Rychlokurz o Swiftu

V souvislosti se sankcemi vůči Rusku se mluví o Swiftu jako o ekonomické alternativě jaderné bomby. Ale co je Swift a jaké by mělo vyřazení Ruska ze Swiftu dopady, už trochu zaniká. Nyní se podíváme na krátké vysvětlení, jak ho velmi dobře vystihuje zpravodajský web BBC.

Co je Swift?

Swift je zkratka pro Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication. Swift je globální finanční tepna, která umožňuje hladký a rychlý převod peněz přes hranice. Zkráceně můžeme říct, že jde o klíčový systém pro provádění mezinárodních plateb.

Swift je zároveň společnost založená v roce 1973. Sídlí v Belgii a v současnosti propojuje 11 000 bank a institucí ve více než 200 zemích. Swift sám o sobě není banka v tradičním slova smyslu, přestože řeší finanční operace. Můžeme na něj pohlížet víc jako na infrastrukturu a protokol pro provádění těchto transakcí neboli zpráv. Odešle více než 40 milionů zpráv denně. Protočí denně biliony dolarů.

Předpokládá se, že více než 1 % těchto zpráv zahrnuje ruské platby.

Kdo vlastní a ovládá Swift?

Swift byl vytvořen americkými a evropskými bankami, které nechtěly, aby jediná instituce vyvíjela vlastní systém a měla monopol. Síť je nyní ve společném vlastnictví více než 2 000 bank a finančních institucí. Dohlíží na něj Belgická národní banka ve spolupráci s hlavními centrálními bankami po celém světě – včetně Federálního rezervního systému USA a Bank of England.

Swift je ze svého principu politicky neutrální, ale…

Došlo už někdy k sankcím pomocí Swiftu?

V roce 2012 došlo k vyřazení Íránu ze Swiftu. Jednalo se o součást sankcí za jeho jaderný program. Írán ztratil téměř polovinu příjmů z vývozu ropy a zahraniční obchod se mu snížil o přibližně 30 %.

Swift ovšem říká, že svou neutralitu neporušuje. Sankce a rozhodnutí o nich je totiž v kompetencích jednotlivých vlád resp. kolektivního rozhodnutí vlád.

Co by způsobil zákaz Swiftu pro Ruské banky?

Ruské společnosti by ztratily přístup k transakcím poskytovaným Swiftem. Platby za jeho cenné energetické a zemědělské produkty by byly vážně narušeny. Banky by pravděpodobně musely jednat přímo mezi sebou a hledat alternativní cesty pro platby, což by přidalo zpoždění a dodatečné náklady a nakonec by ruské vládě ukrojilo příjmy. Odhaduje se, že by ekonomika poklesla asi o 5%.

Rusku hrozilo vyřazení ze Swiftu už dříve – v roce 2014, kdy anektovalo Krym. K využití této sankce tehdy nedošlo. Rusko si tuto slabinu uvědomilo, takže začalo vyvíjet svůj vlastní přeshraniční platební systém SPFS. Je známý pod názvem Mir a umožňuje i zpracování plateb kartou, nicméně zatím ho využívá jen málo jiných zemí.

Co může přijít jako odvetné opatření?

Již v situaci s Krymem Rusko uvedlo, že taková sankce by se rovnala vyhlášení války. Před několika dny toto prohlášení Rusko v podstatě zopakovalo a rovnou přidalo blíže nespecifikovanou hrozbu. Rusko mělo bohužel téměř 8 roků, aby si připravilo reakci. A ta se dá očekávat v několika rovinách.

První rovina citelně zasáhne evropskou energetiku, protože může dojít k omezení či dokonce zastavení ropy a plynu. Nemluvíme tady o nějaké teoretické odvetě, ale jistotě odvety. Pravděpodobně to je také hlavní důvod, proč ještě (26.2.2022) Rusko ve Swiftu zůstává.

Druhá rovina pak zřejmě využije rétoriku „vyhlášení války“ přes Swift k vyvolání protizápadních emocí v Rusku jako takovém. Tuto sankci totiž pocítí firmy i třeba lidé platící platebními kartami. Ruská vláda tím pak bude následně omlouvat eskalaci konfliktu, který se nemusí zastavit na hranicích s Ukrajinou. Pravděpodobně se dozvíme, že nacisti a narkomani ovládají nejenom Ukrajinu, ale celou Evropu…

A třetí rovina, ta nejméně předvídatelná, je pak reakce Číny, která může za určitých okolností (=pokud to pro ně bude výhodné) poskytnout Rusku alternativu a platební toky tak přemostit.

Zdroj: bbc.com