25. 9. 2018 – fintechcowboys | Doba čtení: 8 min
Bankovní prostředí je prošpikováno zákony, předpisy a nařízeními, které musí banky plnit, aby neztratily svoje licence. Fintechový sektor v ČR není této mašinérie vůbec ušetřen: ČNB – na rozdíl od jiných centrálních bank (např. ve Velké Británii) – si vůči němu zachovává postoj více než rezervovaný.
Dnes uveřejňujeme rozhovor, který vám v rozbouřeném moři nejasných, komplikovaných a někdy dokonce chybějících legislativních norem poslouží jako jakýsi maják, který vám s navigací pomůže. Při jeho přípravě jsme se obrátili na pány (Jan Šovar a Ondřej Mikula) z advokátní kanceláře FINREG PARTNERS, kteří se specializují na fintech a legislativu s ním spojenou. V rozhovoru nebudou chybět ani otázky týkající se blockchainu a ICO pro kryptoměny.
(Honza) FINREG PARTNERS je advokátní kanceláří, která se zaměřuje na poradenství klientům z řad fintechových startupů, finančních institucí a dalších subjektů, které působí nebo chtějí působit v oblasti finančního trhu. V těchto oblastech se pohybujeme již mnoho let a na základě našich zkušeností a zpětné vazby od klientů jsme dospěli k závěru, že taková kancelář na českém trhu chyběla. Proto jsme se rozhodli tuto mezeru zaplnit.
(Honza) Kancelář jsme založili s Ondřejem. Několik let jsme působili v jedné z největších českých advokátních kanceláří v tuzemsku, kde jsme se specializovali na problematiku finanční regulace, bankovnictví a fintechu, kapitálových trhů a investičních fondů a poskytovali poradenství v souvislosti s řadou průlomových projektů (např. v oblasti crowdfundingu). Nastal čas postavit se na vlastní nohy.
(Ondřej) Máme nasbírány zahraniční zkušenosti. Honza kromě jiného působil v Paříži nebo v Londýně. Což nám pomáhá v byznysu se zahraničními klienty.
(Honza) Orientaci v právních předpisech určitě pomáhá i má dlouhodobá práce legislativce kapitálového trhu na Ministerstvu financí, kde se pod mým vedením zpracovávala mimo jiné nová právní úprava investičních fondů nebo dluhopisů.
(Honza) Naším cílem je klientům nabízet kompletní právní servis. Chceme nabídnout odborné poradenství včetně služeb compliance v oblasti finanční regulace a souvisejících právních odvětví, ve kterých se nejen fintechové startupy pohybují. Smyslem je poskytovat poradenství, které zohlední podrobné znalosti fungování klientova podnikaní a jeho obchodního modelu, a to i po technické stránce. K tomu využijeme naše rozsáhlé zkušenosti z předchozí praxe včetně řady jednání s ČNB coby regulátorem. Nechceme poskytovat nesrozumitelná a nic neříkající právní stanoviska, která se mnohdy na trhu (např. v oblasti zpracování vnitřních předpisů klientů) objevují.
(Ondřej) Současně chceme jít s trendem inovací v právních službách, jež se už ve světě začínají silně prosazovat a které nás hodně baví. Rádi poskytneme také poradenství s přesahem do jiných, neprávních oborů. To se týká například spolupráce s IT specialisty, jež v oblasti fintechu často nalézá své uplatnění.
(Ondřej) Soustředíme se zejména na klienty z řad fintechových společností, ale také na tradiční finanční instituce včetně investičních fondů a subjektů věnujících se jejich správě. Tito klienti se zaměřují na různé činnosti a služby často poskytované výlučně online, a to včetně platebních a investičních služeb, financování, správy aktiv nebo distribuce finančních produktů.
(Honza) Pomáháme rovněž zahraniční klientele, a to v přeshraničních otázkách, ale také domácím subjektům, jež mají zájem zakotvit v zahraničí a využít příznivějšího prostředí v jiných státech (např. v Pobaltí nebo v Lucembursku). K tomu využíváme spolupracujících poradců v cizích jurisdikcích.
(Honza) Obecně asi nelze mluvit o specifické fintechové legislativě, neboť takovou zatím ani na evropské úrovni nemáme. Spíše se jedná o stávající regulaci finančních a souvisejících služeb, která se na fintech v různé míře vztahuje. Legislativa specificky zaměřená na fintech však bude nepochybně vznikat. Lze tak usuzovat například i ze současného akčního fintechového plánu, který Komise EU uveřejnila na jaře tohoto roku a ze stále intenzivnějších aktivit tzv. ESAs, zejména pak European Banking Authority(EBA).
(Ondřej) Právní předpisy ČR v oblasti regulace dopadající na fintech zpravidla navazují na svou evropskou předlohu. V tomto směru je tedy naše legislativa podobná té v jiných členských státech. Nicméně některé dílčí, leč podstatné záležitosti vyplývající z národní úpravy situaci českých fintechových startupů ve srovnání se zahraničím nepochybně komplikují.
Jedná se například o absenci úpravy první online identifikace pro potřeby AML, která ztěžuje onboarding nových uživatelů. Tato situace by snad brzy měla být napravena připravovanou novelizací. Další věc je třeba přísná česká regulace nabízení investičních příležitostí veřejnosti.
(Honza) Jako větší problém pak vnímáme faktický přístup českých správních orgánů. Jde typicky o délku a celkové nastavení licenčního řízení před ČNB, například ve vztahu k oprávnění k poskytování některých nových platebních služeb dle lokální implementace PSD2. V rámci licenčního řízení by pak určitě pomohlo, aby dokumenty mohly být předkládány v angličtině, aniž by bylo nutné spolu s nimi dodat i český překlad. V těchto ohledech jsou na tom některé jiné členské státy EU jednoznačně lépe a jejich startupy tak mohou mít určitou výhodu.
(Honza) Nemyslíme si, že to je scénář, který je pravděpodobný. Regulace reagující na digitální inovace v oblasti financí bude nepochybně přibývat. Avšak i z konzultačních materiálů týkajících se připravované legislativy na úrovni EU vyplývá, že snahou je fintechovou inovaci zbytečně nebrzdit. Naopak u některých typů služeb nebo činností lze očekávat spíše uvolnění regulace (např. v oblasti crowdfundingu, kde by zmírnění měla přinést nová prospektová úprava, ale také návrh nového crowdfundingového nařízení usnadňujícího přes-hraniční působení platforem).
Jiným problémem pak někdy může být faktická spolupráce bank a jiných finančních institucí s fintechovými startupy, která je pro jejich činnost mnohdy klíčová. Týká se to například neochoty vést nostro účty takovým subjektům, a nemusí jít nutně jen o účty vztahující se ke konverzi mezi fiat a kryptoměnou. Deklarovaným důvodem zamítnutí jsou často interní regulatorní postupy bank v oblasti řízení rizik a AML, na které je potřeba příslušný startup dobře připravit a spolupráci s finanční institucí tak usnadnit.
(Honza) Nemyslíme si, že by ten problém spočíval v legislativě, byť je pravda, že Česká republika na rozdíl od jiných členských států EU nevyužila výjimky, kterou umožňují evropské směrnice, a neupravila možnost získání licence tzv. jednoduché banky (light bank) s nižšími regulatorními požadavky. Jde spíše o otázku komerční. Proces získání standardní bankovní licence, která se od české banky vyžaduje, je poměrně komplikovaný a zahrnuje důkladnou přípravu a komunikaci s regulátorem, aby bylo vyhověno jeho požadavkům. Něco jiného je možnost poskytovat služby zahraničních bank v ČR. Takové banky se na našem trhu již objevují.
Je nutné si uvědomit, že evropské právo v oblasti nejen bankovních, ale vůbec finančních služeb striktně vyžaduje identitu státu zapsaného sídla a státu skutečného sídla. To znamená, že český subjekt nemůže požádat o bankovní licenci, řekněme v Litvě, a na základě povolení tam uděleného začít poskytovat služby v Česku, aniž by je poskytoval také v Litvě a měl tam své zázemí. To je zásadní odlišnost od situace v rámci jednoho státu. V Česku je jedno, jestli jako společnost formálně sídlíte v Moravskoslezském kraji, ale veškeré služby poskytujete na Karlovarsku. V tomto směru EU stále nefunguje jako prostor jednotného trhu. Kdyby se toto změnilo, znamenalo by to opravdovou revoluci. To se ale dle mého mínění hned tak nestane, jelikož jde o vysoce citlivou a bytostně politickou otázku.
(Ondřej) Fintechové startupy operují v jednom z nejregulovanějších odvětví vůbec. Legislativa je mnohdy nejasná i pro tradiční poskytovatele finančních služeb. Pro fintechové inovátory je situace o to horší, protože často není na první pohled zřejmé, zda a která finanční regulace se na jejich nové digitální služby uplatní.
Takových hraničních případů, kdy je potřeba řešit, jestli se na případ regulace některého z finančních odvětví vztahuje či nikoli, je v České republice celá řada. Jako příklad lze zmínit třeba problematiku tzv. pokoutného kolektivního investování a s tím souvisejícího širokého výkladu ČNB, pokud jde o otázku černého fondu.
(Ondřej) Určitě ano. O nové, nejen české regulaci budeme informovat na stránkách našeho blogu finreg.cz. Aktivní chceme být do budoucna rovněž na sociálních sítích, na Twitter @finregplus a LinkedIn. Přispíváme také do odborných právních periodik. Aktuálně jsme se vyjádřili k soukromoprávní problematice ICO tokenů jakožto cenných papírů v článku ve spolupráci s panem profesorem Dědičem.
V minulosti jsme zajišťovali mnoho seminářů k regulaci fintechu a finančních služeb, ať už samostatně, či ve spolupráci s asociacemi nebo jinými institucemi, a plánujeme v tom pokračovat. Kromě toho chystáme některé další specifické projekty zaměřené zejména na pomoc začínajícím fintechovým startupům, o kterých ale budeme podrobně informovat až později.
(Ondřej) Nemáme povědomí o jiném ryze právním českém blogu se zaměřením na fintech než je finreg.cz. V zahraničí se těmto tématům intenzivně věnují některé velké advokátní kanceláře, zejména pak ve Spojených státech. Zajímavé jsou také právní sekce některých obecných, na fintech zaměřených portálů, jako je, jde-li o kryptoměny, například Coindesk.
Nejspolehlivější jsou samozřejmě primární zdroje, zejména stránky Komise nebo orgánů EBA a ESMA. Ty monitorujeme pravidelně a o relevantních právních novinkách se snažíme následně referovat prostřednictvím našich kanálů. Oblast regulace fintechu je velice dynamická a každý právník, jenž se v ní pohybuje, se musí neustále vzdělávat. Důležité je sledovat, co se děje v zahraničí, neboť mnoho otázek bude stejným nebo podobným způsobem brzy řešeno i u nás. Sami se pravidelně účastníme některých zahraničních konferencí a summitů ve světových fintechových centrech, jako jsou Londýn nebo Tel Aviv.
(Ondřej) Hovoříme-li o „pískovištích“, je důležité rozlišovat, která máme na mysli. Zda tzv. regulatorní (regulatory sandbox – RS), anebo inovativní (innovation hubs – IH). Zatímco v případě RS společnosti se zapojením dozorového orgánu testují určitý produkt, službu, obchodní model nebo mechanismus pro poskytování finančních služeb, IH slouží k tomu, aby příslušná firma s dozorovým orgánem našla shodu, jak určité nové nebo inovované produkty, služby či přístupy namodelovat tak, aby splňovaly licenční nebo regulatorní požadavky. RS tak zpravidla potřebují zvláštní legislativní zakotvení, IH většinou nikoli.
(Honza) Počátkem září jsem se v Londýně účastnil debaty v rámci platformy kulatého stolu, který k tématu regulatory sandboxes a innovation hubs (RS/IH) pořádala EBA. Je pravdou, že mezi členskými státy EU jsou značné rozdíly – jsou státy, kde RS nebo IH fungují (Velká Británie, Nizozemí nebo Dánsko), a státy, kde ne. Myslím, že důvody absence RS nebo IH v členských státech jsou jak legislativní, tak v případě IH především „filozofické“. Řada národních orgánů si prostě myslí, že mít probyznysový přístup, je nepatřičné. Být probyznysový ale přeci neznamená, že takový regulátor není nestranný nebo někomu nadržuje.
Myslím si, že pokud se u nás něco v souvislosti s otázkou sandboxů změní, stane se tak až na základě impulzu z Evropské unie, nikoli z domácí iniciativy. V rámci výzkumu, který organizovala EBA, 95 % respondentů odpovědělo, že RS/IH jsou efektivní cestou k rozvoji fintechových firem. Existuje tzv. „FinTech mapa“ , ze které lze vyvodit už jasnější obrysy návrhů, kudy by se mohly změny v EU ubírat.
(Honza) Přikláníme se k názoru mnoha jiných odborníků, že samotné kryptoměny jako prostředek směny nebo aktivum nejsou z dlouhodobého hlediska tak významné jako podkladová technologie s nimi spojená. Technologie distribuovaných databází (DLT), jako je blockchain, má nepochybně velký potenciál změnit infrastrukturu celých odvětví, a to nejen z oblasti financí.
To platí i o takzvaných smart contracts, umožňujících automatizaci plnění relevantních smluvních ujednání tam, kde je to vhodné a účinné. Rozvoj těchto technologií dává zřejmě vzniknout zcela novým oblastem práva (lex cryptographia) a novým právním nebo poloprávním službám spočívajícím například v auditu nastavených smart contracts apod. Na poskytování těchto služeb se chceme spolu se spolupracujícími IT specialisty podílet.
(Ondřej) Specifickou otázkou je pak ICO, přesněji ITO, které má do budoucna potenciál stát se i u nás zajímavou alternativou standardního, zejména dluhopisového financování. Jakkoli je realizace ICO/ITO možná již nyní, proběhne-li důkladná příprava tohoto procesu, do budoucna se význam tokenů ještě zvýší. Především v okamžiku, kdy se jasně ustálí některé základní regulatorní otázky s jejich emisí spojené.
(Honza) Žádosti o povolení dle PSD2, respektive dle zákona o platebním styku, vyžadují poměrně komplexní přípravu, během které je potřeba vyřešit spoustu právních, ale i technických a organizačních otázek. Určitě je může podat i startup, ale doporučujeme se na jejich podání za pomoci odborného právního poradce dobře připravit.
(Ondřej) K žádosti je potřeba přiložit dobře zpracovaný obchodní plán, ale i celou řadu dalších dokladů a vnitřních předpisů pro vnitřní kontrolní a řídicí systém, především pak dobře popsat a zavést bezpečnostní opatření, používané technologie a postupy pro nabízené platební služby. Tyto předpisy však nemohou být všeobecně standardizované a genericky připravené, jak se mnohdy na trhu objevuje.
Naopak: ČNB vyžaduje, aby byly důsledně přizpůsobeny vnitřním poměrům a skutečnému obchodnímu modelu společnosti. Současně samozřejmě musí odpovídat aktuální legislativě. Předpisová základna i vnitřní poměry musí být kvalitní nejen při podání žádosti, ale i po získání licence ČNB, neboť ČNB soulad s legislativou pravidelně kontroluje.
To je pro dnešek vše. Pokud máte otázky, neváhejte nás kontaktovat na Twitteru. Honzovi a Ondřejovi děkujeme za cenné rady, které s námi sdíleli, a těšíme se zase někdy na další rozhovor.
