Reklama

Mají uhlíková tržiště v bankovním prostředí budoucnost?

20. 5. 2022 – | Doba čtení: 3 min

Zdroj: Steven Kamenar na Unsplash

Uhlíkové tržiště (carbon marketplace) je místo, kde můžete nakupovat, případně také prodávat tzv. uhlíkové kompenzace. V posledním roce jsme zaznamenali několik mezinárodních aktivit a také jednu českou, které bychom chtěli stručně představit. A podíváme se také na hlavní bariéry, na něž v současné době uhlíková a offsetovací tržiště naráží.

Carbonplace

Carbonplace (dříve také známý jako Project Carbon) je iniciativa, do které se zapojila poměrně silná skupina bank a organizací – nejprve CIBC, Itaú Unibanco, National Australian Bank a NatWest Group; a v letošním roce se k nim připojily ještě UBS, Standard Chartered a BNP Paribas. Plné spuštění platformy, která je nyní v pilotním provozu, se plánuje na letošní rok. Platforma bude zpracovávat pouze uhlíkové kredity ověřené podle mezinárodně dohodnutých standardů. Všechny transakce zákazníků budou zaznamenány v blockchainu.

zdroj: finextra.com, ledgerinsights.com

Cambridge Centre for Carbon Credits

Cambridge Center for Carbon Credits vznikl v rámci spolupráce vědců ze dvou odvětví – z IT technologií (zejména blockchainu) a z oblasti ochrany přírody. Centrum se zaměří na to, jak lze nákup uhlíkových kreditů využít k financování řešení založených na udržitelném přístupu k přírodě a k ochraně biologické rozmanitosti. Tržiště bude postaveno na blockchainu Tezos, který byl vybrán, protože má nižší spotřebu než jiné dominantní blockchainy.

zdroj: coindesk.com

Climate Impact X

Singapurská DBS Bank, Singapore Exchange, Standard Chartered a investiční společnost Temasek vytváří další podobnou platformu, která má dva cíle. Prvním je standardizovaná burza uhlíkových kreditů zaměřená na velké podniky a instituce, zejména v zemích, kde jsou společnosti ze zákona povinny nakupovat uhlíkové kredity, aby kompenzovaly své emise. Druhým je tržiště pro zelené projekty pro společnosti, které chtějí investovat pro účely ESG.

zdroj: ledgerinsights.com

eko, španělsko
javierAlamo na pixabay

Výše uvedená tržiště jsou primárně založená pro firmy. To znamená, že společnosti, jež mají v plánu snižovat uhlíkové emise, nebo dokonce dosáhnout uhlíkové neutrality, zde budou moci nakupovat uhlíkové odpustky neboli kompenzace. Nicméně objevuje se řada kritických hlasů, které ukazují na zatím nepřekonané nedostatky těchto aktivit. Samotný proces nákupu uhlíkových kreditů je bez chyb. Za konkrétní cenu získáte konkrétní množství „uhlíku“. Potíže ale začínají v realizovatelnosti skutečného kompenzování uhlíku z atmosféry. Zde se mluví o dvou slabinách:

  • Měřitelnost odbourávání uhlíku, tj. prokázání, kolik skutečně konkrétní projekt, aktivita či technologie dokáže uhlíku odbourat.
  • Kontrola jednotlivých projektů, které uhlík kompenzují. Ukazuje se, že řada projektů, jež vybraly miliony dolarů na zalesňování, ve skutečnosti zalesňuje spíše na papíře. V horším případě dokonce konkrétní oblast, typicky prales, svoji plochu zmenšuje, místo aby ji zvětšoval.

Takže dobrý úmysl bank a dalších organizací zatím naráží na reálný svět. Bude ještě asi trvat několik let, než se celý ekosystém uhlíkových povolenek a projektů na zachytávání uhlíku dostane do fáze, kdy opravdu každý investovaný dolar bude efektivně využit.

Naopak bychom ale mohli vyzdvihnout jednu výhodu těchto velkých projektů. Odbourávají totiž z nákupu emisních odpustků emoce. Běžný člověk nebo dejme tomu zástupce nějaké firmy by automaticky chtěl investovat do snižování uhlíku ve svém okolí. Bohužel koncentrace skleníkových plynů je problém celosvětový a investovat stejnou částku na ochranu životního prostředí třeba ve Velké Británii může přinést určitý efekt a odbourat určité množství uhlíku, avšak investovat zcela stejnou částku v rozvojových zemích může přinést efekt i řádově vyšší. A to už je docela rozdíl.

CO2IN

Proti výše uvedeným mezinárodním projektům určeným jako tržiště pro firmy pak můžeme postavit projekt zcela opačný – český a určený spíše pro běžné lidi. Jmenuje se CO2IN a umožňuje pomocí mobilní aplikace přispět na nákup emisních povolenek. Těch povolenek, které si typicky spojujeme s velkými čoudícími fabrikami. Je to jednoduchá a funkční idea někde na pomezí fintechu a ekotechu. Jedinou nevýhodou tohoto řešení je bohužel to, že se jedná o jednoúčelovou aplikaci na telefonu. Ale i tak je možné, že na ni v nejbližší době uděláme malou recenzi.

Offsetovací tržiště brzy možná nabídnou i české banky

Dá se předpokládat, že v příštích letech s rostoucím povědomím o důležitosti tzv. uhlíkové stopy začnou i české banky nabízet svým klientům nákup uhlíkových odpustků na pár kliknutí. Podobná řešení už dnes nabízejí některé zahraniční banky. Nejsou příliš složitá a dají se klientům nabídnout ve správném okamžiku a na správném místě. Například ve chvíli, kdy v transakční historii banka uvidí nákup letenek nebo třeba ihned po zaplacení vyšší částky na benzince. Ale teď jde jen o to, aby si klienti o takovou funkcionalitu bankám řekli 🙂

Dokonce kupování uhlíkových povolenek je určitě více transparentnější než ESG oblast, která se teprve rozvíjí a vytváří kontroverze nejenom navenek, ale i ve své vlastní komunitě, viz následující tweet:

Další doporučené články

Červen 2022 na FinTechCowboys

Červen 2022 na FinTechCowboys

Mohlo by se zdát, že v červnu se toho ve světě fintechu moc nedělo, ale opak je pravdou. Objevily se zajímavé...
3. 7. 2022 – Doba čtení: 2 min

Martin Pacholet

UX, PSD2, openbanking a BankID, to jsou aktivity, kterým se v posledních letech intenzivně věnuje.

Další články autora