11. 11. 2021 – Julia Gorbatiuc | Doba čtení: 6 min
Koronavirus řádí a brzy možná nebude možné se účastnit konferencí fyzicky, a tak si s námi pojďte připomenout jednu z nejlépe obsazených podzimních akcí – Fintech 2021 pořádanou týmem Startup Disrupt. Tématem celé akce byl rozvoj a perspektivy fintech a kryptotechnologií a startupů uprostřed pokračující pandemie a hrozby hyper zvýšení inflace. Užili jsme si jak zajímavé hosty a panelové diskuze, tak i možnost osobního kontaktu, a to nejen v průběhu celého programu, ale také na slavnostním rautu, což potěšilo dvojnásobně.
Celá akce byla pořádaná pod taktovkou Startup Disrupt týmu založeného v roce 2020 pro budování globálního Marketplace startupů a „změnu starého způsobu myšlení o jednotlivých odvětvích, produktech a službách“. Hlavním tématem události byly fintechové inovace a kryptoměny, které se rozebíraly v rámci několika prezentací a panelových diskuzí s významnými představiteli fintech startup scény v České republice. Součástí programu byla také prezentace a rozbor několika zajímavých startupů.
Startup Disrupt pravidelně pořádá velkou řadu zajímavých událostí zaměřených na podporu rozvoje startupů. Sejít se osobně na podobné akci pravděpodobně nebude v nejbližší době možné, a tak si pojďme udělat retrospektivu zajímavých témat, myšlenek a produktů, které zazněly v rámci prezentací a panelových diskuzí na Fintech 21.
V prvním diskusním panelu Technology in Finance se nejvíce kladly dotazy týkající se vývoje českých fintechů za posledních pět let a jejich vyhlídek do budoucnosti. Radim Krejčí, zakladatel investičního portálu Portu, to okomentoval následovně: „Přijde mi, že zas tolik inovací se na Českém Fintech Trhu od roku 2017 nestalo. Nicméně Covid fintechové aplikace zasáhl spíše pozitivně, protože mnohem větší počet lidí se začal zajímat o finance a investiční platformy zaznamenaly velký příliv klientů. Také se zlepšují vztahy mezi fintech startupy a bankami, které je začínají brát více jako partnery a někdy dokonce i inspiraci a často jsou otevřené ke spolupráci. U negativních faktorů vnímám, že fintech byznys je stále příliš přeregulovaný. Tím nejužším hrdlem fintech rozvoje je čím dál větší růst nákladů na programátory a IT technologie, což může začínající byznys dokonce pohřbít“.
Téma spolupráce s bankami se rozvíjelo i nadále. Zazněla obava, že integrace jednotlivých produktů na bankovní rozhraní bývá komplikovaná a nestabilní, obzvlášť pokud se jedná o PSD2 API. Ale tyto problémy ve finále mohou sloužit jako silný impuls k budování oboustranně výhodných synergií mezi bankami a fintechy. Jak okomentoval Alan Pock z Investown.cz: „Pro fintechy spolupráce s bankou přináší takzvaný „trust brand“, který nejen napomáhá k získání nových uživatelů, ale často je skoro nutnou podmínkou k získání nových investorů„. I když navázání partnerství s bankou přináší pro fintechový startup často zevrubný a zdlouhavý audit veškerých procesů, záměrů a byznys plánů ze strany banky.
Diskuze se také dotkla problémů automatizace a digitalizace, kterým čelí většina společností. Na toto téma reagovala Karin Fuentesová z Digitoo vysvětlením, že celkem malé procento plošné digitalizace přisuzuje tomu, že většina technologických inovací dostupných na trhu není vhodná pro malé a střední podniky. Firmy, které se nakonec odhodlají pustit do digitalizace, také dost často nejsou připravené měnit své vlastní zastaralé procesy a ve výsledku je efekt stejný, jako „když si koupí Teslu a před ni dají koňské spřežení“. Pavel Horák z idGuard dodal, že když se porovná úroveň digitalizace v Česku a jiných evropských zemích, Česko se stále jeví jako docela zkostnatělé a někdy lidem chybí digitální gramotnost v porovnání například s Estonskem, které se řadí do top digitalizovaných ekonomik v Evropě. Nicméně nově přicházející projekty, jako například implementace digitální peněženky pro elektronickou identitu, ukazují, že se rozvoj české fintech scény celkově ubírá správným směrem.
A jak se dá srovnat česká a mezinárodní fintech výkonnost? Své měřítko představil Jan Sechovec z Revolgy, evropského poskytovatele cloudových řešení s českými kořeny. Poukázal na to, že investice do IT technologií a náklady na provoz škálovatelných cloudových řešení lokálních fintechů a těch „ve světě“ jsou z hlediska objemů na hony vzdálené. V Česku se náklady na provoz fintech firmy, která je ze své podstaty „digital native“ a na technologiích naprosto závislá, pohybují v jednotkách tisíc dolarů, ale fintechy ve světě běžně vynakládají na provoz Cloudových zdrojů stovky tisíc dolarů měsíčně.
Na otázku, kde hledají inspiraci k novým inovacím, se účastníci panelů shodli na tom, že v první řadě u zákazníků. Nicméně připomněli nutnou schopnost umět oddělit přání zákazníka od jeho skutečné potřeby, což často není vzájemně kompatibilní. Inspirace se také intenzivně hledá ve fintech světě za hranicemi České republiky.
V rámci bohatého programu Fintech 2021 dostaly čtyři slibné startupy příležitost prezentovat své produkty. Dva z nich už jsou v české fintech komunitě poměrně známá jména. Je to aplikace na financování a úvěrování e-commerce projektů Lemonero a aplikace Advanto, která umožňuje vybrat si svou odpracovanou výplatu, když ji aktuálně potřebuji. Multibanking PSD2 agregační platební platforma Finbrix je ještě stále nováček, který ale usiluje o návrat PSD2 do hry platebního styku. Poslední aplikace je zatím úplnou novinkou – je to investiční platforma pro každého s nulovými poplatky, která se jmenuje Tatrym. V nejbližších týdnech se na Fintechcowboys můžete těšit na interview s představiteli některých zmíněných aplikací.
Můstek mezi světem fintechu a kryptoměn byl proložen úvodní prezentací Juraja Forgacse, zakladatele Fumbi network, který poukázal na to, že ve společnosti panuje zásadní potřeba, kterou pociťují všichni a která je způsobená aktuální situací na ekonomickém trhu, a to investovat svůj kapitál. Vzhledem k tomu, že tuto potřebu je schopno naplnit jen malé množství nástrojů z kategorie investic do nemovitostí, akcií a komodit, se z kryptoměn stává velice zajímavý a atraktivní finanční instrument. Navíc se díky dostupným nástrojům institucionální úschovy (EDF custody for digital asset) začíná kryptoměnový trh stávat integrovatelným s bankovními systémy. Jaký to má dopad? Ten, že nad kryptoměny začíná být možné stavět retailové produkty.
V rámci panelu se diskutovalo o nejzajímavějších novinkách ze světa kryptoměn. Jozes Tetek, brand ambassador Trezoru, představil produkt Lightning network, platební nástavbu nad Bitcoinem nevyžadující předchozí ustanovení důvěry mezi odesílatelem a příjemcem platby. Takový přístup umožňuje použití Bitcoinu ke globálním instantním mikrotransakcím. Příkladem aplikování Lightning networku jsou bitcoinové „tips“ (spropitné), které nedávno zavedl Twitter na základě jeho integrace na Strike (platební platformu, postavenou nad Lightning network). Matěj Švancer prozradil, že Tweetoshi (sociální síť inspirovaná Twitterem), ve kterém působí na pozici CEO, již používá Lightning network, aby sdílela své příjmy za reklamu se svými uživateli formou bitcoinových satů (jednotek). Jak sám uvedl: „Postavili jsme Twiter na bitcoinových steroidech“.
Na otázku, zda si myslí, že Lightning network nody potřebné pro platby mohou provozovat například banky, Jozef Tetek reagoval: „Myslím si, že obecně instituce mohou provozovat lightning nody, tedy uzly, kterými se hledají cesty pro provedení platby v P2P sítí, stejně jako teď již mohou provozovat klasické bitcoinové nody, jelikož se jedná o druh permissionless (bez potřeby svolení) sítě. Osobně bych tento posun vnímal i pozitivně, ačkoliv určitě banky narazí na některá omezení například s aplikovatelností AML procesů na prováděné platby.“
Dle Davida Stancele z Fumbi Network je integrace krypto fintechů a kryptoměn do bankovního světa stále zdrojem obtíží a problémů. Jak uvedl: „Konvergence těchto dvou světů nastává, ale je to bolestný porod“. Lukáš Kovanda, hlavní ekonom z Trinity banky, byl o budoucnosti kryptoměn ve svých predikcích mnohem pozitivnější: „Já věřím, že kryptoměnový trh se dříve nebo později stabilizuje a že jsme na počátku zrození nového finančního platebního světa. Bitcoin je tou první vlaštovkou. Nesmíme zapomenout, jak dlouho se vyvíjely konvenční platební systémy. Někdy to trvalo celá staletí a my chceme za pár let mít dokonale stabilní systém. Myslím si, že nakonec stejně dojde k propojení stávajícího bankovního a kryptoměnového světa. Banky budou přebírat to, co se v tom dynamickém světě fintechů zrodí, a raději to koupí, než aby se to pro ně stalo skutečnou konkurencí.“
A co podle účastníků panelové diskuse ve světě kryptoměn skýtá největší potenciál? Kromě výše zmíněného Lightning networku například nová technologie DeFi (Decentralized Finances) – finanční služby postavené na „smart contracts“, což jsou automatizované vymahatelné dohody, které nepotřebují zprostředkovatele, jako je banka nebo právník, a místo toho využívají technologii online blockchainu. Tato novinka je ještě v plenkách a může trvat několik let, než bude možné ji plošně používat, ale může nabídnout řadu zajímavých příležitostí k využití, čímž posune svět krypto fintech na novou úroveň.
Zdroj fotografií: Startup Disrupt
má dlouhodobé zkušenosti z bankovnictví, ale v poslední době dává přednost práci pro start-upy
