NOVINKY

Minulý týden proběhla v danské Kodani jedna z nejdůležitějších evropských fintechových konferencí – Money 20/20 Europe – a my vám dnes přinášíme krátké shrnutí toho nejpodstatnějšího, co se na ní odehrálo.

Dříve než se ale pustíme do rekapitulace, požádali jsme David Nevečeřala, který se Money 20/20 Europe osobně zúčastnil, o pohled jeho očima.

Na letošní Money 20/20 jsem se vydal hlavně za účelem osobního setkání s mnoha lidmi, které jsem prozatím znal jen z e-mailů a telefonátů, ale také dozvědět se co nejvíce o pohledu všech zúčastněných stran na PSD2 a vůbec se celkově podívat, co zajímavého se děje v oblasti fintechových startupů, vysvětluje CEO Spendee David Nevečeral.

Byl jsem příjemně překvapen přístupem velkých bank a jejich otevřeností, co se týče API a nových centrálních aplikací pro správu bankovních účtů a transakcí. Nejde jen o to, že s PSD2 budou muset vystavit přístupové body, ale hlavně, že se toho nebojí a jsou na to připraveny technologicky i obchodně – velký rozdíl oproti mnoha českým nebo slovenským bankám.

Zaujalo mě také, jak velké je množství „challenger“ bank, které chtějí svým inovativním přístupem změnit trh. Startupy jako N26 nebo Penta Bank z Německa, případně Starling Bank z Velké Británie k tomu mají rozhodně dobře nakročeno a právě hlavní myšlenka Maxmiliana Tayenthala z N26 byla pro mě jedna z nejlépe pojatých na celém Money20/20.

Skvělé diskuze u kávy jsem si užil také s mnoha VC fondy, které se na fintech hodně zaměřují, celkově se zajímaly nejen o Spendee, ale také o český trh jako celek.

Je velká škoda, že jsme na akci jako země neměli více zástupců subjektů, kterých se problematika týká – centrální banky, fintech asociace a bank, dodává Nevečeřal.

A teď zpět k samotné reportáži. Tématem letošního ročníku byli Superhrdinové – například „The Gamechanger“ nebo „Doctor Strangebanks“.

Den první – 26. června – patřil umělé inteligenci

Ráno prvního dne se neslo ve znamení vystoupení zástupců Barclays, BBVA nebo Rabobank, ale opravdovou hvězdou byl Jack Dorsey, který mluvil mimo jiné i o spamu a falešných účtech na Twitteru.

Následující panelové diskuze byly věnovány umělé inteligenci a jejímu využití ve finančnictví ať již na procesování finančních služeb anebo při odhalování podvodů. A diskuze byla vskutku živá. Jason Mars, generální ředitel a spoluzakladatel platformy AI clinic, byl ohledně AI hodně optimistický. Dle jeho slov je AI receptem na bolístky dnešního bankovního světa.

Patrick Mang, vedoucí inovací HSBC, demonstroval práci jejich vývojové laboratoře v Hong Kongu, která vytvořila funkční model rozpoznávání psaných čínských znaků, jež se využívají při vyplňování různých bankovních formulářů. Mang deklaroval 90 až 100% úspěšnost, což je naprosto neuvěřitelné číslo.

Asi nejvýstižněji celou diskuzi shrnul Pedro Bizarro, spoluzakladatel  firmy zabývající seprevencí podvodů, Feedzai: „AI je novodobá elektřina, není to ropa. Bude fungovat na pozadí a my o tom nebudeme ani vědět.“

Johan GerberMastercard měl trochu negativnější vstup, upozornil na rizika, kterým nás „vzestup strojů“ vystavuje. Dle jeho slov statistiky neúprosně ukazují, že počet podvodů s využití technologií roste. Dobří hoši zatím tahají za delší provaz, ale je jen otázkou, jak dlouho tomu tak bude.

Den druhý – 27. června – přinesl debatu ke směrnici PSD2: lidé jsou stále zmatení, ale API vnímají pozitivně

Směrnice PSD2 od svého vzniku vyvolala více otázek, než jich stihla zodpovědět. Na tom se shodli nejen panelisté na Money20/20 Europe, ale potvrdil to i průzkum mezi účastníky konference, který proběhl před zahájením panelu. Ukázal, že 88 % účastníků uvedlo, že jsou z celé direktivy spíš zmateni, než že by si mysleli, že nastavuje a standardizuje vztahy mezi bankami a třetími stranami.  Celý panel by se dal shrnout jedním slovem, a to je  „nejistota“. Toto slova zaznívalo téměř od všech – Innopay, Holland Fintech, ipagoo nebo Klarna.

Celou debatou kolem PSD2 se line strach, který vychází z obavy o to, kdo bude kontrolovat budoucí API rozhraní. A podle výsledku panelu nejsme blízko žádnému řešení.

Dalším velkým tématem druhého dne byla problematika API. Postoj fintech komunity k API je nad slunce jasný, je to cesta k otevřenému bankovnictví. Zajímavý byl panel tzv. bankovních vyzyvatelů, který zastupovaly společnosti figo, Starling Bank, Marqeta, Square, ale i zástupce z tradičního sektoru, Saxo Bank.

Moderátor otevřel diskuzi sérií zajímavých statistik o použití API: dominuje tady mediální průmysl s 38% podílem na trhu; následován je technologií s 32%, informační systémy se 17% a finanční služby se 6% podílem.

Pro většinu diskutující v panelu byl jejich „zákazníkem“ z hlediska rozhraní API vývojář. Pěkným příkladem jsou Mapy Google – existují dva miliony aplikací a webových stránek, které k nim přistupují prostřednictvím rozhraní API.

Při pohledu do budoucnosti někteří na panelu věřili, že dojde ke standardizaci API, zatímco Gardner předpokládá, že se stanou „lépe zdokumentovanými“. Ať už je pravda jakákoli, zájem byl jednoznačně vyvolán.

Den třetí – 28. června – vynesl čínskou a indickou fintechovou scénu na výsluní

Třetí den byl věnován Asii a následnému ukončení třídenního maratonu finančních inovací. Zennon Kapron, ředitel výzkumné firmy Kapronasia, se ve své prezentaci zaměřil na digitální trendy v Číně a způsob, jakým 1,5 miliardy lidí platí, nakupuje a šetří.

Penetrace smartphonů je v Číně 76%, pokud se podíváme na vlastnictví PC, je to podle Kapronu „jen“ 50 %. Pro srovnání: USA mají 85% penetraci osobních počítačů.

Kapron tvrdí, že čínští mobilní uživatelé jsou ochotni vzdát se soukromí ve prospěch finančního zisku. 45 % respondentů uvedlo, že je v pořádku, aby Baidu zpracovávalo jejich historii vyhledávání. Kapron poukázal na to, že v obchodních podmínkách společnosti Alipay se vysloveně říká, že sdílí data se svými partnery, a to bez jakýchkoli podrobností o tom, kdo tito partneři mohou být.

Po Číně přišla na řadu Indie a Laurent le Moal, generální ředitel společností PayUNaspers.

La Moal uvedl, že financování fintech sektoru se v USA zpomaluje ale zároveň kapitál se pomalu přesouvá do Číny a Indie. To dokazuje i nedávna statistika, kde je v první desítce světových fintech firem šest z Číny nebo Inde. Dle jeho slov dochází ke změně trendu a Indie začíná hrát důležitou roli. Jednak v zemi působí více než 500 fintech firem a La Moal demonstroval i několik úspěchů indické vlády.

Na prvním místě uved příklad rozhraní UPI – Unified Payments Interface -, které v loňském roce spustila Národní platební společnost Indie (NPCI), je nyní využíváno mnohými indickými bankami.

Le Moal dále vyzdvihl i počin indické vlády Aadhaar – jedinečné identifikační číslo o 12 číslicích vydané indickým občanům. Podle společnosti Naspers se za posledních pět let zapsala u společnosti Aadhaar jedna miliarda lidí.

Poslední den se rozdávaly i ceny

Poslední den také porota nabídl vhled a analýzu na téma „Technologie pro inkluzi: udržitelný obchodní model umožňující přístup pro všechny“.

Zmíněny byly Centrum pro finance, technologii a podnikání (Centre for Finance, Technology and Entrepreneurship – CFTE), spuštěné minulý měsíc, Citi, Famoco, TransferTo a francouzská online banka Compte-Nickel, která se svým nízkonákladovým modelem zaznamenala fenomenální růst.

Mohli bychom se dohadovat nad přesnými čísly, ale moderátor odhadl počet těch, kteří dnes ještě nevyužívají žádnou bankovní službu, na více než dvě miliardy – a zeptal se, jak bychom tuto poslední skupiny mohli zbavit jejího dilematu.

Porota si byla, co se týče svých odpovědí a budoucích vizí, jistá v kramflících. Eric Barbier, generální ředitel TransferTo si myslí, že chytré telefony jsou natolik rozšířené, že mohou přinést jistou formu bankovnictví i lidem v rozvojových zemích. Toto je na podobných akcích častý názor. Hugues Le Bret, zakladatel a generální ředitel Compte-Nickel dodal, že až 90 % lidí v Africe vlastní telefon (nejen ten chytrý).

Co se týče pohledu na to, jak přinutit lidi, aby změnili své chování, a posunout tak inkluzi ještě více kupředu, domnívá se Tram Anh Nguyen, spoluzakladatelka CFTE, že pomůže, když bude finanční vzdělávání součástí produktu. Volá také po zvýšení finanční gramotnosti – podle ní některé ženy v rozvojových zemích ani nevědí, jak si otevřít bankovní účet.

Kromě toho, že Le Bret cítí, že telefon pomůže skoncovat s exkluzí, připomněl lidem, že biometrika proměnila jednotlivce v technologii. Za pomoci obličeje nebo prstu mohou platit a provádět bankovní operace. Ať už je vybrána jakákoli metoda, všichni v porotě věřili, že jsou na správné cestě k úplné technologické inkluzi a k tomu, aby z ní udělali životaschopný byznys.

Shrnutí

A to není všechno: dánský NewBanking vyhrál první místo a 40 tisíc dolarů v soutěži startupů Money20/20. Firma byla založena v roce 2015 a nabízí služby v oblasti autentifikace a ověřování (Identity Management and Verification), data sloužící k poznání zákazníka (Know Your Customer – KYC), šetření k zamezení praní špinavých peněz (Anti-Money Laundering – AML) a monitoring platebních transakcí.

Na straně vítězů zůstala také společnost Change Labs se sídlem v Izraeli, která vyhrála soutěž BBVA Open Talent pro umělou inteligenci. Prostřednictvím umělé inteligence analyzuje platební transakce, učí se finančnímu chování a nabízí vhled, tipy a automatizovaná řešení.

Stejně jako loni se i letos Money20/20 Europe neslo ve znamení hojné účasti. Zúčastnilo se ho zhruba stejné množství lidí – okolo 4 tisíc. Akce měla o něco více stanovišť – například speciální pavilony pro Velkou Británii, Francii a Švédsko, které předvedly její firmy na jednom místě.

Příští rok se akce uskuteční v Amsterdamu, takže je možná v plánu její další rozšíření. Pokud jste to tedy nestihli tento rok, určitě si udělejte čas ten příští. Money 20/20 Europe za to stojí.

Zdroj: BankingTech, YouTube, Twitter