Reklama

HackPrague hackathon 2020

8. 1. 2021 – | Doba čtení: 10 min

V Praze proběhl čtvrtý ročník HackPrague hackathonu, letos na téma Future of Fintech. Setkali jsme se s organizátory a vítěznými týmy, abychom si popovídali o celé události a nových fintech nápadech, které odborná porota vyhodnotila jako nejlepší.

1. místo – Finanční asistent s umělou inteligencí

První místo na HackPrag 2020 vyhrál tříčlenný tým GreenAnchor se svým Finančním asistentem založeným na umělé inteligenci. Tým se skládá ze tří lidí: Prokopa Trojana, Šimona Repka a Romana Ružice. Aktuálně se tým přerodil ve startup s názvem Aikones.

Startup Aikones: Roman Ružica, Prokop Trojan, Šimon Repko

HackPrague nabízí řadu «challenges», jakou jste si vybrali a proč?

Roman pracuje jako datový analytik, a hlavně jeho zaujalo téma jedné z challenges – analýza finančních dát.

Roman: Je to něco, co jsem chtěl zkusit už dávno a měl jsem i nějaké nápady, které by se daly realizovat. Navíc neuronové sítě, statistické modely – to je moje.  Samotná challenge byla dost otevřená – nemuseli jsme se škatulkovat do přesně stanoveného zadání. Naše řešení mělo také přesah i do jiné soutěžní oblasti, kterou byla finanční gramotnost.

Představte nám své řešení.

Když člověk přistupuje k nějakým finančním produktům, dělá to většinou dost nepřirozeně. On přijde do banky a řekne, že chce hypotéku. Jenže ve skutečnosti nechce hypotéku. Chce bydlet ve vlastním. Takhle přemýšlet nad skutečným přáním člověka je přesně funkce, kterou plní finanční poradce. Rozhodli jsme se, že některé z funkce dokážeme pomocí historických transakčních dat klienta automatizovat. Díky tomu už není na zákazníkovi přemýšlet, jak jeho cíle zapadají do produktů banky nebo produktů nějaké pojišťovny. Určí si cíl, třeba že si chce našetřit na hypotéku nebo koupit si na Vánoce iPhone, a to naše řešení mu nabídne kroky, které by měl podniknout, aby toho mohl dosáhnout. Tyto kroky jsou vypočítané na míru jeho výdajové a příjmové historii.

Využíváte umělou inteligenci?

Ano, využíváme ji k tomu, abychom zajistiti uživateli pomoc, kde by ve svých denních výdajích mohl ušetřit. AI dokáže vyhodnotit historická data vícero podobných zákazníků a na základě té podobnosti uživateli navrhne vhodnou radu.

Co znamená „podobný zákazník“?

Roman: Například pro mě by to byla skupina mladých profesionálů, žijících v Praze, kteří mají podobné příjmy a výdaje jako já. Tudíž pokud bych si chtěl našetřit na iPhone, pravděpodobně by mi finanční asistent poradil, že bych měl méně utrácet za pivo a méně kupovat elektroniku online. Ale zase se to bude chovat trochu jinak tam, kde se většina výdajů týká domácnosti nebo dětí. Jinak se rady budou také strukturovat pro ty, kteří bydlí na maloměstě nebo na vesnici.

Tedy vám to vynadá, když si dáte pivo navíc protože máte v plánu jet na dovolenou?

Vynadat klientovi to není úplně šťastné řešení, ale poslat mu upozornění, že na pivo a zábavu již vynaložil 85 % z rozpočtu, který si na to naplánoval nemusí byt od věci. Cílem té apky není, aby někdo nechodil do restaurací nebo si nic nekupoval, ale aby si lidé dokázali kontrolovat své výdaje pravidelně a aby se to dělo přirozenou cestou. Ne, že jsme ti zablokovali kartu a už si to pivo nedáš. 🙂

Podobná řešení už ve světě existují – například Mint, kde frekventovaná forma upozornění funguje. Ale americký uživatel je jiný než český uživatel, toto vše budeme dolaďovat v rámci samotného vývoje.

Může ten váš asistent nabízet nejvhodnější produkt banky nebo pojišťovny třeba na základě úrokové míry?

Prokop: Ano, ta možnost tu je, ale naším cílem není abychom náš produkt zaimplementovali u nějaké firmy, která se profiluje jako finanční poradce. My ho chceme implementovat v infrastruktuře nějaké banky. Hlavním důvodem je, že lidé, kteří používají bankovní produkty, něco takového od svojí banky chtějí. A víme, že takový druh služby má větší důvěryhodnost u banky než u jiných institucí. Navíc my chceme držet klientská data, potřebná pro fungování našeho řešení, u zákazníka v bance, a nechceme je dávat nikam ven.

Budete tedy pracovat pouze s daty s banky?

Ano, v první fázi bude naše aplikace vycházet z dat vybrané banky. Je to svým způsobem podobné jako personální aplikace pro Správu osobních financí, kde se dají tvořit rozpočty. Podporují možnost přidávat platby manuálně, ale pro většinu lidí – aspoň z mého okolí – je právě toto ten největší problém. Nechce se jim každý týden nebo měsíc ručně vkládat platby. A toto jsou informace, která banka má a dává nám smysl tam zapojit umělou inteligenci pro vytváření vhodných finančních rad.

Kdo je vaše cílová skupina?

Na začátku se zaměřujeme na mladé lidi. Je tu vysoká šance, že něco takového budou používat, protože jsou zvyklí na to, že nemusí vynakládat hodně úsilí, aby dostali výpis svých transakcí. Na druhé straně pociťujeme velkou poptávku po finančním poradenství právě u mladé generace, pro kterou veškeré kroky, které musí podniknout, aby mohli přes banku někdy něco zainvestovat, vypadají jako španělská vesnice.

Plánujete na projektu pokračovat?

Prokop: My tři se spolu známe už delší dobu a už víme, že spolupracujeme dobře. My dva se Šimonem děláme velké projekty pro banky a tím, že Roman umí hodně dobře pracovat s daty, dali jsme se všichni dohromady, čemuž i napomohla ta velká příležitost u HackPrague 2020. Ten nápad byl něco, o čem jsme se bavili už delší dobu, a hlavním cílem, proč jsme šli na hackathlon bylo, abychom si zajistili nějaké pokračování v tom projektu a přidali validaci, jestli tým spolupracuje dobře a jestli vůbec ten náš nápad projde u mentorů a spoluúčastníků. I v tom časovém presu nám to vyšlo: žádné talíře nelítaly, počítače jsme po sobě neházeli 🙂

Hledáte teď nějakého partnera, s kým anebo pro koho byste (spolu)pracovali?

Jako rostoucí začínající startup hledáme implementačního partnera, který nám pomůže realizovat naše řešení u české banky. Samozřejmě ty ambice jsou vzít to časem do evropského bankovnictví. Hledáme i další lidi, další kolegy, kteří by nám dotáhli kompetence, které nám ještě v týmu schází. V projektu plánujeme pokračovat a uvidíme, kam nás to dovede.

2. místo – Finanční nástroj If Pay Then Pay

Druhé místo obsadil čtyřčlenný tým se svým finančním nástrojem If Pay Then Pay. Setkali jsme se s Josefem Zemanem a Karlem Nguyenem, kteří spolu s Prokopem Simkem a Alexem Guyem realizovali jedno z vítězných řešení.

Jakou «challenge» jste si vybrali a proč?

My jsme se sešli ráno, vypsali na tabuli nějakých pět nápadů. Ty jsme hodnotili, jak moc zapadají do stanovených kategorií, jaký je jejich teoretický přínos a komplexita realizace. A také zhodnotili šanci, že s tímto nápadem vyhrajeme 😀 – šli jsme si pro výhru. Pro jeden z nápadů jsme se rozhodli, protože to řešení bychom zrovna sami používali jako pracující OSVČ. Vybrali jsme si téma spadající do challenge finanční vzdělávání.

Představte nám své řešení

My jsme ho pracovně nazvali If Pay Then Pay. Inspirovali jsme se IFTTT, na kterém jsme založili celý náš koncept. To znamená, že vytváříme logickou pipeline, do které si uživatel může nastavit různé akce, které se uskuteční v případě, že nastane splnění nějaké podmínky.

Napadlo nás, že bychom něco takového mohli vytvořit pro platby. Náš případ coby živnostníků, ale také mnoha firem je takový, že výše měsíčních příjmů kolísá a je dobré si je rozdělovat do různých kyblíčků podle toho, kolik peněz rovna přiteče. Vytvoříme platformu, kde si uživatel bude moci navolit vlastní logiku akcí. Například: mohu za měsíc vydělat pod padesát tisíc nebo nad padesát. V případě, že vydělám nad padesát, tak chci vždy 20% z té částky poslat na investice. Pak z té částky ještě musím zaplatit nájem a další poplatky tak, že si vždy alokuji řekněme třicet tisíc na tyto platby.

Kdo patří do cílové skupiny uživatelů?

Nemyslíme si, že člověk, který má pravidelný stabilní měsíční příjem, zpravidla HPP, bude vhodný kandidát k využití našeho produktu. Premisa našeho řešení je založená právě na tom, že příjmy uživateli musí kolísat.

Máme vydefinovanou představu, kdo naší cílovkou může být: OSVČ jako my a firmy. S nimi v tuto chvíli jednáme a probíráme jaké jsou případy užití, kde by to mohli použit, a hlavně zda by to použili. Také se snažíme rozhodnout, jestli to má být B2C nebo B2B řešení.

Plánujete zapojit do svého řešení umělou inteligenci?

Josef: Jsem trochu skeptický, když někdo používá výrazy Machine learning nebo AI, které více slouží jako buzzwords a ve výsledku často to není nic jiného než dobře nadefinovaný rozhodovací strom. Takže bych v našem případě bych tomu neříkal využití umělé inteligence. Ale plánujeme pracovat na optimalizaci naších algoritmů – například zlepšení definování podmínek na základě posbíraných dat.

Plánujete své řešení jako samostatnou aplikaci nebo vyhledáváte možnost napojit se na nějakou banku?

Největší smysl za nás dává najít si partnera, který by do toho šel s námi. Ideálně nějakou banku, která by naši službu chtěla mít zakomponovanou ve svém vlastním řešení. Pravděpodobně by se to celé muselo realizovat jako oddělená aplikace, napojená napřímo na bankovní interní systémy. V dnešní době řešit PSD2 sami je běh na dlouhou trať a také je to finančně docela náročné. Spíše by stálo za to spřátelit se s bankou, která bude moci svým klientům tuto možnost nabídnout. A myslíme si, že je to nabídka, kterou jiná banka mít nebude.

S jakým očekáváním jste na hackathon šli?

Karel: Začalo to tak, že jsem viděl Facebookový event, na který jsem reagoval, že mě zajímá. Pak ho viděl Prokop, že ho to zajímá a z toho vznikl networkový efekt, že jsme se sešli v práci čtyři, kdo o to měl zájem. Plánovali jsme pár dní dopředu, co by se tam dalo udělat, co bychom za těch 24 hodin stihli, a nakolik tomu vlastně můžeme věnovat úsilí.

Josef: Já jsem se o tom dozvěděl dva dny předem, protože mail mi spadl do spamu. Nevěděl jsem, co od toho mám čekat. Ale těšil jsem se na to, že si osaháme něco úplně nového, zkusíme vymyslet něco, co bude neotřelé, a třeba to jednoho dne změní svět. A zároveň jsem chtěl strávit příjemný víkend s kolegy, které mám rád.

EduVest – výuka

3. místo – Vzdělávací aplikace EduVest

Třetí místo z HackPrague si odnesl tým StayFit se svým produktem z oblasti fintech vzdělávání, EduVest. Tým se skládal ze čtyř studentů ČVUT: Daniila Poletajeva, Anny Husieve, Vladislava Morkovnika a Nikity Mortuzaieva. S Daniilem a Annou jsme se sešli ke krátkému představení jejich řešení.

Proč název StayFit – co reprezentuje?

Tento název jsme zvolili, když jsme se zrovna sešli na univerzitě a potřebovali něco rychle vymyslet pro HackPrague. Přáli jsme si zvolit něco symbolického. FIT reprezentuje fakultu na ČVUT, kterou všichni studujeme.

Jakou challenge jste si vybrali a proč?

Ve finále jsme zvolili řešení, kterým jsme se snažili obsáhnout několik challenges, a také dodat ještě něco navíc. Původně jsme zvažovali aplikaci na vyhodnocování finančního chování uživatele, ale tam nám trochu chyběly zkušenosti s umělou inteligencí. Proto jsme se zaměřili hlavně na challenge finančního vzdělávání. Ale i s přesahem na Economic Recovery, jelikož aplikace by měla poskytovat promo kódy do různých e-shopů formou odměn za splněné úkoly nebo nastudovanou látku. Což může pomoct středním a malým podnikům k jejich propagaci, a nasměrovat zákazníky do jejich obchodů v době pandemie. Na druhou stranu uživatelům poskytujeme zdroj k rozvoji jejich finančního vzdělávání.

Představte nám svůj produkt

Náš produkt se jmenuje EduVest, což je hříčka pojmů Education – Vzdělání, Investment – Investice a Vest – záchranná vesta. Vzdělávací záchranná vesta, která pomůže šetřit finance, investovat a obecně se naučit, jak správně nakládat se svými financemi.

Zvažovali jsme několik dostupných formátů, vhodných k mobilnímu vzdělávání. Jako první nás napadla video výuka formou krátkých podcastů. Jelikož většina lidí nemá dostatek času sledovat dlouhé výukové díly, měly by být v rozsahu 2-3 minut. Uživatel by je stihl zhlédnout cestou do práce. Další formát by mohl být krátký článek na vybrané téma. Třetí forma sdělení, ke které jsme se nakonec přiklonili byla inspirovaná ruskou Sberbankou. Jsou to výukové stories, obdobně jako to funguje na Instagramu nebo Facebooku. Takové sdělení obsahuje minimum textu, krátké video, nebere moc času, ale uživatel získává nové znalosti.

Každý uživatel bude mít vlastní profil, kde si zvolí své hlavní zaměření nebo cíl. Někdo se může věnovat rozvoji vlastních investic, někdo si bude přát více spořit. Od tohoto cíle se budou odvíjet nabízené kurzy a úkoly. Ve finále bychom chtěli pokrýt většinu témat, která patří k finančnímu vzdělávání.

Jak vlastně probíhá ověření, že uživatel znalosti dobře ovládá?

Materiály budou seskupeny do jednotlivých kurzů, které jsou ukončovány testem. Po úspěšném absolvování testu uživatel získává bonus – promo kód.

Úkoly a promocody

Dalším způsobem jak získat odměnu, je plnění praktických úkolů. Každý uživatel si stanoví krátkodobé cíle a jednou týdně se vyhodnotí, zda tyto cíle splnil. Například pokud je cílem více šetřit, tak úkolem může být utrácet za jídlo ve fastfoodech nebo restauracích o 500 korun méně, než předchozí týden. K lepšímu zacílení a zároveň vyhodnocení těchto úkolů lze také využívat historii transakcí na bankovním účtu uživatele.

Kdo je cílovou skupinou vašeho produktu?

Jsou to lidé ze střední a nižší ekonomické třídy, jelikož většina z nich čelí obtížím, jak správně nakládat se svými finančními zdroji. Obzvláště se to týká spoření a šetření financí kvůli nižším příjmům. Pro překonání tohoto problému často potřebují zvyšovat svou finanční gramotnost.

Samozřejmě uživatele potřebujeme správně namotivovat k tomu, aby se pustili do vzdělávání, což v našem případě mohou být zajímavé slevy, které nejsou běžně dostupné.

Plánujete v práci na projektu pokračovat?

Ano, přemýšleli jsme o tom. Jen po ukončení hackathonu jsme měli trochu více práce se studiem. Ale obecně bychom rádi pokračovali na rozvoji projektu. Ve výsledku zvažujeme dvě cesty – spojit se ve vývoji s konkrétní třeba českou bankou nebo založit vlastní startup k vývoji aplikace, která bude fungovat nezávisle na vybrané finanční instituci.

Na závěr několik otázek na organizátory HackPrague 2020

Na naše dotazy odpovídal Michal Jirků – jeden ze zakladatelů HackPrague hackathonu.

Michale, máte za sebou další běh HackPrague. Jaké byly hlavní výzvy letošního běhu?

Ročník 2020 měl původně proběhnout off-line, ale asi pět týdnů před plánovanou akci jsme to celé museli překlopit do online podoby. Změnu jsme komunikovali partnerům a sponzorům, v důsledku čehož někteří stáhli svou účast nebo snížili rozpočet. V rámci toho jsme také museli vymyslet, jakým způsobem bude online forma přinášet pro sponzory odpovídající hodnotu.

Vlastní hackathon proběhl kupodivu velmi dobře. Zapojili jsme dva další členy do týmu jako tzv. connectory, kde jejich hlavním úkolem bylo propojovat týmy s mentory a případně přímo pomáhat týmům s problémy. Komunikace mezi týmy a mentory bývá častým zádrhelem na podobných akcí a zvláště pokud jsou online. Nicméně letos se to díky connectorům podařilo z větší části vyřešit. Na druhou stranu někteří mentoři, jako například Petr Volný z Upvestu, se hned s nadšením pustili do kontaktu s týmy, což bylo fakt super.

Kdo jsou vaši účastníci?

Máme docela dost věrných hackerů, kteří se účastní každého ročníku už od toho prvního. Ještě se snažíme hledat zájemce přes sociální sítě, technicky zaměřené školy apod. Většinou převažují studenti, ale tento rok se nám kvůli zaměření na fintech přihlásilo více pracujících profesionálů.

Jsou na účastníky nějaká kritéria?

Nemáme víceméně žádná omezení – kdokoliv se může přihlásit. Samozřejmě procházíme CV zájemců, abychom zjistili, jestli ten člověk není úplně mimo obor. Běžně býváme omezení jen kapacitou prostorů. Tento rok ale v online podobě bylo praktický neomezené. Řada našich věrných hackerů byla ráda, že je to online a mohli se připojit odkudkoliv.

Jeví komerční organizace zájem o řešení, která vznikají v rámci hackathonu?

Několik projektů z předchozích ročníků se transformovalo na startupy, buď pod některým z našich partnerů nebo samostatně. Samozřejmě většinou museli svá řešení trochu pozměnit, aby z toho udělali komerční produkt. Ale také jsme se setkali s tím, že některý tým vyhraje soutěž, ale už na tom nápadu dál nechce pracovat. Letošní téma fintechu vzbuzuje lepší motivaci od týmů svá řešení i nadále rozvíjet.

Jak si témata projektů stanovujete?

Vždy se je snažíme dát dohromady s partnery akce. Na těch letošních tématech se nejvíce podílel Seed starter, Dateio, Deepnote a Česká Fintech asociace. Zároveň se u partnerů snažíme hledat i mentory, kteří mají daleko lepší přehled o problematice a jsou schopní dát týmům konstruktivní podněty na vylepšení jejich projektů.

Měli jsme pro běh 2020 stanovených pět challenges: ekonomické zotavení, textový hlasový asistent pro ovládání finančních aplikací, využití obohacených platebních dat, finanční vzdělání a technologie distribuované účetní knihy (DLT) spojováne také s pojmem Blockchain . Témata jsou známá předem.

Všem týmům a organizátorům přejeme hodně úspěchu v realizací jejích projektů!

Profilový obrázek

Julia Gorbatiuc

má dlouhodobé zkušenosti z bankovnictví, ale v poslední době dává přednost práci pro start-upy

Další články autora
Více informací Souhlasím
Naše webové stránky využívají technologie remarketingu umožňující návštěvníkům, kteří projevili zájem o naše produkty, ukázat naše reklamy v externích reklamních systémech. Pokud používáte naše stránky, vyjadřujete tím souhlas s využitím souborů cookies podle vašeho nastavení prohlížeče.