Uhlíková stopa technologií aneb blockchain versus CO2
9. 4. 2020 – Martin Pacholet | Doba čtení: 3 min
Jako správní (fintech)Cowboys jsme dříve nebo později museli napsat i něco o skotu. Přesněji řečeno o kravách. Věděli jste, že dvě krávy vyprodukují ročně tolik CO2 jako jedno průměrně jezdící auto? Konkrétně prý auto, co ujede přibližně 10 000 mil (je vidět, že krávy jsou moc šikovné a umí své výfuky krásně zaokrouhlovat na celé tisíce :-).
A věděli jste, že 30 minut sledování Netflixu vyprodukuje 1,6 kilogramu CO2? To je prý téměř jako ujet skoro 7 kilometrů v autě. Film, který má dvě hodiny pak už znamená lehce přes 27 kilometrů. Streamování velkého množství dat je prostě energeticky velmi náročné. Takže z toho vyplývá, že správný ekologický aktivista se na Netflix nedívá 🙂 A všichni, co tráví poslední poslední dny doma, by se měli zamyslet nad produkcí škodlivin.
Blockchain versus CO2
Obchodujete s Bitcoiny? Pak je možné, že produkujete také docela velké množství ekologické zátěže. Bitcoin je založen na blockchainu a většina blockchainů na trhu spotřebovává obrovské množství energie.
Bitcoinová infrastruktura používá Proof of Work (PoW) jako mechanismus konsensu pro ověřování transakcí. Tyto protokoly vyžadují, aby se prováděly složité matematické úlohy, a vyžadují obrovský výpočetní výkon, aby ověřily a zpracovaly transakce a zabezpečily síť.
Mezitím množství energie spotřebované počítači, které řeší tyto matematické úlohy, dosáhlo historicky nejvyšší úrovně. Odhaduje se, že spotřeba energie v bitcoinových transakcích by mohla stoupnout až na roční spotřebu elektřiny v Dánsku v roce 2020. K tomu přidejte energii potřebnou k chlazení počítačů a náklady exponenciálně rostou.
Bitcoin halving
V květnu 2020 dojde k již třetímu halvingu Bitcoinu. Odměna pro těžaře bude snížena z 12,5 BTC na polovinu tj. 6,25 BTC. Tento proces se opakuje každé čtyři roky a měl by skončit po 64-tém půlení někdy v roce 2140. V tom roce se pak přestanou generovat nové Bitcoiny a těžaři budou dále vydělávat čistě na transakčních poplatcích. Alespoň taková je dnes představa o budoucím vývoji.
Existuje několik teorií, jak se po aktuálním půlení zachová vývoj ceny Bitcoinu na základě dvou předchozích halvingů. Nicméně tyto teorie samozřejmě z pohledu pandemie koronaviru nemusí nutně vyjít. Jediné na čem se zatím všechny odhady shodují je, že v roce 2021 by mělo dojít k růstu cen. Možná se cena jednoho Bitcoinu vyšplhá na 20 000 USD, možná ještě výše, ale také se to stát nemusí.
Na druhou stranu halving jako takový může mít kromě jiného pozitivní eko efekt. Těžaři si budou dávat větší pozor na spotřebu energie:
- budou přecházet na výkonější harware resp. hardware s lepším poměrem výpočetní kapacita/cena za energie,
- zcela uzavřou některé energeticky náročné továrny, případně se přestěhují na sever, kde je příznivější klima z pohledu chlazení – již dříve jsme zaznamenali přesun do severějších oblastí Ruska či Mongolska (chlazení je totiž další energeticky/cenově náročnou položkou)
- budou více využívat obnovitelné místní zdroje energií
Jde to i jinak?
K překonání problému PoW vyvíjí mnoho zastánců blockchainu účinnější konsenzuální algoritmy, které jsou méně zdanitelné energií. Byly zavedeny tzv. Protokoly o důkazu podílu, anglicky proof-of-stake (PoS), které zahrnují kombinaci účastnického podílu v síti (Bitcoin miner může těžit či validovat transakce úměrné množství Bitcoinů, které drží) a algoritmus pro náhodné přiřazení úlohy ověření uzlu. Vzhledem k tomu, že pak nemusí všichni účastníci řešit složité výpočty, tyto mechanismy významně snižují spotřebu energie.
Kromě toho jsou z obchodního hlediska vhodnější soukromé blockchainy, které slouží zájmům společnosti, protože poskytují omezený přístup, další vrstvu soukromí k ochraně obchodního tajemství a jsou energeticky účinnější.
Takže až vyděláte svůj příští milion v obchodech s Bitcoiny, nezapomeňte jít zasadit strom, nebo raději kus lesa :-).
Zdroj: finextra, blockgeeks
Obrázek od: profitf.com
Foto od: Jonas Koel na Unsplash