Estonský trh muselo na základě nových zákonů opustit 400 krypto firem

Téměř 400 poskytovatelů služeb virtuálních aktiv (Virtual Asset Service Provider, VASP) v Estonsku dobrovolně ukončilo činnost nebo jim byla odebrána oprávnění na základě nových a přísnějších vládních zákonů o prevenci financování terorismu a proti praní špinavých peněz (AML), které vstoupily v platnost v březnu. Estonský úřad pro regulaci finančního sektoru upozornil na řadu problémů, které zjistil v místních krypto firmách – jedná se jak o nesmyslné obchodní plány, tak riskantní chování jejich šéfů.

Novelizované zákony rozšířily definovaný rozsah VASP, požadují, aby firmy měly legitimní vazby na Estonsko, zvýšily licenční poplatky a požadavky na kapitál a informace, současně se také zavedlo cestovního pravidlo dle Finančního akčního výboru (FATF, Financial Action Task Force).

Podle Estonské finanční zpravodajské jednotky (FIU) dobrovolně ukončilo činnost téměř 200 domácích poskytovatelů krypto služeb. A dalším 189 bylo odebráno povolení kvůli „nedodržení požadavků“. Po rozsáhlých změnách bylo podle FIU k 1. květnu registrováno v Estonsku 100 aktivních krypto firem.

Finanční zpravodajská jednotka upozornila na řadu problémů u společností, které ukončila – zejména jde o zavádějící informace o společnostech. Abychom uvedli několik příkladů, některé společnosti měly registrované členy představenstva a firemní kontakty, aniž by o tom skuteční jednotlivci sami věděli. Jiné společnosti měly v knihách řadu lidí, kteří ve svých životopisech zfalšovali profesní pozadí. Také se zdá, že mnoho společností si navzájem zkopírovalo a vložilo identické obchodní plány, u nichž se rovněž zjistilo, že postrádají „jakoukoli logiku nebo spojení s Estonskem“.

Estonsko vynaložilo v posledních několika letech velké úsilí na přijetí přísných zákonů v oblasti boje proti praní špinavých peněz. Důvodem je především zjištění z roku 2018, kdy byl prostřednictvím estonské pobočky Danske Bank vyprán nezákonný kapitál v hodnotě kolem 235 miliard dolarů.

Pokračující válka na Ukrajině měla na celou věc také patrný vliv, protože Estonsko tlačilo v rámci svého partnerství s USA na „odříznutí příjmů podporujících ruskou válečnou mašinérii a ochranu mezinárodních finančních systémů“ prostřednictvím přísné regulace boje proti praní špinavých peněz.

Dalším faktorem, který pravděpodobně přispěl k přísnějším zákonům v této oblasti, je členství země v Evropské unii: Estonsko brzy bude muset implementovat zákony o trzích kryptoaktiv (MiCA), které mají vstoupit v platnost počátkem roku 2025. Podle MiCA budou krypto firmy podléhat přísným požadavkům na prevenci nejen v oblasti praní špinavých peněz, ale i terorismu.

Více o pohledu českých firem si můžete přečíst také v komentáři od Coinmate, ale možná by i u nás neuškodilo, kdyby se trh očistil o podvodníky!

Zdroj: cointelegraph.com