O bankovní budoucnosti technologie blockchain, těžbě bitcoinu a jeho spojení s terorizmem ale i o českých bankách nemilujících kryptoměny

Víte, kde v Praze za kávu nezaplatíte jinak než bitcoinem? Ano, je to v Paralelní polis v  Holešovicích. Jedná se o naprosté světové unikum, protože akceptují pouze bitcoin, nic jiného. No a my dnes míříme do této bašty boje proti zavedeným establishmentům a máme v plánu vyzpovídat specialistu na bitcoin Karla Fillnera.

Karel Fillner se začal bitcoinem zabývat v roce 2012. Inspirace přišla na semináři o bitcoinu, který toto unikum představoval širší odborné veřejnosti. Karel se myšlenkou nadchl a od té doby sám začal pořádat meet-upy, přednášky a popularizovat toto téma. Na jeho webu si můžete přečíst názory a týdenní analýzy vývoje bitcoinového kurzu.

Bitcoin je nazýván také digitálním zlatem, co to ale ve skutečnosti znamená, jaká jsou specifika této měny, jaká je její budoucnost a na mnoho dalších otázek nám odpoví náš dnešní host Karel Fillner.

Karle, mohl byste nám to ve stručnosti prosím vysvětlit – co je to bitcoin? Proč vůbec vznikl?

Bitcoin lze ve stručnosti popsat jako alternativu k centrálně vytvářeným měnám. Vznik bitcoinu se datuje do konce roku 2008, kdy, jak víme, svět čelil velké finanční krizi. Hledaly se alternativy. Bitcoin byl do určité míry odpovědí. Bitcoin však není pouze měna, jde o decentralizovanou počítačovou síť, ve které probíhají transakce zaznamenané ve veřejně sdílené databázi.

Primární motivací vzniku bitcoinu bylo vytvořit prostředek, který by byl alternativou k tradičním finančním kanálům. Cílem bylo vytvořit alternativu, která by lidem umožňovala platit na internetu bezpečným a důvěryhodným způsobem a zároveň vytvořit měnu, která není nikým řízena a ani ovlivňována, není možné ji zakázat a už vůbec ne ji rozmnožovat takovým způsobem, jak se to děje dnes u klasických peněz.

Je posláním bitcoinu stát se celosvětovou měnou, která by osvobodila lidstvo od ješitnosti jednotlivých vlád?

To je dost komplikovaná otázka. Osobně si myslím, že pro ekonomicky vyspělý svět je to určitě alternativa. A pro rozvojový svět obrovská příležitost. Na světě žije několik miliard lidí, kteří nemají přístup k tradičním bankovním službám, ale to neznamená, že tyto služby nepotřebují. Bitcoin pro ně z mého pohledu představuje alternativu.

Zajímavým projektem, který platby bitcoinem využívá v rozvojových zemích je Bitpesa. Jedná se o přeshraniční platební nástroj. Mnoho lidí se z rozvojových zemí přestěhovalo do vyspělých států. Avšak jejich rodiny zůstaly doma, například v Africe. Mnozí z nich je finančně podporují a posílají peníze domů, avšak pokud využijí tradiční kanály, zaplatí na poplatcích i několik desítek procent.

Nový projekt Bitpesa se snaží přinést pro tento problém řešení. Princip služby je velice jednoduchý. Nejdříve je potřeba finanční prostředky, které chcete poslat, složit u Bitpesy, tyto peníze se převedou na bitcoiny a pošlou do pobočky v Africe. Adresát si je následně vybere v místní měně. Poplatek  za celou transakci je v porovnání s podobnými službami minimální.

V poslední době se v médiích s nepravidelností objevují hackerské útoky na burzy kde se s bitcoinem obchoduje a tím dle mého názoru podkopávají  důvěryhodnost této měny. Je možné proti těmto útokům na bitcoin bojovat?

Pokud se budeme bavit o bitcoinu a bezpečnosti, je důležité rozlišovat kdo bitcoin fakticky drží.

Pokud bitcoin zůstává v peněžence držitele, tak ten plně ovládá tzv. privátní klíče. Při dodržování základních pravidel bezpečného chování na internetu si dovolím tvrdit, že vaše bitcoiny jsou v bezpečí. Při nakládání s vyššími částkami pak doporučuji používat tzv. hardwarové peněženky.

Trochu jiná je situace, pokud používáte služby třetích stran, různé směnárny, nebo už zmiňované burzy, které schraňují a obchodují s bitcoiny. V tomto momentě totiž jako uživatel ztrácíte kontrolu nad privátními klíči, ty se stávají součástí platformy třetí strany, kde je bezpečnost přímo úměrná tomu, jak je tato třetí strana důvěryhodná. Bohužel se v minulosti často stávalo, a stává, že třetí strany nejsou dostatečně zabezpečené a tím pádem když jsou vystaveny útoku, je takovýto útok bohužel úspěšný.

A vzhledem k tomu, že bitcoinové platby jsou nevratné, nejde následně proces platby vrátit či zrušit, i když došlo k nezákonnému převodu.

V bulvárních, ale i seriózních mediích jsou kryptoměny a bitcoin obzvláště, spojovány s financováním terorizmu. Je tomu tak ve skutečnosti?

Nebudu zastírat, že bitcoin jako pseudoanonymní měna může svádět, a bohužel i svádí, k nelegální činnosti. Ovšem výroky, že bitcoin slouží k financování terorizmu a k praní špinavých peněž jsou zveličované. Objemy, které se prostřednictvím bitcoinu protočí, jsou jednoduše příliš malé, než aby mohly uspokojit poptávku teroristů či dalších nelegálních skupin.

Například v drogových obchodech se celosvětově protočí něco přes 400 miliard dolarů. Tržní kapitalizace bitcoinu je 14 miliard, a to počítám všechny bitcoiny, které se kdy vytěžily – to nejsou jen ty, kterými se fakticky platí.

A druhým pádným důvodem je fakt, že každá z transakcí je zaznamenána ve veřejné účetní knize – blockchainu. Transakce zůstanou tedy navždy zaznamenané. Řekněte mi, která teroristická či mafiánská organizace by chtěla, aby její účetnictví bylo navždy zaznamenáno? Bitcoin je podle mě pro tyto účely naprosto nevhodný.

Jak je na tom Česká republika s využíváním bitcoinu. Které firmy přijímají bitcoinové platby?

Platit se dá například tady v Paralerní Polis, toto místo je unikátní tím, že bitcoin je jedinou měnou kterou akceptují.

Bitcoinové bankomaty, je jich celkem 14, najdete je ve všech velkých městech České republiky. Dále je tady síť akceptačních míst, asi 120 v celé zemi, jedná se o různé obchody, restaurace či grafická studia. Přehledné zobrazení všech těchto míst najdete na stránkách Coinmap.

V neposlední řadě bych  rád zmínil i službu Easycoin. Jedná se o síť trafik Geco, kde si jednoduše můžete bitcoin koupit, nebo jej prodat. Tyto trafiky, celkem se jedná asi o 300 míst, fungují jako pokladny. V trafice složíte příslušnou sumu, za kterou chcete nakoupit bitcoiny a ty se následně zobrazí ve vaší bitcoinové peněžence. Bitcoin se díky této službě dostává k široké veřejnosti.

Kdybych byla obchodníkem nebo provozovatelem nějaké restaurace, jak je komplikované přijímat bitcoinové platby?

V dnešní době je to už velice jednoduché. Ve větších provozech si stačí pořídit speciální terminál, postačí ale i tablet, nebo chytrý telefon. Následně stačí si stáhnout příslušný software a uživatelé vám můžou platit v bitcoinech a vy obdržíte příslušnou finanční částku v měně, kterou si zvolíte. K tomu jsou využívány bitcoinové platební brány, které zafixují kurz v okamžiku prodeje a obchodník nemusí mít obavy např. z volatility kurzu.

Ve světě existují bitconové debetní karty – hybridní platební řešení mezi světem kryptoměn a tradičním bankovním světem. Jak je tomu u nás? Přiblíží se bitcoin ještě více širší veřejnosti?

Pokud chcete podobný projekt kdekoliv rozjet, musíte pro tuto myšlenku získat lokálního partnera. Na podobnou věc jsem se ptal Martina Stránského (pozn. redakce majitel firmy WBTCB, provozující bitcoinové automaty). Myšlenka bohužel obrovským způsobem naráží na neochotu českých bank. Pokud chcete vydávat platební karty, musíte vstoupit do partnerství s bankou a to je problém, české banky se staví vůči bitcoinu velice skepticky.

Bitcoin se v poslední době hodně skloňuje v souvislosti s technologií blockchain. Můžete našim čtenářům prosím vysvětlit co je blockchain?

Z čistě technického hlediska je to decentralizovaná databáze, která obsahuje historii všech transakcí, které kdy byly bitcoinovou sítí realizovány.

V jednoduchosti si to můžete představit jako soubor, tedy dnes už dost velký soubor, má asi 75 GB. Tento soubor představuje jakousi veřejnou účetní knihu. Tato účetní kniha je decentralizovaná v tom smyslu, že je ve stejné podobě distribuovaná v síti desetitisíců počítačů.

Dále veškeré transakce, které v bitcoinové síti probíhají, probíhají tzv. decentralizovanou shodou. Pokud se objeví transakce, která není tzv. validní, síť ji neschválí a neprovede se. Je to užitečné mimo jiné v tom, že nemůže docházet k duplikaci platby. Nikdy tedy nemůžete utratit víc, než skutečně máte.

Všechny transakce se za určité období kompletují a řadí se do bloku. No a v průměru co deset minut se blok označí časovým razítkem a začne se pracovat na novém bloku. Tady je potřeba ale zdůraznit, že aby se blok mohl prohlásit za validní, potřebujete otisk (hash) toho předešlého, jinak nejde blok ověřit a pokračovat dál. To zaručuje obtížnost, až nemožnost, jakkoliv manipulovat s transakcemi v předchozích blocích. Celému tomuto procesu říkáme „těžba“, která je provázena využitím určitého výpočetní výkonu, aby celý mechanizmus byl v pohybu.

Co si myslíte o využití blockchainu v bankovnictví? Poslední rok se o blockchainu hodně mluví a je vidět i množství investic.

V jeho čisté podobě si to nedovedu dost dobře představit. Považte sami, která banka by chtěla mít svoje záznamy o všech transakcích veřejné a ještě k tomu v distribuované podobě, bez absolutní možnosti kontroly? To mi zní jako utopie. Banky si představují využití blockchainu bez bitcoinu, jako vlastní řešení – to je však bez skutečné decentralizace, charakteristické právě pro bitcoinovou síť, polovičaté řešení. Dokážu si to představit jako interní vylepšení a zefektivnění určitých procesů v bankách, ale ne jako důvěryhodnou implementaci pro veřejné bankovní služby.

Na závěr – můžete našim čtenářům doporučit zajímavé zdroje (twitter, youtube, knihy, internetové magazíny atd.), pokud se budou chtít problematikou bitcoinu seznámit blíže?

Ze zahraničních zdrojů jsou to především magazíny Coindesk, Newsbtc, Cointelegraph, nebo třeba Cryptocoinsnews, většina aktuálních kauz a projetků se probírá v bitcoinové sekci diskuzní platformy Reddit.

Na Youtube doporučuji sledovat kanál aantonop (Andreas Antonopoulos), výborné jsou i jeho knihy Mastering Bitcoin, nebo The Internet of Money. Na Twitteru sleduji asi 100 různých účtů, jsou to především entuziasté a investoři, jako třeba Roger Ver (@rogerkver), Brian Beamish (@CRInvestor), nebo zmíněný Adreas Antonopoulos (@aantonop) a také bitcoinoví žurnalisté a analytici – např. Tuur Demeester (@TuurDemeester) nebo výborný Aaron van Wirdum (@AaronvanW).

Informace v češtině mohou čtenáři najít na blogu Btctip, doporučuji také výbornou knihu Dominika Stroukala a Jana Skalického, Bitcoin – peníze budoucnosti.

Vyčerpali jsme všechny otázky a nezbývá nám tedy, než Karlovi Fillnerovi poděkovat a popřát hodně úspěchů. Dotazy, poznámky a připomínky pište na náš učet na twitteru @fintechcowboys. Budeme se těšit.