Udržitelnost nejen v bankách očima prvního CSO v České republice

Titul Chief Sustainability Officer (CSO) je v naší republice poněkud netradiční. Česká spořitelna však takovou roli letos obsadila, a tak jsme CSO Matúše Púlla vyzpovídali. Co to vlastně obnáší být manažerem pro udržitelnost, v čem a jak mohou banky pomoci v oblasti ekologie a také jaké změny můžeme v příštích letech očekávat. Udržitelné cíle, které si stanovuje EU, jednotlivé státy, ale třeba právě i firmy, jsou totiž ambiciózní. Ale pravděpodobně kriticky nutné.

Matúši, mezi českými bankami je Vaše pozice CSO poměrně ojedinělá. Zkuste nám přiblížit, jak to celé vzniklo a co taková pozice obnáší?

Podstata mojí role spočívá v tom, abychom zohlednili udržitelnost v celé bance. To znamená jak v našich službách pro klienty, tak ve vlastním provozu banky. Udržitelnost máme na mysli environmentální i společenskou.

Výhoda titulu CSO je zejména v tom, že na oblast udržitelnosti přitahuje určitou pozornost. Měl bych radost, kdyby i kolegové z dalších bank, kteří řeší podobné téma, mohli dostat podobnou oficiální roli či titul, jako mám dnes já. Banka samotná touto rolí chce zdůraznit, že nám na udržitelnosti záleží a vždy záleželo.

V jiných bankách se setkávám s tím, že udržitelnost je trochu roztříštěná na několik rolí – korporátní, retailová, interní. Skutečně je ta Vaše role mezi českými bankami unikátní resp. jak to vnímáte jinde?

Vím, že i v jiných bankách mají manažera udržitelnosti nebo existují komise pro udržitelnost. Například Hana Kovářová, která je předsedkyní komise pro udržitelné finance ČBA, je zároveň ředitelkou pro strategii značky a komunikaci KB.

Každopádně CSO jako centrální role je důležitá, abychom jako banka mluvili jedním hlasem.

A co znamená memorandum pro udržitelné finance pod patronací ČBA? Znamená to nějakou větší kooperaci mezi bankami v oblasti udržitelnosti? Nebo půjde víc o platformu pro výměnu informací?

Memorandem jsme chtěli vyslat jasný signál celé společnosti, že pro banky je udržitelnost důležitá a chtějí k ní aktivně přispět. V komisi se zaměříme na podporu a rozšíření udržitelnosti v bankách, správné zavedení evropské regulace a transparentní nastavení standardů pro zelené produkty. Chceme, aby si klient mohl být jistý, že bankovní produkt nabízený jako zelený skutečně zelený je.

A jsou nějaká pravidla, kterými se musíte řídit?

Základní pravidla nám dává evropská regulace. Běžně v bankovním světě regulace vzniká a vstupuje v platnost roky, ale v rámci udržitelnosti se teď věci dějí a vznikají velice rychle. Jako příklad uvedu „sustainable finance reporting directive“ – čili jakým způsobem musí všechny investiční společnosti zveřejňovat to, jak v investicích nabízených klientům zohledňují environmentální a sociální rizika. Také byla právě dokončena první část zelené taxonomie, tzn. seznamu jednotných kritérií, jaké aktivity bude Evropa považovat za prospěšné pro klima a zabránění klimatické změně.

Máte inspiraci nebo oborového lídra z pohledu udržitelnosti u nás či ve světě?

V environmentální a klimatické oblasti ukazují směr například ING, BNP Paribas nebo i Societé Génerale. My v Erste Group již dvě stě let pomáháme lidem na cestě k prosperitě, zabýváme se udržitelností sociální.

Zelená dohoda pro Evropu říká, že do roku 2030 potřebujeme snížit objem emisí skleníkových plynů o 55% proti roku 1990. Do roku 2050 máme být uhlíkově neutrální, což nebude vůbec jednoduché. Každá země si musí stanovit plán, jak toho dosáhnout. I každá banka si musí stanovit plán. Bude potřeba udělat mnoho investic a velkých změn.

Mluví se až o jednom bilionu korun do roku 2027, které přijdou z EU. Ale to nebude stačit a bude potřeba do této oblasti nasměrovat i další úvěrové a investiční prostředky. A to bude právě úloha bank, aby se v této oblasti výrazně angažovaly. Spořitelna chce se zelenou transformací pomoci všem svým klientům.

A Česká spořitelna si už stanovila nějaké svoje cíle?

My si tyto cíle chceme letos stanovit. Ale náš postup má být skutečně založený na realizovatelnosti – pokud něco slíbíme, tak chceme vědět, že to také bude realizovatelné.

A co konkrétní produktové oblasti. Zatím jste mluvil o korporátním světě, investicích a transformacích. Jaké jsou další oblasti, kde se udržitelnost řeší?

Další oblastí jsou například hypotéky, které jako zelené dnes nabízí třeba ČSOB a my je také aktuálně vylepšujeme. Pro firemní klienty budeme nabízet zelené úvěry nebo dluhopisy – buď určené na konkrétní zelenou investici nebo navázané na splnění domluvených parametrů udržitelnosti – např. snížení uhlíkové stopy, spotřeby energie nebo škodlivých emisí. V obou případech klientům kromě poskytnutí úvěru pomůžeme i se získáním dotací, aby tyto investice mohlo realizovat více klientů. Ovšem znovu zdůrazním, že udržitelnost je širší téma, ve kterém se nesmí ztrácet ani sociální oblast. A my chceme naše klienty ve všech oblastech udržitelnosti maximálně podpořit.

Myslíte, že začnou vznikat nové banky či alespoň bankovnictví, které budou téma udržitelnosti mít ve své DNA již o začátku?

Příjemně mne překvapily výsledky průzkumu Českého rozhlasu Rozděleni klimatem, podle kterého si drtivá většina obyvatel Česka myslí, že klimatická změna už probíhá a bude mít dopad na planetu. Jenom menší část si přitom myslí, že bude mít dopad i na ně osobně. Příležitost pro udržitelné bankovnictví tady určitě je, zejména u mladých lidí. Pokud se nám ve Spořitelně podaří udržitelnost mít jako součást našich aktivit a produktů, tak věřím, že budeme pro tyto klienty zajímaví a důvěryhodní i my.

A jak může banka pomoci běžným lidem s udržitelností?

Když si pořizujete nové bydlení nebo přemýšlíte o rekonstrukci, banka vám pomůže financovat zateplení, tepelné čerpadlo nebo solární panely. Ale to potřebujete jednou nebo dvakrát za život. Cesta k udržitelnosti začíná malými krůčky. Zkusit jednou týdně jet do školy nebo do práce na kole, nebo vynechat někdy maso k večeři. Jde to, a když každý z nás udělá malou změnu, tak to potom jako celek bude mít velký dopad.

My jako banka chceme ukazovat změnu sami na sobě a potom můžeme lidem dávat právě takové tipy. Ale nebude to jen o bankách. Důležitý je přístup všech firem, ať už se bavíme o nábytku nebo třeba oblečení. Třeba v oblasti cirkulární ekonomiky je velký prostor.

Myslím, že v české společnosti se o tomto tématu příliš nemluvilo, a mám velkou radost, že se to mění.

Můžete zmínit třeba nějakého partnera, se kterým na udržitelnosti spolupracujete?

Na úrovni skupiny spolupracujeme s organizací WWF, která nám pomáhá nastavovat udržitelné investiční produkty. Toto partnerství chceme víc podpořit a zviditelnit v České republice.

Jako banka můžeme fungovat i jako spojovací článek mezi našimi firemními klienty a různými ekologickými aktivitami třeba neziskových organizací.

Jsme na závěru našeho povídání – co je podle Vás to hlavní, co teď může společnost v oblasti udržitelnosti dělat?

Podle mě je základem stanovit si nějaké cíle. To téma je důležité, ale ani pro nás jako pro firmu ani pro občany to není o splnění nějaké regulace. Je to celospolečenské téma a já věřím, že nejenom Česká spořitelna pomůže k tomu, aby se naše republika stala zelenější, udržitelnější.

Děkujeme za rozhovor. Věříme, že se obecně všechny banky budou tématu udržitelnosti více a více věnovat, a někdy příště s Matúšem Púllem, CSO v České spořitelně zase na shledanou.