Reklama

Investování s pozitivním dopadem a jak se liší od ESG

15. 3. 2023 – | Doba čtení: 3 min

Zdroj: midjourney

Investování s pozitivním dopadem je strategie, která usiluje o vytvoření konkrétního pozitivního dopadu nebo výsledku – tedy měřitelného pozitivního sociálního nebo environmentálního přínosu. Od čisté filantropie, jako jsou peněžní dary, se liší tím, že takové investování zahrnuje očekávání finančních výnosů, které jsou přinejmenším srovnatelné s výnosy tržními.

Kategorie zamýšleného dopadu zahrnují především ty, které jsou (i) sociální povahy, jako je přístup ke vzdělání nebo pracovní příležitosti, (ii) environmentální povahy, jako jsou projekty zalesňování nebo iniciativy v oblasti takzvané čisté energie, nebo také (iii) zdravotní povahy, jako je širší přístup k lékařské péči, čisté pitné vodě či řešení v oblasti zemědělství a potravinářství.

Investování s pozitivním dopadem se neomezuje na žádnou konkrétní třídu aktiv, jako jsou například akcie nebo dluhopisy. Mohou zahrnovat investice soukromého kapitálu, projektové bankovní financování nebo mikrofinanční půjčky na podporu drobných podnikatelských záměrů, například v zemích s nedostatečným bankovním financováním. Investování s pozitivním dopadem často provádějí též drobní investoři prostřednictvím fondů, běžné jsou však i přímé investice do projektů nebo do mikrofinančních iniciativ. Lze sem zahrnout též crowdfunding či investování pomocí nových investičních zařízení, jako jsou decentralizované autonomní organizace (DAOs).

Dobrým příkladem je společnost Triodos Investment Management, dceřiná společnost banky Triodos se sídlem v Nizozemsku, která spravuje více než tucet udržitelných investičních fondů. Společnost Triodos se aktivně zabývá investováním s pozitivním dopadem již od roku 1995 a drží aktiva ve výši přibližně 5 miliard dolarů. Mezi hlavní oblasti jejího investičního zájmu patří především obnovitelné zdroje energie, potraviny a ekologické zemědělství, zdravotní péče a vzdělávání. Je také jedním ze zakládajících členů sítě Global Impact Investing Network.

Tento typ investování může znamenat mnoho různých věcí a může být charakterizován různými způsoby. Avšak aby bylo možné o investici říci, že je s pozitivním dopadem, musí splnit tyto dvě základní podmínky:

  1. Pozitivní dopad je jasně formulován, popsán a měřen a
  2. musí být zamýšlena očekávaná finanční návratnost srovnatelná s klasickými typy investic.

Příkladem investice s pozitivním dopadem pak může být následující:

Řekněme, že žijete v hustě obydleném a drahém městském centru, které nutně potřebuje dostupné bydlení. Předpokládejme, že a) máte přebytečný kapitál a b) chcete část tohoto kapitálu použít na podporu dostupného bydlení. Existuje místní developer, který vám nabízí možnost investovat do projektu, jehož výnosy podpoří výstavbu dostupného bydlení. Očekává se, že tento projekt bude generovat tržní (nebo dokonce lepší) výnosy. Toto je investování s pozitivním dopadem, protože je zde jak zamýšlený pozitivní výsledek, tak jasné očekávání finanční návratnosti.

NASA

Je investování s pozitivním dopadem totéž co ESG?

Investování s pozitivním dopadem není totéž co ESG (z anglického Environmental, Social and Governance), nejedná se tedy o požadavky na udržitelnost společností, podniků a organizací v oblastech společenské a ekologické odpovědnosti. I když se obojí může někdy překrývat.

ESG je jistý analytický rámec, který pomáhá zainteresovaným stranám pochopit a řídit rizika a příležitosti v rámci organizace (nebo třeba i investičního portfolia). A přestože se tento rámec uplatňuje i při investičních rozhodnutích nebo analýzách, není to totéž jako použití finančních prostředků s výslovným záměrem vytvořit pozitivní externalitu nebo dopad.

Investiční rozhodnutí, která berou v potaz požadavky na udržitelnost ESG, ještě nemusí mít za cíl vytvořit nějakou konkrétní pozitivní externalitu. Investoři beroucí v potaz ESG operují s přesvědčením, že obchodní společnosti, které dosahují lepších výsledků v oblasti ochrany životního prostředí, sociální oblasti nebo správy a řízení, jsou prostě lepšími investičními příležitostmi. To bylo dokázáno již několika analýzami trhu (např. na esgthereport.com nebo mckinsey.com). Tyto společnosti si totiž lépe uvědomují konkrétní rizika a mohou je odpovídajícím způsobem zmírnit. Jsou zároveň lépe připraveny využít příležitostí vyplývajících ze změn sociálních norem nebo reality našeho životního prostředí.

Mnoha investorům zaměřeným čistě na ukazatele ESG také záleží na ochraně životního prostředí, společenském chování a na tom, aby jejich investice měly pozitivní dopad na svět, ale jejich rozhodnutí o alokaci kapitálu jsou mnohem více ovlivněna řízením rizik a příležitostí než výslovně vytvářením pozitivních externalit.

Závěr

Ať už jste, nebo chcete být investorem s pozitivním dopadem na svět nebo nadšencem do ESG, pravděpodobně věříte ve dvě důležité zásady. Těmi jsou:

  1. Zcela nekontrolovaný kapitalismus ve své současné podobě nefunguje, a to pro všechny zainteresované strany. Je to tak z důvodu, že neustálý tlak na růst a konkurenci vytváří toxické prostředí, co se týče jak společenských vztahů, tak i vlivů na životní prostředí.
  1. Společnosti usilující o kapitál dluží trhu větší transparentnost a odpovědnost za to, co dělají pro podporu pozitivních změn.

Již v roce 2018 napsal ve veřejné zprávě Larry Fink, generální ředitel největší světové společnosti věnující se správě investičních aktiv BlackRock, následující: „Aby jakýkoliv podnik dlouhodobě prosperoval, musí nejen dosahovat finančních výsledků, ale také ukázat, jak pozitivně přispívá celé společnosti.“

Autor: Dalibor Černý, Sparring

Další doporučené články

Neobanka bunq vylepšuje svého genAI asistenta

Neobanka bunq vylepšuje svého genAI asistenta

Nizozemská neobanka bunq vylepšila svého asistenta GenAI Finna tak, aby byl „plně konverzační“, a zavedla produkt cestovního pojištění. Bunq se svými...
17. 5. 2024 – Doba čtení: < 1 min

fintechcowboys

Bára, Julia, Martin a Richard. Jsme tým profesionálů, kteří prošli několika nadnárodními korporacemi. Milujeme finance, moderní technologie a sociální sítě.

Další články z redakce