Reklama

Dativery: integrace pro firemní využití je tady.

5. 2. 2019 – | Doba čtení: 7 min

O Apiary slyšeli mnozí z nás. Když ne nic jiného, tak alespoň to, že tento český startup za šílené peníze koupil Oracle a má s ním velké plány. Firma přišla se šikovným nástrojem, který umožňuje vytvářet skutečně použitelné API. V API je budoucnost, API ekonomie, jak se začíná této oblast říkat, se rozrůstá a její použití už je vidět v nejrůznějších oblastech. My v potenciál API věříme, a i proto jsme požádali o rozhovor Petra Ferschmanna.

Petr je zakladatelem společnosti Dativery, která má ambici stát se platformou, jež umožní v jedné aplikaci zobrazovat data z aplikací jiných: ať už se jedná o CRM, e-mailové integrace anebo účetní software. Věříme, že dnešní rozhovor vám přiblíží, kde se Dativery aktuálně nachází, co nabízí a kam se plánuje posunout do budoucna. 

Petře, začněme prosím pěkně od začátku. Proč jste vytvořili Dativery? 

Kdysi jsem založil účetní software FlexiBee, kterému jsme dali do vínku skvělé API, které bylo hodně používané. Zákazníci se na nás obraceli, že chtějí FlexiBee propojit s tímhle nebo tamtím. Ale každé takové propojení bylo hrozně drahé. Po prodeji FlexiBee jsem se rozhodl, že se zaměříme na tuhle oblast a změníme ji. Integrace zjednodušíme a zlevníme.

Pojďme k Dativery. Co vlastně děláte? Když se kouknu na stránky, hemží se to tam informacemi o integracích s různými typy softwarů.

Ano, integrace jsou přesně to, co děláme. Konkrétně pracujeme na propojení pro firemní použití a takzvaných krabicových integracích, samotná myšlenka je ale ještě širší. Aktuálně naše řešení prodáváme zejména prostřednictvím třetích stran. Mnoho našich zákazníků jsou například klienti FlexiBee, pro které integrace připravujeme. 

Pak je tady integrace online obchodu Shoptet s FlexiBee, kde se nám daří získávat nejvíce zákazníků z Facebooku. Naším hlavním komunikačním kanálem je Messenger, kde se se zákazníky bavíme o tom, jaká propojení potřebují, a dost často to dopadne tak, že si jich od nás koupí rovnou několik.

Jednou z vašich největších věcí ale Rossum…

Přesně tak. A ten se bez nás v zásadě neobejde. Dnes k integraci nad ním používáme Dativery, to se ale brzy změní. Všechno totiž vložíme na www.rossum.ai. I tam budou zákazníci pracovat v zásadě s Dativery, nebudou o tom ale vědět. Na webu si vyberou účetní software, přihlásí se, absolvují několik kroků základního nastavení a na konci budou prostřednictvím Dativery propojeni. Toto je cesta budoucnosti. A chceme jít ještě dál. Už dnes jednáme s vývojáři nejrůznějších softwarů o tom, aby k propojení používali naši platformu, jakési tržiště integrace. V praxi by to pak vypadalo tak, že zákazník přijde do účetního softwaru, kde se mu na úvodní obrazovce představí všechna dostupná propojení. Právě tuto obrazovku chceme dodávat my. 

Dnes tedy nic takového k dispozici není? Zkoušel jsem například iDoklad a propojení s Google Mapami. Byl jsem zrovna na Safari a hned to po mně chtělo stažení nějakého doplňku. To podle mě není  dobrá cesta. Jaký by podle tvého názoru měl být ten správný postup? 

Začnu tím, že se trochu zmíním o integracích. My jich zajišťujeme několik typů. Nejjednodušší jsou takzvané „šoupání boxíků“, tedy přenesení faktury jinam, nebo dotazování ve smyslu „zobraz všechny faktury ze 17. ledna“. Následuje integrace na uživatelském rozhraní, kdy se v jedné aplikaci zobrazí tlačítko z druhé nebo další dodatečné údaje, které tam předtím nebyly. 

Další integraci říkáme „procesní workflow“: vezme se faktura, kterou je potřeba odsouhlasit, a spustí se schvalovací proces. Automatizační workflow pak naopak například pošle upozornění kdykoli, když přijde nová faktura. 

Integrace „business intelligence“ je vlastně jakousi analýzou dat, „single sign-on“ pak zajištěním přístupu do různých systémů na základě jednoho jediného přihlášení. Třeba toto dnes řeší firemní Identity Management, který je ale hrozně drahý a pro menší firmy tak finančně nedostupný. 

Toto jsou nejrůznější integrace, na které se soustředíme a jejichž cílem je vyplnit prázdný prostor mezi jednotlivými aplikacemi, kterých je dnes na trhu čím dál tím víc a které jsou „každý pes jiná ves“. To v zásadě není špatně, je ale potřeba najít v nich společné prvky a propojit je, aby všechno fungovalo jednodušeji, rychleji a pokud možno bez chyb.

Základní propojení probíhají na pozadí, a to na principu unifikace API. U těch složitějších, jako je integrace uživatelského rozhraní, ale nastává problém: skoro žádná ze stávajících aplikací nepodporuje plug-iny, což znamená, že propojení vlastně není možné. 

A tím to končí?

Nekončí. My jsme to vyřešili, a to rozšířením pro prohlížeč, kde jsme vytvořili systém plug-inů. Tady nejsme závislí přímo na konkrétní stránce, ale na struktuře url. Dokážeme si tak například pomocí API stáhnout fakturu, identifikovat v ní potřebné informace a pak ji – pokud nenajdeme ve stránce záchytné body – vložíme ne přímo do stránky, ale dolů na panel. Právě k tomu je potřeba rozšíření, které jsem zmiňoval.

Tak to funguje dnes. Idea je ale taková, že se s výrobci softwaru domluvíme na tom, aby nás do své stránky vložili napřímo. Což bude znamenat, že rozšíření už nebude potřeba a my i tam budeme schopni ukazovat data z faktury napříč všemi možnými aplikacemi – iDokladem počínaje, FlexiBee konče.

Na čem konkrétně teď tedy pracujete?

Máme rozdělaných hned několik softwarů – namátkou HELIOS Orange, Money nebo ABRA Gen -, ze kterých budeme informace umět nejen číst, ale i je do nich zapisovat, a dokonce na základě dat o pohybech na účtu vytvářet a zakládat třeba i celou fakturu. Zjednodušeně řečeno se snažíme vyřešit systém integrací a propojení jako celek zjednodušit.

Vraťme se ještě na chvíli k Rossumu a jeho optickému rozpoznávání znaků.

Na Rossumu pracujeme a musím říct, že to funguje skvěle. Už se do něj investoval více než milion dolarů a další budou následovat. Je to dobře, protože alternativní řešení prostě nedávala ekonomický smysl. Rossum smysl dává, a to hned z několika důvodů. 

Za prvé nefunguje šablonovitě, ale na principu strojového učení. Dokáže tedy odhadnout i obsah faktur, se kterými se ještě nesetkal. Za druhé v jeho rámci existuje kontrolní rozhraní, Elis. To je možné představit si jako obrazovku, na jejíž pravé straně je faktura, na levé pak jednotlivé položky a od nich vedoucí šipky. Jejím prostřednictvím je možné jednoduše a rychle kontrolovat a doplňovat informace, které Rossum z různých důvodů nenašel. 

Třetí věcí, a to věcí naprosto klíčovou, je integrace s účetními softwary přes Dativery. My coby Dativery provádíme takzvaně „pod kapotou“, tedy tak, že to firma ani neví, obrovské množství kontrol. Je jich asi stovka, mezi nimi například to, zda faktura není duplicitní, zda uvedený účet skutečně patří dané firmě, zda je firma registrovaná u Finančního úřadu a tak dále. Zároveň se ale koukáme taky na to, jak byla faktura zaúčtovaná v minulém měsíci: v Elis je možné nahlížet například také konkrétní střediska a v případě potřeby je jedním jediným klikem měnit. 

To ve zkratce znamená, že celý proces zaúčtování a následného exportu faktur se zásadním způsobem zrychluje a eliminují se také chyby. Kontrolujeme i to, že se u stejné faktury v posledních 10 případech nezměnila měna – pokud se tak stalo, účetního na to upozorníme. Upozorňujeme na zjevné chyby, dáváme varování a celkově ověřujeme správnost údajů v případě, že se nám něco nezdá.

Můžeš zmínit i nějaká konkrétní čísla? 

Určitě. Jedním z našich cílů je do půl roku dosáhnout toho, že celých 50 % faktur už účetní ani neuvidí, protože systémem projdou automaticky. Už teď je spolehlivost Rossumu obrovská. Pokud se navíc něco z dokladu nenačte nebo se to načte chybně, umíme to buď opravit, nebo na to minimálně upozorníme. Kupříkladu Elis zvládne doplnit jen data, která vyčte za faktury. Pokud na ní třeba chybí údaje o procentní výši DPH, neporadí si s tím. My to ale umíme a částku dopočteme. 

Když to celé přepočteme na peníze, něco, co u klasických řešení stálo 1 000 Kč, u manuálních třeba 600 Kč (což se rovná 2hodinové mzdě účetního), v případě Rossumu to bude 500 Kč, ovšem za desetinu času. Odpadají totiž časově náročné kontroly či přikládání příloh a účetní by tak s Rossumem měl zvládnout stejný objem práce desetkrát rychleji.

Chápu tedy dobře, že spolehlivost Rossumu je skoro stoprocentní?

Tak daleko ještě nejsme, variabilita dokladů je totiž obrovská. Například u FlexiBee jsme ale někde na 96,4 % na položku. V případě faktury o, řekněme, 20 položkách, je to pak 70% spolehlivost. To v překladu znamená, že na celých 70 % faktur, zpracovaných prostřednictvím Rossumu, není potřeba změnit ani jedinou položku. A to už je hodně slušné. Chyby ve čtení informací jsou už opravdu minimální, teď se spíš řeší speciality typu jak určit fakturu s přenesenou daňovou povinností a podobně.B

Na přetřes už několikrát přišlo Flexibee. Na čem dalším ale pracujete?

Aktuálně máme FlexiBee, Pohodu, řešíme iDoklad a další systémy. Kdykoli na naši platformu napojíme další účetní systém, nebo obecně CRM, rozšíří se její možnosti, které na oplátku můžeme začít nabízet uživatelům aplikací. 

Pojďme do praxe. Kdyby někdo chtěl do své aplikace naintegrovat například Fakturoid, co by pro to musel udělat?

Musí nám dát API pro operaci s fakturami. My si ho přečteme, přelouskáme požadované faktury z Fakturoidu a začneme je nahrávat. Klient tak nemusí vůbec řešit to, jak je z dané aplikace nebo účetního softwaru dostat, což někdy může být dost komplikovaný proces. Způsob získávání dat z různých aplikací se liší, my už teď ale máme celou řadu průvodců, verifikační příklady, a dokonce v mnoha případech umíme i našeptávat.

Předpokládám, že zadarmo to neděláte. Kolik by něco takového stálo? 

Cenový model nastavujeme individuálně, a to podle jednotlivých příkladů použití. Například u Rossumu se inkasuje za doklad. Když se Rossum rozhodne poskytnout doklady zadarmo, i my je dodáme zadarmo. U některých scénářů jde o měsíční paušál, u jiných pak záleží na tom, jestli integraci prodává klient v rámci své aplikace nebo přes nás. Například u Rossumu to bez Dativery nedává žádný smysl, tady je tedy poplatek vyšší, pokud se jedná o něco okrajovějšího, účtuje se méně. Obecně ale platí, že chceme dosáhnout toho, aby integrace naším prostřednictvím byla pro zákazníky levnější a efektivnější, než kdyby si s ní měli poradit sami. 

Teď do toho ještě dotlačit banky…

To je komplikované. My jsme tak dlouho do bank hučeli, až Česká spořitelna uznala problém a snažila se přesvědčit ČNB, aby integrace nebyly potřeba. S účetními softwary pak pracujeme na tom, aby si uvědomili, že v současné době je API prostě nezbytné, některým je pak dokonce pomáháme i navrhnout.

Uvažujeme o tom, že bychom požádali o PSD2, pořád je to ale poměrně složitá operace. Už jsme ohledně toho měli i nějaká jednání, aktuálně jsme ale celý proces pozastavili. Přemýšleli jsme také o tom, že bychom naše řešení dodávali bankám, které by tak měly možnost napojení různých účetních softwarů. Vše ale zatím stojí na obavách, kolik klientů by o to mělo zájem, o náklady a podobně. 

Řekl jsi, že vaše řešení bude pokrývat i firemní účty a opravdu jsi mě tím potěšil. Už proto, že PSD2 je neřeší.

Je možné, že firemní účty budeme dodatečně zpoplatňovat nebo se u nich objeví jistá omezení, ale plánujeme je. Dobré je, že ČNB se firemních aplikací jako takových nebojí, má ale strach z toho, že by se mohlo stát něco takového, jako před pár lety s elektřinou nebo plynem. Při uvolnění trhu se objeví spousta malých nových společností, které se nejdříve budou snažit podnikat férově, pak zjistí, že to nejde, začnou krást data, konkurovat zavedeným subjektům, zkrachují a důvěra na trhu bude narušena. 

Moje poslední otázka bude z trochu jiného soudku: proč se podle tebe banky tolik bojí PSD2? 

Podle mě je to docela jednoduché. Internetové bankovnictví je totiž jedním z posledních kanálů, jak mohou budovat a udržovat vztah se zákazníkem. Když ještě byly hojně využívané kamenné pobočky, které dnes už v mnoha případech ani neexistují, banky k tomuto účely s úspěchem využívaly je. Pak roli poboček převzalo online bankovnictví, jehož role je teď také ohrožena. Vyhraje zkrátka ten, kdo se stane poskytovatelem rozhraní. Banky to ví a snaží se, aby to byly ony. 

Děkuji za rozhovor. Dotazy, poznámky a připomínky pište na náš učet na twitteru @fintechcowboys. Budeme se těšit.

Miloš Sonták

Miloš Sonták

Nadšenec do finančních a technologických inovací, které dokáží zjednodušit každodenní život. Pracuje více než 10 let v bankovnictví a technologických firmách…

Další články autora
Více informací Souhlasím
Naše webové stránky využívají technologie remarketingu umožňující návštěvníkům, kteří projevili zájem o naše produkty, ukázat naše reklamy v externích reklamních systémech. Pokud používáte naše stránky, vyjadřujete tím souhlas s využitím souborů cookies podle vašeho nastavení prohlížeče.