulátorem stal subjekt, který bude kryptoměnám rozumět po technologické stránce a bude si vědom jejich přínosu pro stát a společnost. Nesmírně důležité bude i to, jak rychle a flexibilně bude přistupováno k licenčnímu řízení. Za ideální variantu osobně považuji vznik specializované agentury, jakou byla například komise pro cenné papíry. Česká republika měla v minulých letech v kryptoměnových inovacích dobře našlápnuto v čele s firmami jako SatoshiLabs, Braiins, Coinmate a dalšími. Na státy aktivně podporující krypto podnikání ale začínáme stále výrazněji ztrácet. Byla by proto škoda, kdyby se MiCA změnila v další hřebíček do rakve.
Rozhodně by regulace neměla sloužit jako striktní filtr, kterým projdou jen 3–4 největší české společnosti, a zbytek trhu buď zanikne, nebo své sídlo přesune do končin, v nichž bude vládnout krypto osvícený regulátor. Progresivní firmy v tomto oboru dnes zaměstnávají tisíce lidí a už teď se v Evropě začíná formovat tzv. „Crypto Valley“, které leží ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku. V České republice by bylo vhodné harmonizovat přístup ke kryptoměnám s tradičními aktivy, abychom tuto příležitost nepromarnili. Z výzkumu, který v rámci České kryptoměnové asociace dokončujeme, jasně vyplývá, že by přemístění sídel firem podnikajících v kryptoměnách znamenalo omyl, který českou kasu bude stát minimálně desítky miliard korun.
Máme obrovský inovační potenciál v tomto dynamickém odvětví, které naše země spoluzakládala a formovala. Byla by proto škoda, kdybychom rostoucí segment vyštvali neochotou nastavit transparentní systém.
Autor: František Vinopal – technologický a finanční nadšenec, právní expert, předseda České kryptoměnové asociace a chief risk officer české kryptoměnové burzy Coinmate
