Rozhovor o crowdfundingové platformě FinGood
24. 7. 2020 – Julia Gorbatiuc | Doba čtení: 7 min
FinGood – investiční P2B platforma, jedna z mála crowdfundingových platforem, které fungují na českém trhu. Dnes si popovídáme se spolumajitelem a CEO Vítem Endlerem o vizi FinGood, jak se dá v krizovém období pomáhat českým firmám a o crowdfundingu jako takovém.
Co je FinGood? A jaké byly jeho počátky?
FinGood vznikl někdy před čtyřmi roky. Původní zakladatelé měli za sebou background pojišťovnictví a bankovnictví a založili platformu, která startovala ve stejné době jako Zonky a v podstatě byla podobně zaměřená. Ale pak došlo ke změně regulací ČNB a platforma se přetransformovala z P2P na P2B půjčky a u toho již zůstala. Já s kolegy jsme začali řešit vstup do FinGoodu v létě 2019 a od září 2019 měníme platformu v něco, co by do budoucna mělo do velké míry pomáhat malým a středním podnikatelům zajistit financování mimo bankovní sektor.
Jaké projekty a firmy se k vám dostanou s žádostí o investování?
Hlavní myšlenka, se kterou FinGood budujeme, je nastavení lepšího standardu v půjčování peněz, které malé a střední byznysy potřebují. Hodně se mluví o startupech a venture kapitálu a vznikají tady uskupení investorů, kteří investují do startupů. To znamená, že startupy mají možnost získat kapitál. Ale pokud jste pekař, který má pekárnu nebo jste tradiční byznys, který nevykazuje příznaky startupu, tedy nerostete 10% meziměsíčně ale “jen“ ročně, pak k tomu kapitálů přistup nemáte.
Takže buď si peníze vyděláte na to, abyste mohli reinvestovat zpátky do byznysu nebo vám pomůže bohatý strejda (pokud ho máte 😁) anebo jdete do banky. Bankovní financování zůstává v podstatě jedinou možností pro menší podnikatele. Ale pokud před čtyřmi měsíci bankovní financování bylo pouze pomalé, byrokratické, a ne úplně user friendly, tak v dnešní době se pro některé segmenty úplně uzavřelo. Nicméně spousta podnikatelů potřebuje peníze TEĎ, aby mohli své podniky zachránit. A tady je velký prostor pro crowdfundingové platformy právě jako je FinGood, který díky své investorské databázi dokáže tyto podniky financovat a dokáže jím pomoct i v současné situaci.
Takže jde o financování mimo banky?
Od začátku jsme to brali tak, že FinGood bude doplněk bankovního financování. Podnikatel přijde do banky a řekne, „já chci úvěr na pět miliónů,“ banka mu ale řekne, že mu dá pouze dva- „No jo, ale já potřebuji pět, abych mohl postavit novou část fabriky nebo novou halu nebo nakoupit nové zařízení“. Jelikož v bance dostane pouze část peněz, pak hledá nebankovní půjčku. A crowdfunding je právě možnost nebankovního financování.
Dnes se situace mění. Dostávají se k nám firmy, pro které jsme již první volbou, protože banky jim dveře buď úplně zavřely, nebo odložily půjčku na rok, protože jejich matka ze zahraničí prohlásila, že restauracím peníze nepůjčují. Z toho titulu my dnes vidíme mnohem větší úlohu crowdfundingového financování. My to samozřejmě bereme jako byznys, ale také zde cítíme možnost podnikatelům pomáhat, trochu to bereme jako misi. Všichni jsou spokojení: investoři, kteří dostanou své úroky ze zapůjčených peněz, my, protože dostaneme své sales fees a podnikatel, protože ty peníze mu pomůžou posouvat ten jeho byznys dopředu.
Ta hranice je velmi tenká, ale stejně se zeptáme: jde o půjčku, investici nebo od obojího kousek?
Existují platformy, které fungují na základě toho, že vydávají investiční certifikáty, které se pak konvertují do úvěru nebo do ekvity té firmy, případně se vydávají formou mini bondů. My financování vedeme čistě formou úvěrů. Podnikatel neodevzdává žádnou část své firmy, na druhou stranu musí úvěr zaručit. Buď je to firemní směnka s avalem majitele firmy nebo notářský zápis s přímou vykonatelností, případně ručení nemovitostí. Od toho se odvíjí výše úrokové sazby a vlastně riziko pro investory. Čím lépe je zajištěný úvěr, tím levněji firma může získat peníze, protože ten úrok je nižší a investor, který do něj investuje, má riziko do velké míry pojištěné. My se snažíme o to, aby investor měl solidní míru zajištění. Nemůžeme si dovolit, abychom nabírali podnikatele, kteří pak nebudou splácet.
Hledáte si nové firmy aktivně sami nebo čekáte, že se vám přihlásí? Co má firma, která chce investici, splňovat? A jak má postupovat?
První způsob akvizici projektu jde skrze naše vlastní obchodní oddělení, které ty firmy aktivně oslovuje. Působí v regionech Praha, Severní a Jižní Morava. Naším cílem je časem pokrýt celou republiku. Jakmile úspěšně zajistíte pro jednoho podnikatele úvěr, pak tam zafunguje šeptanda mezi dalšími podnikateli.
Druhý způsob nám teď asi měsíc běží v pilotním nastavení: jedná se o projekt nežpůjdetedobanky.cz kde provádíme online onboarding firem pomocí interaktivního formuláře. Výhodou je, že firmy mohou rovnou přejít k procesu schválení a online nám poskytnout dokumenty pro risk analýzu. Web jsme spustili v půlce května a za tu dobu máme přihlášených 17 firem. (poznámka redakce: informace ke konci června).
Třetím způsobem je navázání spolupráce s finančními poradci, kteří se zabývají financováním malých a středních společností.
Jak dlouho zájemce o financování prověřujete?
My se teď maximálně soustředíme na to, abychom zkrátili celý proces schvalování projektů. V současné době největším problémem je, že společnosti většinou nejsou připraveny na to, aby podklady na risk analýzu dodaly okamžitě, často mají externí účetní firmy apod. Od okamžiku, kdy dostaneme veškeré nutné podklady, uplyne tak 2 až 5 dnů, než můžeme odstartovat investiční kampaň.
Náš risk management, který vychází z bankovního, je v některých ohledech o něco benevolentnější. Speciálně teď nás hodně zajímá, co dělala firma poslední 2-3 krizové měsíce: zda pasivně čekala na příspěvky (v takovém případě pro nás není partnerem), nebo aktivně usilovala o nějaké změny. Naším cílem je maximální digitalizace procesu sběru dat o firmě a risku. To pro některé segmenty půjde jednodušeji, třeba e-commerce nebo e-shopy jsou na digitálních datech založené a získáte je buď z platformy na které běží nebo z google analytics. Potom na jejich analýze budeme dělat 2 až 5 hodin místo dnů.
Také zkracujeme délku samotné kampaně. Původně jsme dělali crowdfundingové akce na 60 dnů, pak jsme je zkrátili na 30 a teď zkoušíme 15denní, aby podnikatelé peníze získali co nejrychleji. Od prvního kontaktu s firmou dnes trvá typicky 30 dnů než jim odešleme peníze.
Kolik máte aktivních projektů/firem k získání půjčky?
Dříve jsme měli tempo 1 až 2 nabídky měsíčně, teď zvyšujeme na zhruba 3 až 4 a budeme do konce roku ještě přidávat. Měli bychom možnost vystavovat projekty za desítky milionů, ale naše databáze investorů má jen nějakou sílu a v současné době není schopná tak vysoké částky zafinancovat. V červnu nám přibylo přes 90 nových investorů, a proto si teď můžeme dovolit vystavit více projektů.
Poznáte dopředu, jak žádost o crowdfunding dopadne? Jaká je úspěšnost kampaní – a co se stane, pokud náhodou není vybrána plná požadovaná částka?
Do smlouvy s firmou dáváme takzvaný MAČ (minimální akceptovatelná částka), což činí 50-70% z poptávané částky. Kdyby se nevybral ani MAČ, pak se vlastně neděje nic – investoři nám během kampaně dávají závažný příslib, ale pokyn k převodu částky dostávají až v okamžiku, kdy se vybere MAČ. Musím ale říct, že od podzimu jsme zatím zrealizovali všechny kampaně.
Někdy se naopak stává, že firma je natolik atraktivní, že investoři jsou ochotní do ní dat víc peněz. Ve smlouvě máme také podchycené, zda ta firma může vybrat o 20 nebo 30% víc, než je poptávaná částka – výše tohoto stropu je stanovená risk analýzou, protože i v tomto případě ho musíme kompletně zajistit.
Peníze se vyberou a co se stane dál?
Sepíšeme za FinGood a investory úvěrovou smlouvu s firmou a peníze jsou do 3 dnů na jejím účtu. Nastavíme splátkový kalendář, který u drtivé většiny firem probíhá anuitní formou splátek jistiny a úroků. Splácí se na účet FinGoodu a my to ihned distribuujeme na účty investorů. Typicky se úvěry uzavírají na 2-3 roky. Budeme zkoušet kratší a případně i delší úvěry. Také chceme vyzkoušet balonovou formu splátek pro úvěr zajištěný nemovitostí. V tomto případě podnikatel bude měsíčně splácet pouze úrok a jistinu splatí najednou až na konci úvěrového období. Dle smlouvy nám musí firma dávat jednou za čtvrt roku informace o tom, jak se jejímu byznysu daří abychom dokázali včas predikovat výskyt případných problémů.
Kdo jsou vaši investoři? Jedná se o fyzické osoby nebo mohou investovat i firmy?
Je to mix, ale podstatná většina jsou fyzické osoby. Naše platforma je takový marketplace, proto samozřejmě musíme správně balancovat firmy poptávající úvěr a investory, abychom neměli přetlak investorů oproti projektům a naopak. Investory oslovujeme cílenou online reklamou na různých specializovaných webech a také pomocí Google a Facebooku.
Investor prochází online onboardingem do systému. Rychlost registrace se snažíme zvýšit tak, aby byla co nejjednodušší, a zároveň abychom splnili požadavky ČNB. Jakmile má investor potvrzenou registraci může začít investovat. Vidí informace o firmách a aktuálních nabídkách: teaser, analýzu společnosti, rozhovor s majitelem a veškeré další informace.
Naší největší investoři jsou “důchodci“ – lidé důchodového věku, kteří dříve podnikali a po prodeji svých podniků disponují volnými prostředky. Berou to jako pasivní příjem. Pak tam jsou buď různí manažeři, kteří mají nějaký převis peněz a chtějí je investovat, nebo jsou to podnikatelé. Je to velký průřez společností.
Jaká je minimální investice?
Minimální investice je 5000 Kč, maximální hodnota není omezená. Máme investory, kteří investují pravidelně do každé nabídky. Pak máme investory, kteří si vybírají podle oboru, zhodnocení nebo zajištění. Průměrná částka úvěru se pohybuje mezi 2 až 3 miliony korun a skládá se na ni 50 až 80 investorů, což vychází cca 30 tis. na investora. Velká majorita investorů dává něco mezí 10 až 30 tisíci a pak se objeví pár investorů, kteří dají 100 až 500 tisíc do jedné kampaně.
Kdybych měla po ruce půl milionu – kolik mám dát do crowdfundingu?
Osobně bych do toho investoval zhruba 20-30 %. Doporučuji si vyzkoušet, jak to celé funguje a ideálně bych investici rozložil do více projektů. Pečlivě bych prostudoval každou firmu a projekt. Rozhodně bych také využíval složeného úročení opakovanými investicemi. Ale jako vždy je to otázka preferencí každého jedince.
Jak byste obecně crowdfunding zařadil mezi ostatní investiční nástroje? Je to alternativní investice?
Většinou u nás investují lidé, kteří již mají zkušenost s nějakým typem investic. Investují třeba do akcií nebo do nemovitostí a crowdfunding berou jako doplnění svého investičního portfolia. A když se jim to líbí přilévají tam další a další částky.
Připravujeme investorské účty, napojené přímo do platformy, které umožní prostředky rovnou reinvestovat, aby se investor snáze dostal k tomu složenému úročení.
Obecně se nám zdá, že ve světě je crowdfunding více rozšířený a využívaný než u nás – proč to tak je?
Můžeme říct, že Zonky udělalo obrovský kus práce pro P2P lending. Jsou zde také platformy typu HitHit kde svou investici ale nezhodnotíte. Investičních crowdfundingů je tu opravdu málo. A to je škoda, speciálně když se bavíme o tom, že ty peníze podporují český byznys a české podnikatele. Chceme v tomto směru dělat osvětu, aby se lidé, včetně podnikatelů, o crowdfundingu dozvěděli a brali ho jako běžnou formu financování. Nejenže budou peníze získávat rychleji a bez velké byrokracie ale další věc je, že pokud do podniku investuje 80 lidi – může to být potenciálně 80 nových zákazníků. Měli jsme k investování jeden pivovar, který se mimochodem zafinancoval za 48 hodin, a já věřím, že většina těch lidí bude to pivo kupovat. Má to svůj marketingový rozměr, a i z tohoto pohledu crowdfunding pro firmy smysl dává. Je potřeba trh edukovat a naučit, že pro obě skupiny je velice užitečný.