11. 3. 2019 – fintechcowboys | Doba čtení: 12 min
Chcete utrácet po celém světě až 8krát levněji než je tomu v případě využívání tradičních bank? Tak to byste měli sáhnout po službě TransferWise. Tedy pokud je slogan společnosti pravdivý. Je utrácení peněz s účtem bez hranic a debetní kartou od Mastercard skutečně levnější? Na to se podíváme v dnešní recenzi.
V roce 2010 vznikla společnost, která do té doby neměla obdoby. Založili ji Kristo Käärmann, bývalý konzultant Deloitte Consulting a PricewaterhouseCoopers, a Taavet Hinrikus, tehdejší ředitel pro strategii Skype. Jejich cíl byl jasný: vyvinout zbrusu nový systém přeshraničního pohybu peněz. Takový, který by běžnému člověku pomohl dosáhnut na skutečně středové směnné kurzy. Něco, co v době bankovních převodů spojených s nehoráznými poplatky, bylo takřka nepřestavitelné.
Podařilo se? Píše se rok 2019. Společnost TransferWise se sídlem v Londýně zaměstnává napříč pobočkami po celém světě (včetně Tallinnu, New Yorku nebo Singapuru) okolo 1 200 lidí. V roce 2018 dosáhla čistého zisku 8 milionů dolarů a má 4 miliony registrovaných zákazníků, kteří jejím prostřednictvím posílají okolo 4 miliard dolarů měsíčně. Pecka. Nemyslíte?
Jak toho ale TransferWise docílil? Jednoduchou ideou uvedenou do praxe. Prostý online nástroj odboural do té doby používaný nákupní a prodejní kurz, který znamenal horentní zisk bank a směnárenských subjektů a citelnou ztrátu na straně zákazníků. Svým uživatelům nabídl skutečně středové směnné kurzy a za své služby si účtuje jen velmi nízký a naprosto transparentní poplatek. Přesně toto a nic víc.
TransferWise používáme pravidelně už od roku 2014 a v plánu skončit s tím v nejbližší době určitě nemáme. Proč? Pojďme to vzít pěkně popořádku.
Jak už bylo řečeno, s TransferWise se přátelíme už pátým rokem, a s něčím, co by nás otravovalo, nebo okrádalo o peníze, bychom se tak dlouho určitě „nezahazovali“.
V první řadě: TransferWise nás neotravuje. Právě naopak: celá služba je tak jednoduchá, jak jen to vůbec jde. Platí to pro její intuitivní používání i pro úvodní registraci, která se sice se zavedením účtu bez hranic trochu zkomplikovala (viz dále), i tak je ale ve srovnání s podobnými produkty více než přijatelná.
Přehledná úvodní obrazovka nabízí možnost přihlášení pro stávající nebo registrace pro nové uživatele. TransferWise drží krok s dobou, a tak připojit se je možné i prostřednictvím Facebooku nebo Googlu.
My na to půjdeme pěkně postaru a zaregistrujeme se bez použití existujících účtů u jiných služeb. Volíme osobní účet (druhou možností je účet podnikatelský, o kterém bude řeč v další recenzi), vyplňujeme e-mailovou adresu, vybíráme bezpečné heslo… a je vlastně hotovo! Do schránky dostáváme zprávu s odkazem na potvrzení e-mailu a můžeme službu začít používat.
Poznámka: TransferWise si zakládá na bezpečnosti, a tak v případě jistých transferů (u některých zemí nebo měn) může požadovat dodatečné informace (Verification). Při transakci přesahující 1 000 eur pak vyžaduje ověření totožnosti – nahrání obrázku pasu, řidičského nebo jiného národního identifikačního průkazu.
Posílání peněz bylo první (a na dlouhou dobu vlastně jedinou) službou, se kterou TransferWise v roce 2010 přišel. Možnost poslat peníze se nám po přihlášení (spolu s přehledem už proběhnuvších transakcí) nabídne hned na první obrazovce a realizuje se v pěti jednoduchých krocích.
Zvolíme si, kolik peněz a v jaké měně chceme poslat, vybereme měnu cílovou a hned vidíme jednoduchý výpočet, který nám řekne a) jaký je středový kurz mezi měnami a b) jaký poplatek nám z odesílané částky bude stržen. Jeho výše se odvíjí i od rychlosti převodu. Na výběr jsou dvě nebo více metod převodu, jež se liší dobou, za kterou se peníze připíšou na účet protistrany.
Posíláme české koruny a v nabídce jsou debetní a kreditní kartanebo bankovní převod(pokud bychom například posílali novozélandské dolary, naskočí ještě POLi, online platební systém používaný v Austrálii a na Novém Zélandu). Zatímco bankovní převod je spojen s nižším poplatkem, ale nějakou dobu trvá, ten za debetní a kreditní kartu se prodraží o něco víc, ale platba proběhne v reálném čase.
V dalším kroku identifikujeme sebe sama. Posíláme peníze jako soukromá osoba, a tak vybereme soukromý bankovní účet (druhou možností je účet podnikatelský). V toto kroku vyplňujeme jméno, příjmení, datum narození, telefonní číslo a adresu.
A teď je na čase identifikovat příjemce. Peníze je možné poslat a) sama sobě na účet v zahraničí, b) třetí osobě nebo c) podnikatelskému subjektu či charitě. Pošleme peníze někomu ze seznamu (Existing recipients).
Pokud je to nová osoba, tak vyplňujeme jeho e-mailovou adresu, celé jméno a v případě, že máme k dispozici číslo účtu, tak i to. Pokud detaily účtu příjemce z jakéhokoli důvodu neznáme, TransferWise zašle potenciálnímu příjemci zprávu a vyžádá si je od něj sám.
V případě, že je neobdrží, peníze nám vrátí.
V následujícím kroku zkontrolujeme detaily transakce a vše odkliknutím jednoho tlačítka potvrzujeme. Poslední krok je nasnadě.
Zbývá zaplatit. Peníze se posílají na účet TransferWise. Volíme si metodu – již zmíněnou debetní nebo kreditní kartu či bankovní převod (TransferWise nám ještě jednou transparentně zopakuje, kolik nás která bude stát a jak dlouho asi bude přijetí peněz trvat) -, v případě bankovního převodu pak možnost online bankovnictví, telefonního bankovnictví nebo převodu na pobočce.
Volíme online banking, a na závěrečné obrazovce nám TransferWise dává poslední instrukce: připoj se ke svému online bankovnictví a pošli z něho xxx Kč na náš účet číslo xxx, kód banky číslo xxx a nezapomeň na referenční číslo (kombinaci čísel následující po písmenu P), ať víme, kdo nám peníze posílá. Jakmile je hotovo, je třeba celou transakci v na webu nebo v aplikaci služby potvrdit tlačítkem „Převedl jsem peníze.“ A teď už je to na TransferWise.
Ten pošle e-mailové potvrzení o tom, že přijal transakci (Transfer set up) a další zprávu v okamžiku, kdy odeslané peníze dorazí na jeho účet (Money received). Recipient v tomto okamžiku dostane také zprávu: o tom, že byl zahájen převod peněz na jeho účet s informací, kdy přibližně dorazí (Money sent).
A tak jednoduché to všechno je. Podtrženo a sečteno, vše (včetně finálního převodu peněz prostřednictvím našeho internetového bankovnictví) zabralo asi 5 minut.
Je logické, že první převod je o něco komplikovanější než všechny následující. TransferWise si nás zapamatuje, a tak už v budoucnu nebude třeba vypisovat v kroku 2 znovu všechny naše údaje.
Aby bylo posílání peněz ještě jednodušší, zavedl TransferWise samostatnou záložku Příjemci (Recipients), kde si uživatel může přidat libovolný počet vlastních bankovních účtů nebo účtů třetích stran (příjemců), na které peníze zasílá častěji nebo pravidelně. Transfer peněz na zadané účty je pak kdykoli v budoucnu už jen otázkou jednoho kliknutí.
Stejně přímočaré je prostřednicím TransferWise i přijímání peněz. Teda skoro. K tomu, abychom tuto novou službu mohli začít využívat, si totiž musíme založit účet bez hranic.
Účet je účet, a tak je jasné, že bezpečnosti není nikdy dost. Pokud jsme to už neudělali sami, vyzve nás TransferWise k aktivaci dvoukrokového přihlášení. Co to znamená? Kromě zadání jména a hesla při přihlašování budeme tyto údaje napříště potvrzovat ještě 6místným kódem, který nám TransferWise pošle na telefonní číslo, jež je součástí našeho profilu.
Je zapnuto, ale čeká nás ještě jedna komplikace, kterou bohužel přijímáme s podstatně menším nadšením. TransferWise po nás totiž chce další ověření identity: musíme nahrát dokument prokazující totožnost a adresu, odpovídající údajům v našem profilu. V nabídce jsou výpis z bankovního účtu nebo faktura za energie, účet za telefon prý stačit nebude, stejně jako například fotka poštovní obálky.
Jdeme zpět do internetového bankovnictví naší banky, odkud vydolujeme výpis. Nahráváme do příslušného pole… a dozvídáme se, že TransferWise má až pět dnína to, aby dokument zkontroloval! Automatické „přečtení“ dokumentu ke společnosti evidentně ještě nedorazilo a náš výpis bude ve skutečnosti ověřovat osůbka někde v kanceláři. A bude jí to trvat skoro týden. Ale my jsme chtěli naše peníze dnes!
No dobře, obrňujeme se trpělivostí a čekáme. Pátý den ráno (TransferWise si dává opravdu na čas!) dorazí vytoužený e-mail: dokument byl schválen, totožnost ověřena a účet bez hranic je aktivovaný. Jakmile se tak stane, jsou nám automaticky přiděleny mezinárodní bankovní detaily(náš IBAN) a můžeme začít přijímat peníze: bez jakýchkoli poplatků, a to z více než 30 zemí. Mezi těmi „podporovanými“ jsou aktuálně Velká Británie, Spojené státy, Austrálie, Nový Zéland a státy Eurozóny – dobrá zpráva pro nás.
Náš IBAN tedy v tomto okamžiku můžeme sdělit komukoli, kdo si přeje poslat nám ze zahraničí peníze. On pak projde procesem z kroku Poslat peníze a za pár hodin nebo dní (v závislosti na metodě, kterou si při posílání zvolí) máme peníze na účtu. Na našem TransferWise účtu. Účtu bez hranic. Co ale teď s nimi?
Se zavedením účtu bez hranic TransferWise přešel z pozice pouhého poskytovatele služby pro mezinárodní posílání peněz ve skutečnou „peněženku“. Prostřednictvím partnerství s Mastercard a uvedením debetní karty pak ještě povýšil – na skoro opravdovou banku. Vezměme to ale pěkně po pořádku.
Máme peníze na účtu bez hranic. Na to, kolik jich je, se můžeme podívat v záložce Zůstatek (Balance). Nabízí přehled všech zůstatků v jednotlivých měnách: tu první jsme si museli zvolit už při samotné aktivaci účtu, další (celkem až 40) je možné si na tomto místě přidat.
Ze „zůstatků“ v jednotlivých měnách je možné peníze posílat (na vlastní nebo cizí účty), přidávat je na ně (za pomoci bankovních převodů nebo plateb debetní či kreditní kartou) nebo je převádět na „zůstatky“ v jiných měnách.
V neposlední řadě je možné je také fyzicky utrácet. K tomu je ale potřeba ještě jeden krok – získat platební kartu.
Když jsme si v roce 2014 zřizovali účet u TransferWise, karta neexistovala. Od té doby se společnost spojila s Mastercarda svým uživatelům nabízí debetní kartu, kterou mohou používat k utrácení svých peněz na účtu TransferWise kdekoli v zahraničí: bez poplatků za samotné transakcea s nízkými poplatky za měnovou konverzi(typicky mezi 0,35 a 2 %) podle středového kurzu. Pokud k ní tedy dochází: má-li totiž uživatel na svém online účtu u TransferWise dostatečný zůstatek v měně dané země, může jej použít a platba ho pak nic navíc nestojí.
Nemůžeme se dočkat, až kartu vyzkoušíme, a tak si ji hned jdeme objednat. Nejprve si musíme nastavit výchozí měnu – volíme, nepřekvapivě, Kč –, klikáme na Objednat (Order)a vyplňujeme jméno a adresu, na kterou nám debetka přijde. Zdálo by se, že teď už je to vše, ale v tomto okamžiku si pro nás TransferWise připravil ještě jednu vychytávku: na kartu, která je zdarma, si musíme poslat minimálně 500 Kč. Důvodem je, že karta funguje jako předplacená, a tudíž je třeba mít na ní při aktivaci alespoň nějaký obnos. Fakt, že karta je předplacenkou, může někdy způsobit problémy: příkladem mohou být offline transakce na palubě letadel, kde vám ji bohužel nebudou akceptovat. Je potřeba s tím počítat.
Peníze, které si na kartu pošleme, budou do poslední koruny k dispozici pro další transakce a společnost tento požadavek vysvětluje také nutností ověřit uživatelovu identitu. Zdá se nám, že jsme toho ověřování totožnosti absolvovali už celkem dost, ale dobře tedy. Plánujeme koneckonců kartu používat, takže nějakou hotovost na ní stejně budeme potřebovat. Posíláme (Add money), kontrolujeme údaje (Verification)a je konečně hotovo.
Karta přichází do naší schránky asi týden po objednání. Dorazila v bílé papírové obálce rozměru A5, uvnitř ní je zabalena ještě do obálky další, tentokrát modré. Upřímně řečeno, žádné „wow“ ani „social media moment“, jak by řekli Američané, to – na rozdíl třeba od konkurenčního Revolutu – opravdu není.
Karta se aktivuje na webu nebo v aplikaci TransferWise a při prvním placení je nutné vložit ji do čtečky a zadat PIN, kdykoli poté je už možné platit bezkontaktně. V záložceDebetní karta (Debit card)je dále možné nastavovat jednotlivé parametry karty nebo ji dobíjet, funguje totiž, jak již bylo zmíněno, jako předplacená.
Placení kartou u obchodníků je zdarma při použití měn zastoupených na účtu bez hranic, bezplatné jsou také výběry z bankomatu až do výše 200 liber v rámci 30 dní. Pokud potřebujete víc, bude vám výběr zpoplatněn.
Tady je potřeba na chvíli se zastavit a říct si jednu velice důležitou věc. Když mluvíme o tom, že výběr je zdarma, máme na mysli to, že nic účtovat nebude TransferWise. To ale neznamená, že si něco nevezme banka, jejíž bankomat se rozhodnete využít, tedy že na konci dne stejně nezaplatíte (Například v Thajsku je úplně jedno, jakou kartu k výběru použijete. Není-li to karta místní banky, zaplatíte vždy, tedy i v případě, že máte debetku od TrasferWise). Obdobná je i situace při výběru hotovosti u nás: poplatky se tady v závislosti na bance pohybují v rozmezí od 100 do 200 Kč.
Kromě třech hlavních akcí je tu ještě pár dalších, které TransferWise zákazníkovi po přihlášení umožní. Uživatel osobního účtu si kdykoli může založit účet podnikatelský, provést ověření identity, o kterém už byla řeč, odhlásit se (samozřejmě) a v neposlední řadě také měnit nastavení: e-mailové adresy, hesla nebo jazyka. Na tomto místě je nutné zmínit, že čeština na seznamu zatím není, což může být překážkou pro uživatele, kteří nevládnou cizími jazyky.
Další možností je vygenerovat si API token, a tak automatizovat správu svých financí. API token je možné využít u aplikací třetích stran k monitoringu svého účtu (příchozích plateb) anebo vytváření plateb (je tak například možné propojit si účty u N26 a TransferWise a využívat při převodech výhodných středových kurzů, které nabízí TransferWise). Opravdoví geekové si dokonce mohou „spíchnout“ vlastní aplikaci pro řízení financí, pokud jim ty na trhu nevyhovují. Tak jako tak i tady od nás TransferWise dostává bodík k dobru.
TransferWise roste, má přes 4 miliony klientů, a tak dává jen smysl, že chce růst ještě víc. Kromě klasické propagace se nové uživatele snaží získat i prostřednictvím těch stávajících. To ostatně také není žádná novinka, stejný nebo podobný akviziční nástroj používá celá řada firem.
TransferWise odměňuje své uživatele 50 libramiza každé tři jejich přátele nebo známé, kteří za použití služby převedou minimálně 200 liber v rámci jedné transakce.
Pozvání „nováčků“ probíhá přímo v záložce s přímočarým názvem Pozvi a získej 50 liber (Invite &Earn £50). Uživatelé s doporučovanými buď nasdílí – přes Twitter, Facebook nebo Messenger – předpřipravený odkaz, nebo jim pošlou e-mail. Všichni tímto způsobem registrovaní uživatelé navíc obdrží první mezinárodní transferaž do výše 500 liber bez poplatku.
Celý proces je jednoduchý, přímočarý a podmínky jsou jasné a výhodné pro všechny strany, nikdo na akvizici netratí. I v tomto ohledu z naší strany přichází TransferWise pochvala.
Celá služba TransferWise má samozřejmě svoji verzi pro chytrá mobilní zařízení. Uživatelé ji ocení hlavně při cestování, kdy potřebují kontrolovat svoje finance jedním jediným kliknutím. Z funkčního pohledu nabízí stejné vymoženosti jako web, vše je navíc zabaleno do jednoduchého, přehledného, uživatelsky přívětivého kabátu.
… a to jsou peníze. Opravdu je TransferWise ve srovnání s ostatními podobnými službami na trhu takovou výhodnou alternativou? Na to, abychom dělali detailní rozbor ceníků jednotlivých subjektů, tady bohužel není prostor, podívejme se tedy namátkou jen na směnné kurzy. Jak si ty reálné, středové TransferWise stojí ve srovnání s obdobným Revolutem a vybranými českými bankami (ke dni 20. 2. 2019, 6 hod. večer).
Zaměřme se na euro a americký dolar ve vztahu k české koruně:
Vypadá to, že směnné kurzy TransferWise jsou opravdu nižší než ty bankovní. Ty u Revolutu byly „horší“ jen o chlup, což je při klasických nákupech téměř nepostřehnutelné. Twisto (*) má výrazně výhodnější kurzy v případě Premiového účtu. Pokud tedy uvažujete, že budete v zahraničí platit kartou této služby, určitě si ho aktivujte. Vyplatí se to. Nicméně i tak platí, že TransferWise opět boduje. Takže ještě jednou palec nahoru.
TransferWise není určen jen pro cestovatele, kteří díky němu při konverzích ušetří, ale hodí se i pro jiné životní situace. Vezměme si, že potřebujete převést větší částku. TrasferWise si pro vás připravil účty v EUR, AUD, USD, s nimiž můžete pracovat jako s klasickým bankovním účtem (přijímat, posílat peníze nebo si dobíjet kartu). Je potřeba zmínit, že i když se tak někdy chová, bankovní účet to není: neúročí se a neváže se na něj pojištění vkladů (kdyby se něco stalo, nikdo vám nic nedá). Myslete na to. Ale zpět k případovce.
Vezměme si, že potřebujete poslat částku přesahující milion korun, prostě si chcete něco pěkného pořídit. Při těchto vyšších částkách už od vás Revolut vyžaduje dodatkové ověření, narazíte na limity, prostě pořád nějaké komplikace. Pokud to někdo někdy zkoušel, ví, o čem mluvím. Dříve nebo později to s Revolutem vzdáte. (Poznámka: naše zkušenost proběhla 27. května 2018, pokud se od té doby něco změnilo, dejte nám vědět na Twitteru. Děkujeme.)
U TransferWise i v případě této částky stačilo standardní ověření (asi proto je jejich KYC tak přísné) a převod se mohl uskutečnit. Na kurzovém rozdílu sice lehce proděláte, v tomto konkrétním případě to bylo asi 5 tisíc korun, ale na druhou stranu to vše šlo bez komplikací, jako po másle. To, co musíme ale TrasferWise vytknout, je identifikace platby. Protistraně přišla pouze informace, že se tato platba realizovala pomocí jejich služby, ale identifikace mě jako osoby, která peníze posílala, veškerá žádná. Tak naštěstí si to spárovali s částkou, ale stejně…
Říká se, že stará láska nerezaví, a i my zůstáváme TransferWise věrní. Z online služby pro mezinárodní převody peněz se přehoupl na stranu internetové peněženky a svoji uživatelskou přívětivost ještě zdvojnásobil debetní kartou, kterou přineslo partnerství s Mastercard. Služba zůstává jednoduchou, přehlednou a transparentní a za nás je jasnou volbou pro ty, kteří z jakéhokoli důvodu převádějí peníze za hranice, přijímají zahraniční platby nebo v jiných zemích potřebují či chtějí platit.
Jednu jedinou výtku máme k procesu ověřování identity: je nám jasné, že bezpečnost je – když jde o peníze – až na prvním místě, ale opravdu se nahrané dokumenty musí kontrolovat 5 dní?! Vážně? V některých případech to dokonce trvalo i o něco déle a mnoho lidí nám po absolvování ověřovací procedury řeklo, že kdyby věděli, co je čeká, tak do toho nejdou.
Souhlasíme, že je to otrava, ale nám to za to pořád stojí. A co vám? Napište nám na Twitter, jak to vidíte. Každý komentář potěší!
