Reklama

Rozhovor s Petrem Koutným: BSC u nás i ve světě

29. 7. 2020 – | Doba čtení: 8 min

koutny petr, bsc

Společnost BSC (Banking Software Company) není tolik vidět, ale přitom se svými projekty uspěla v podstatě na celém světě. Každý kontinent ovšem má svá specifika a Petr Koutný, CEO společnosti, nám v rozhovoru prozradil, jak se liší “BSC bankovnictví” v USA od toho v Čechách a od toho v Asii. Ovšem nevynechali jsme ani témata, která aktuálně letí, ať už v pozitivním (bankID, digitalizace) či negativním světle (koronavirus, wirecard).

Petře, prosím, představte nám BSC.

BSC je poměrně etablovaná společnost, ale o řadě našich aktivit se tolik nemluví. Svým způsobem to je i naše strategie související s tím, čím se zabýváme. Jedná se o “tři nohy”, na kterých pevně stojíme. Ta první řeší oblast, které  říkáme výkaznictví banky. Výkaznictví směrem k regulátorům, ministerstvům, ČNB a dalším. To přes náš software již dělá cca 70% všech institucí v České republice. Druhá oblast se týká core banking systémů a jejich napojení na platební systémy, na clearingové centrum, na karetní systémy Mastercardu a Visy, na swift. My dodáváme naše produkty, které tvoří rozhraní, přes která se banka může napojit na okolní svět.

Třetí a největší oblast našeho zájmu je digitální bankovnictví. Máme vlastní digitální platformu – software, kterému říkáme Digital Bank OS.

Z geografického pohledu působíme na třech kontinentech – s pomocí partnera působíme u řady zákazníků ve Spojených státech. V Evropě působíme zejména v Česku a na Slovensku, máme zákazníky v Německu a Rakousku, na Ukrajině a Rusku a pak působíme v Asii – například v Gruzii, Ázerbájdžánu.

bsc

Popište trochu, co je váš Digital Bank OS?

Náš DBOS je jednak platforma, nad kterou si zákazníci, podobně jako my sami, mohou snadno postavit vlastní digitální bankovnictví. Tato platforma za ně umí vyřešit spoustu úloh – PSD2, interakci se zákazníkem včetně jeho digitálního profilu, řeší karty, platby a napojení na spoustu systémů. No a samozřejmě nad naším DBOS také vytváříme klientům jejich end-to-end produkty – třeba retailové bankovnictví, mobilní bankovnictví, bankovnictví do chytrých hodinek a další.

Všechno se to točí kolem digitalizace, ale je zajímavé, že každá banka si pod digitalizací představuje něco úplně jiného. Toto je oblast, kterou české banky mají většinou pokrytou. Stále ale existují trhy, kde to neplatí. Buď nemají digitální bankovní aplikace žádné nebo velmi zastaralé a tam dodáváme nové základní produkty. Digitalizujeme jim vedení a práci s běžnými účty, platby a karty. Nicméně pak jsou trhy, které nechtějí digitalizovat 1:1 svoje produkty, ale chtějí opravdu digitalizovat vztah se zákazníkem.

To mne jako bývalého UXáka v bance hodně zajímá – co si mám představit pod digitalizací vztahu se zákazníkem?

V první řadě plně digitální onboarding, pak kompletně digitální komunikaci a samozřejmě digitální sjednávání produktů a jejich podepisování. To celé je oblast, která u nás ještě není zcela vyřešená. Banky se sice třeba o digitální onboarding snaží – například velká trojka. Ale je otázka, jak se jim to skutečně daří. Každopádně koronakrize krásně ukázala, co všechno bankám v té digitální customer journey ještě chybí a mají příležitost to zlepšit.

Ale musím dodat, že my se díváme ještě o něco více dopředu a digitalizaci vnímáme v ještě hlubším významu. Nemluvíme o digitalizaci produktů, ale o digitalizaci celého obchodního modelu – vytváření zcela nových služeb. Podívejme se na zcela jednoduchou situaci – můžete jít do banky, že chcete hypotéku a čekáte na výsledek, jak to dopadne… Anebo můžete jít do banky s tím, že potřebujete bydlet a banka vám najde to nejlepší bydlení podle vašich potřeb a pak samozřejmě najde i nejlepší způsob financování. A kromě toho za vás nemovitost zaregistrují na finančním úřadě a pomůžou se zaplacením daní. A v této oblasti nových obchodních modelů se právě dostává ke slovu open banking, který já vnímám jako obrovskou příležitost.

Ale můžou banky poskytovat – řekněme – ne zcela bankovní služby?

Evropa jako taková má obrovskou výhodu v PSD2. Banky prostě byly nucené se trochu otevřít, i když to samozřejmě nebylo úplně ukázkové a různé země často fungují různým způsobem. Zatím se domnívám, že pro klienty to ještě není příliš velká revoluce. Ale uvnitř bank jako takových tímto krokem došlo ke změně myšlení. Zatím to z pohledu klientů není ještě vidět, ale dnes řada projektů, když v bankách začíná, tak řeší API (tzv. přístup API-first). A pak na takovém API a datech může někdo další vybudovat zcela nové produkty. To je revoluční změna a ještě pár let dozadu takto v bankách téměř nikdo neuvažoval.

OK, PSD2 může banky nakopnout. A co říkáte na fenomén challenger bank – dejme tomu na Revolut?

Problémem těchto bank a právě třeba i Revolutu se stává to, že se příliš rozrůstají do šířky z pohledu nabídky produktů. Jejich UX byla perfektní, dokud měly úzce zaměřený produkt. Ale s širší nabídkou jde jejich použitelnost výrazně dolu. A navíc se jako agregátoři služeb třetích stran stávají náchylní k chybám. Nicméně všechny tyto nové banky postupně přechází z fáze investování do fáze, kdy potřebují začít vydělávat a tak mají čím dál tím víc produktů. A pak už to nemůžou být tak jednoduchá bankovnictví jako před několika lety. Díky modelu, na jakém tyto fintechy fungují bude muset dojít také v posunu očekávání u uživatelů. To, že „banka“ nefunguje třeba půl dne již nebude skandální a nepředstavitelné, ale stane se to akceptovatelnou realitou. V bezhotovostním světě to však může uživateli přinášet jen těžko řešitelné problémy.

Ale pokud bychom se bavili o tom, jestli třeba u nás má šanci vzniknout nějaká challenger banka, tak pravděpodobně nemá kvůli velikosti trhu. Náš trh a vlastně obecně i evropský trh trpí tím, že na to, jak je malý, je zároveň extrémně roztříštěný. V Evropě se v každé zemi dělají věci trochu jinak a proti třeba USA je zde situace velmi složitá.

bsc

A s jakými bankami tedy BSC nejčastěji spolupracuje?

Naši klienti jsou tzv. „incumbent banky“ – tzn. již existující banky, které se potřebují digitálně transformovat. Do startupů nebo challenger bank náš software nedodáváme. Jedinou výjimku tvoří trh v USA. Tam máme partnera, kterému dodáváme naše systémy a on na nich postavil a provozuje bankovnictví jako službu. Ve státech je specifický trh, asi bych to přirovnal k našim dříve známým kampeličkám – takových credit unions je tam přes šest tisíc. Obsluhují třeba zaměstnance jedné firmy, dejme tomu jednotky tisíc klientů. A takové instituce si ani nemůžou dovolit vlastní bankovnictví, takže my jim nabízíme bankovnictví na klíč.  My jim vlastně poskytujeme kompletní technologické a procesní zázemí. Nicméně v Evropě si podobný model zatím neumím dost dobře představit.

Mají podle Vás šanci do bankovního segmentu proniknout i jiné velké korporace – operátoři, energetické společnosti?

Bankovnictví bude v nejbližší době hodně ovlivněné velkými hráči typu Apple, Google, Facebook, kteří to dělají ale velmi šikovně a vyhýbají se regulaci. Umí dělat transakce, na nich budou vydělávat. Mají vynikající znalost klienta, ale nechtějí dělat depozita, protože by začali podléhat silné regulaci. Vedle toho jsou tu pak ty “relativně menší” společnosti, například telefonní operátor, který má také velmi dobrou znalost klienta, ale operátor má jeden velký problém. S klientem má jen minimum interakcí. Jednou měsíčně se zaplatí inkasem domluvený tarif, ale to není žádná interakce. Banky v tom mají velkou výhodu a díky mobilům a mobilním bankovnictvím se tato interakce ještě zintenzivnila. Ty ostatní firmy mohou díky PSD2 a openbankingu do svých “ČEZ” portálů doplnit vychytávky typu snadné zaplacení nedoplatku, ale zakládat si vlastní banky jim nebude dávat smysl.

A co obrácený směr, ve kterém klient v bance vidí svoje data – například od poskytovatele energií?

To je něco, co by banky chtěly. Ideálně, aby u nich klienti opravdu dělali všechno. Ale to by vlastně chtěla každá firma, i Vodafone i Apple nebo Facebook. Na východě, třeba v Rusku se to bankám daří. Prostřednictvím bankovnictví komunikujete se státem, platíte daně nebo pokuty. Tam se podařilo skutečně udělat z bankovnictví primární aplikaci, ve které občan vyřeší většinu svých digitálních potřeb. Nicméně v těchto zemích stát dobře podporuje digitální komunikaci, což se u nás ještě úplně nedaří. A vytvořit si i nás identitu, státní identitu, není úplně jednoduché.

A tady se dostáváme k dalšímu tématu našeho rozhovoru – co říkáte na projekt bankovní identity?

To je určitě veliká šance ulehčit život všech lidí. Prakticky všichni lidé v produktivním věku dnes mají bankovní účet a proto máme i nějakou bankovní identitu. Pokud tuto identitu budu moci použít třeba pro styk se státem, pak se všem život opravdu ulehčí.

Vraťme se zpátky k našim bankám, jak je hodnotíte v porovnání se světem?

Jak jsem už naznačil, naše banky zatím nejsou ještě plně otevřené a dobře napojitelné právě třeba se státem. V cizině jsem už zaznamenal například také mnohem širší použití hlasové biometrie, ale to třeba osobně považuji za výrazně méně bezpečné. Obecně ještě jsou nějaké možnosti se posunout, ale co se týká těch klasických bankovních produktů a funkcionalit, tam české banky poskytují to, co je potřeba. Jinými slovy navenek směrem ke klientovi je všechno v pořádku, nicméně často jsou naše banky neefektivní uvnitř.

A nabízíte tedy pomoc těm českým bankám, aby se jejich fungování a core systémy zlepšily?

Ano, ale hlavně se jim snažíme vysvětlit, že je potřeba měnit způsob přemýšlení o technologiích a o službách, které nabízí klientům. V našem pojetí je správně, že si banky vyvíjí své vlastní aplikace. My jim k tomu dodáváme ten správný podvozek – Digital Bank OS, který obsahuje všechny podstatné součásti již v sobě. Proč si třeba dnes každá banka řeší svoji proprietární identitu, když si ji mohou jednoduše nakoupit. A takových komponent a oblastí je celá řada a není nutné, aby je banky znovu a znovu vyvíjely.

bsc

A jaké podle Vás budou dopady v souvislosti s koronavirem?

Očekávám celou řadu opatření, protože bankám výrazně spadnou výnosy. Těm velkým klidně i o miliardy. Ale akcionáři samozřejmě chtějí stále získávat z bank stejné peníze, takže logicky začnou tlačit na úspory. A kde může banka udělat úspory – v pobočkové síti, na zaměstnancích a v technologiích.

Takže logicky přijde zavírání nějakých poboček, bude se propouštět a IT oddělení si budou muset vystačit s menšími rozpočty. Jenže takový přístup, a koronakrize to právě dokazuje, by nebyla správná reakce. Digitál totiž do budoucna bude hrát stále větší roli a rozumný přístup by byl vzít peníze pobočkové síti a přesunout je do digitálu. Jenže k takovému kroku není jednoduché se odhodlat, protože jej banky musí vysvětlovat svým akcionářům. Očekávám, že letos jim v tom koronavirus trochu pomohl a ukázal, že banky musí zdigitalizovat místa a situace, kde ještě plně digitální nebyly. Pro příští a přespříští rok ovšem očekávám na banky silně negativní dopad.

Možná to řeknu ještě jinými slovy: krátkodobý dopad je pro všechny digitální vendory pozitivní, protože firmy nutí digitalizovat. Ale dlouhodobě situace negativně poznamená i  tyto vendory, protože banky budou díky svým zahraničním matkám nuceny dělat úspory i v technologiích.

Ve fintechovém světě aktuálně ještě rezonuje kauza Wirecard – jak toto třeba ovlivní české banky?

Wirecard mnohem víc ovlivňuje fintechové společnosti, než banky jako takové. Startupy a fintechy měly často karty právě od Wirecardu. A banky toto paradoxně mohou využít ve svůj prospěch a získat nové klienty. I když samozřejmě Wirecard, když fungoval, tak byl mnohem flexibilnější a věci, které zvládnul za měsíc, trvaly v bankách násobně déle.

Jaké máte tedy v BSC očekávání od letošního roku?

Obecně poptávka po našich službách roste a tak stále nabíráme nové pracovníky. Trochu se obávám dalších roků a plných dopadů ekonomické krize. Přestože zdánlivě se u nás situace nijak výrazně nehorší, tak signály, které sleduji ve svém okolí říkají, že je řada odvětví, které nepřežijí. Na podzim se tyto dopady začnou projevovat a problémy firem se pak přenesou právě i do bankovního sektoru. Co se týká produktů a služeb, určitě bychom se chtěli napojit na zmíněné bankID.

Na závěr našeho rozhovoru bych se ještě zeptal, jestli máte nějaký projekt, který Vás opravdu zaujal?

Pro mne osobně je aktuálně velmi zajímavá oblast real-timu a propojení reálného světa s tím digitálním. V Gruzii spolupracujeme s jednou velmi inovativní bankou (poznámka redakce: TBC Bank). Tato banka vybavila obchodníky, se kterými spolupracuje bluetooth majáky, iBeacony. Pokud se klient banky dostane do blízkosti těchto majáků, okamžitě s Vámi banka či obchodníci mohou komunikovat. Můžete získávat opravdu personalizované nabídky v reálném čase – ve správném čase a na správném místě. To je dobrý příklad toho, jak může banka za pomoci technologií dále personalizovat svou komunikaci a hledat nové obchodní příležitosti. 

Profilový obrázek

Martin Pacholet

UX, PSD2, openbanking a BankID, to jsou aktivity, kterým se v posledních letech intenzivně věnuje.

Další články autora
Více informací Souhlasím
Naše webové stránky využívají technologie remarketingu umožňující návštěvníkům, kteří projevili zájem o naše produkty, ukázat naše reklamy v externích reklamních systémech. Pokud používáte naše stránky, vyjadřujete tím souhlas s využitím souborů cookies podle vašeho nastavení prohlížeče.