7. 8. 2020 – Martin Pacholet | Doba čtení: 5 min
V dnešním článku se podíváme na základní charakteristiky dvou největších kryptoměn – Bitcoinu a Etherea. Ať už jste zkušení obchodníci nebo teprve přemýšlíte, že nastoupíte do tohoto hazardního oboru, je vždycky dobré svým investicím alespoň trochu rozumět.
Kryptoměny jsou digitální peníze, patří k nějakému účtu (majiteli) a můžeme je z jednoho účtu na druhý převádět. Takže se s nimi dá platit podobně jako, když bezhotovostně platíte s penězi, které máte v bance. Kryptoměny na rozdíl od běžných měn nejsou evidované v jedné databázi, ale informace o transakcích jsou rozprostřené v distribuované síti – blockchainu. Taková síť vlastně představuje veřejnou distribuovanou účetní knihu.
Teoreticky by tedy měly být kryptoměny na blockchainu mnohem odolnější proti „zcizení“. Prakticky jsou také náchylné k podvodům a kyberútokům, jenom se ty útoky liší. A v případě, že někdo ovládne majoritu v síti, pak může data také ovlivnit. To je stejné, jako by vám banka převedla peníze z účtu bez vašeho vědomí a pak vám klidně celý účet zavřela. Jenom u kryptoměn nemáte pobočku, na kterou byste si mohli zajít stěžovat 🙂
Podíváme se na několik charakteristik, kterými se tyto kryptoměny liší:
Bitcoin byl původně zamýšlen jako bezpečný decentralizovaný platební systém. Za jeho tvůrce je označován Satoshi Nakamoto, ale nikdo vlastně neví, kdo to je. Pravděpodobně je to dokonce skupina lidí.
Bitcoin používá k potvrzování transakcí Proof of Work (PoW) a právě tomuto mechanismu výpočtu se říká mining. Za to, že účastníci sítě provádí složité výpočty, vytvářejí nové bloky v blockchainu a tím potvrzují transakce, za to jsou odměňováni novými Bitcoiny. Aktuálně je to tedy po posledním půlení odměna 6,25 BTC.
PoW byl hlavní technologický průlom, který Bitcoinu umožnil dosáhnout tak vysokého stupně bezpečnosti a hodnoty. Umožňuje sítím typu „peer-to-peer blockchain“ a) dosáhnout konsensu o stavu databáze s 50% odolností proti chybám, b) útočníci by museli vynaložit vysoké náklady na hackování sítě.
Počet Bitcoinů je omezen na 21 milionů kusů a je dokonce i stanovené, kdy přibližně dojde k vytěžení posledního nového Bitcoinu. Od té doby nebudou účastníci odměňováni za svůj výpočetní výkon (=energii, kterou musí zaplatit) novými Bitcoiny, ale pouze transakčními poplatky.
Nevýhody a kritika Bitcoinu
Provádění velmi složitých výpočtů v síti má i své odpůrce, dokonce někdo to celé označuje za plýtvání energií. A že jde o množství energie na úrovni malých států, to už je na pováženou.
Obecně platby pomocí Bitcoinu v době vzniku šlo označit za poměrně rychlé, protože tehdy se peníze mezi účty různých bank převáděly i několik dnů. Jenže v dnešní době instantních plateb je tomu naopak. S blockchainem na bázi PoW to pravděpodobně už lepší nebude, a proto se hledají alternativy.
Ethereum mělo mít už od počátku širší použití, než jenom platební systém. Skutečně na blockchainové síti ETH běží několik digitálních projektů, které toho s klasickým placením nemají příliš společného – například virtuální realitní trhy https://www.cryptovoxels.com/ nebo https://decentraland.org/. Ale najdeme řadu dalších příkladů s jiným využitím.
I Ethereum má svého „tvůrce“ – poprvé ho představil Vitalik Buterin v roce 2013, tedy asi pět let po Bitcoinu.
Ethereum používá k potvrzování PoW, kde jednotlivé transakce musí potvrdit minimálně 50% účastníků sítě. Je to stejné jako u Bitcoinu.
Znovu je třeba zopakovat, že používání PoW má svoje úskalí, protože preference „stejné informace“ na všech uzlech blockchainu výrazně zhoršuje škálovatelnost a rychlost sítě.
Když Ethereum vzniklo, byla jeho původní myšlenka od Bitcoinu odlišná hlavně v neomezeném počtu Etheru – každý rok se mělo vytěžit stejné množství nových bloků, nových Etherů. Původní odměna byla 5 ETH za jeden blok, nyní je 2 ETH.
Kryptoútoky na ETH a vznik ETC
V roce 2016 došlo k několika úspěšným útokům na celou síť. Řešilo se, zda a jak tyto pochybné transakce ze sítě odebrat, což ovšem bylo v rozporu s podstatou neměnitelnosti dat v blockchainu. Proběhlo hlasování mezi účastníky sítě a výsledkem byl vznik nové kryptoměny Ethereum Classic (ETC). To znamená, že ke konkrétnímu datu (někdy v červenci 2016) mají obě sítě stejná data a od té doby se chovají samostatně.
Ethereum Classic využívá také PoW a tak za hlavní technickou odlišnost můžeme považovat to, že se od roku 2018 stanovila horní hranice počtu vydaných mincí na 210 milionů. Tj. jedná se o stejný princip jako u Bitcoinu.
Kryptoútoky na ETC
V době psaní tohoto článku právě vyšla zpráva, že na síť pro Ethereum Classic byl během jednoho týdne proveden již druhý 51% útok. To znamená, že útočníci se pokusili získat dominanci v síti a získat tak možnost provést double-spending. Pro zjednodušení našeho článku si můžeme představit, že při double-spendingu dochází k vícenásobnému prodeji stejné mince, v tomto případě ETC.
Odborné detaily lze najít třeba na wikipedii. A více informací o tomto i některých předešlých kryptoútocích lze najít na webu coindesk.
Další téma, o kterém se dnes hodně mluví je Ethereum 2.0. Také se někdy nazývá Eth2 nebo ‘Serenity’. V zásadě je to technologický upgrade blockchainu Etherea. Ethereum 2.0 bude zprovozněno v několika fázích v roce 2020. Každá z těchto fází nějakým způsobem změní fungování a výkonnost blockchainu. Pro většinu držitelů ETH to vlastně nebude znamenat vůbec nic, snad jenom, že se změní PoW na PoS.
Proof of Stake (PoS) je konsenzuální model, který nepoužívá těžbu, proto má nižší odolnost proti chybám 33%. To má svoje výhody i nevýhody. Výhodou je nižší výpočetní náročnost a tím nižší spotřeba energie, vyšší rychlost a propustnost. Nevýhodou je menší odolnost proti hackerům.
Proč by někdo vymýšlel síť, která je méně bezpečná? Kvůli ekologii to samozřejmě (a tak trochu bohužel není). Důvod je prostý, jde právě o rychlost sítě. Klasický Bitcoin nebo Ethereum nedokážou konkurovat v rychlosti vlastnostem platebních systémů jako je PayPal, VISA apod. Naopak nové Ethereum 2.0 by jim mělo být konkurenceschopné.
Ethereum 2.0 nemá zatím stanovené omezení na maximum „oběživa“. Nicméně přesná pravidla se stále ještě diskutují. Síť by měla umět množství kryptoměny navyšovat, dokonce i snižovat a z určitého pohledu je toto určitá nejistota, která ohledně této kryptoměny panuje.
V době psaní tohoto článku byla tržní kapitalizace všech kryptoměn 357 miliard dolarů. Nicméně maximum bylo více než dvojnásobné a bylo dosaženo již před dvěma roky.
Dominance Bitcoinu je stále zřejmá, přesto se postupně snižuje. V tuto chvíli je to asi 60% všech kryptoměn. Druhý největší podíl má právě Ethereum s přibližně 11%. Co se týká Etherea Classic, tak to se zatím řadí asi do třetí desítky kryptoměn z pohledu velikosti trhu.
Zdroj: capital.com, consensys.net, quora.com
Foto: od Miloslav Hamřík z Pixabay, grafy z coinmarketcap.com
blockchain, UX, openbanking, BankID a wealth management, to jsou aktivity, kterým se v posledních letech intenzivně věnuje.
