Reklama

Neobanky: místo růstu generování zisku?

19. 1. 2021 – | Doba čtení: 3 min

neobanky

Ve světě existuje aktuálně více než 250 neobank, jedna se dokonce chystá i v Praze. Celkově si tyto banky u investorů dokázaly získat miliardy dolarů, které jim umožnily raketový růst a primárním měřítkem jejich úspěchu byl počet nově nabraných klientů. Nicméně blíží se doba, kdy investoři budou chtít peníze zpět a neobanky se stále více musí zamýšlet nad generováním příjmů. Teprve tato fáze prokáže, nakolik jsou vlastně neobanky životaschopné a nebo jestli nejde o slepou evoluční větev.

Přestože u nás v Evropě jsme všichni natěšeni z každého kroku, který udělá Revolut, celosvětově je celá řada zajímavějších a větších hráčů, kteří ponejvíce těží z možností bankovně ne zcela vyvinutých trhů jako jsou Brazílie, Čína nebo třeba Indie. Některé další statistiky si můžete najít v následující infografice. Nicméně v Evropě je ohromný přetlak neobank na relativně malý počet klientů, a tak je tu profitabilita důležitější víc, než kde jinde.

Poplatky – první, ale ne jediný pokus na generování zisku

Dříve nebo později se to muselo stát. I zmiňovaný Revolut, ale třeba další neobanky jako N26 nebo třeba Monzo, stále častěji vymýšlejí drobné pasti na klienty ve formě placených plánů. Vznikají nové plány, které se snaží být levnější, než ty původní, ale mají klientům nabídnout něco víc, než jsou základní funkcionality a „omezení“ zdarma.

V roce 2021 se určitě dočkáme řady novinek a benefitů, které za tyto plány klienti dostanou – ať už půjde o speciální pojišťovací benefity, kterým ovšem málokterý uživatel vlastně rozumí, až třeba po slevy na nákup akcií nebo kryptoměn. To je sice benefit naprosto transparentní, ale jen pro ty, kdo mají peníze a ochotu riskovat. Obecně je ovšem nevýhoda těchto plánů hlavně v jejich komplikovanosti – klienti si nechtějí pročítat obsáhlé seznamy výhod, ze kterých se konkrétnímu uživateli hodí třeba jen malá část.

Klasický plán zdarma asi jen tak nevymizí, protože to je nejsnadnější cesta, jak nalákat nové klienty, ale i kdyby polovina klientů platila třeba jen jedno Euro měsíčně, pak je to při milionech klientů, které má většina neobank, už docela hezké číslo.

Neobanka jako primární banka

Aktuálně stále platí (tedy při pohledu do Evropy), že jen velmi malá část klientů má neobanku jako svoji primární banku – tj. tu banku, kam jim chodí příjem. Zejména pro banky jako je Monzo nebo Starling jsou klienti, kteří u nich vedou primární účet, zcela zásadní, protože na nich je postaven jejich obchodní model.

V primární bance totiž klienti typicky nejenom provádí běžné transakce, ale také provádí cizoměnové transakce, z kterých pak banka může mít příjem. A takoví klienti samozřejmě také více investují, což je další významná příjmová položka.

Chtějí klienti platit za služby bank? Nechtějí.

Problém, do kterého se neobanky dostaly, si ovšem ve skutečnosti zavinily trochu samy. Klienti si zvykli za celou řadu služeb neplatit, což ovšem znamená, že banky mají z takových klientů jen velmi malý profit – typicky se uvádí, že jde u klientů se základním bezpoplatkovým plánem jen o něco mezi 10 až 20 eury na klienta za rok. Tento příjem většinou vzniká za nějaké zpoplatněné transakce (nákup akcií, investice do komodit, poplatek za směnárnu apod).

Zavedením nových poplatků, zavedením nových plánů a pozvolným nebo někdy dokonce poměrně agresivním ohýbáním klientů směrem k těmto plánům začne způsobovat, že neobanky postupně začnou parazitovat samy mezi sebou. Klienti je začnou měnit a nebo se klidně vrátí ke své primární bance, protože ta nejspíš už také má základní plán za nula.

Co nás tedy může čekat?

I v letošním roce pravděpodobně vzniknou desítky nových neobank. O některých asi uslyšíme i u nás. Nicméně předpokládá se, že některé neobanky se začnou spolu slučovat nebo do nich dokonce může vstoupit nějaká tradiční banka, protože to pro ni třeba může být levnější, než měnit svůj core systém, který se holt jednou za třicet let stejně musí renovovat.

Jednou z možných cest pro neobanky je specializace. Může to být specializace na určitý typ klientů (například nějaká bio-eko-banka, banka pro teenagery a banka pro mimozemšťany). Nebo třeba specializace na nějakou unikátní službu (investování do kryptoměn, investování do nemovitostí, udržitelné bankovnictví apod). A nebo třeba unikátní zákaznická zkušenost (s využitím hlasových technologií, umělé inteligence, rozšířené reality a podobně.)

A pokud byste se chtěli dozvědět více nebo třeba ochytřit, jak i neobanka může ještě snižovat náklady (ano nejenom tradiční banka snižuje náklady), můžete si projít tyto dva inspirativní články:

Zdroj: why-neobanks-have-refocused-from-skyrocketing-growth-to-reaching-profitability, neobanks-should-find-their-niche-to-improve-their-profitability

Foto: fincog.nl/the-next-generation-of-banks, Gerd AltmannPixabay

Profilový obrázek

Martin Pacholet

UX, PSD2, openbanking a BankID, to jsou aktivity, kterým se v posledních letech intenzivně věnuje.

Další články autora
Více informací Souhlasím
Naše webové stránky využívají technologie remarketingu umožňující návštěvníkům, kteří projevili zájem o naše produkty, ukázat naše reklamy v externích reklamních systémech. Pokud používáte naše stránky, vyjadřujete tím souhlas s využitím souborů cookies podle vašeho nastavení prohlížeče.